- [26.06.24 18:10] preview

AFAR - [28.01.15 15:40] •

KUATO: A přesně toto "moralizování" v mém přístupu být ani nemůže, neboť tvrdím, že neexistuje to "absolutní svrchované dobro od boha", podle kterého by šlo moralizovat. V tomto přístupu nelze zavést žádná boží přikázání, podle kterých by šlo morálně odsoudit někoho jiného. A co se kamenování a upalování týče, myslím si, že to byla vždycky spíš otázka moci, žárlivosti a hlouposti než morálky. Ono, když chce někdo psa být, důvod si vždycky najde...

Jinak, Tvůj příspěvek v dotazech [09.01.15 22:38] mě vzal za srdce. Jak říkáš, když uhneš, budeš uhýbat pořád. Udělat ten první krok je snad to nejtěžší a nejhorší na tom je, že vlastně pokaždé musíš znovu ten první krok udělat. Nevidím v tom lenost, ale mnohem spíš to, že cesta magie je v zásadě velmi nepříjemná. Nejdřív se člověku zhroutí jeho světonázor a zjistí, že věci jsou diametrálně jinak, než si myslel, a pak se ještě zhroutí jeho sebeidentifikace, což je dost náročné pro ego. No, a pak Ti třeba někdo začne vyprávět o propasti a je to jasné! Magie je cesta smrti a každý krok na ní taktéž. :-)

KUATO - [28.01.15 14:18] •

AFAR - [28.01.15 13:39]: tvorit a ovlivnovat "to, co je dobre" nebo "to, co se mi libi (a tak tomu dejme tomu mohu dat privlastek "dobre")"? mi se na tom slove "dobro" nelibi to moralizovani, ktere se s tim casto spojuje. pac od moralizovani jsme uz blizko k odsuzovani, kamenovani, upalovani..

AFAR - [28.01.15 13:39] •

ABELES: Ahoj. Omlouvám se za pozdní odpověď, snad to nevadí. Na druhou stranu jsem alespoň našla jeden konkrétní příklad lidského podílu na objektivním určení dobra.

Před pár dny jsem byla na zkoušce. Učila jsem se na ni 5 dní a v předvečer zkoušky jsem byla hrozně nervózní. Stále jsem měla ještě čas, vlastně celou noc. Mohla jsem se ještě učit, třeba až do rána. Mohla jsem se pokusit ovlivnit skutečnost tím, že bych se před spaním soustředila na otázku, kterou si chci vytáhnout, anebo jen prostým výrokem "Složím zkoušku." V podstatě jsem ale nevěděla, zda je dobré, abych zkoušku složila. Možná bylo dobré, abych ji nesložila... A tak jsem všeho nechala a šla jsem spát s tím, že chci, aby se stalo to, co je dobré. Pak jsem si uvědomila, že to, zda zítra zkoušku složím či ne, je jistým způsobem již dáno, protože já sama jsem to již určila. A to ne tím, že jsem se učila, ale především tím, jak je nastaven celý můj vnitřní svět. To, co se odehraje v mém vnitřním světě, ovlivňuje to, co se odehraje ve vnějším světě. Ale je jednání dle mého vnitřního světa dobré? Jednoznačně, protože můj vnitřní svět je v souladu s celým světem a jednání, které je v souladu s celým světem, je dobré. Nakonec já se podílím na vytváření toho, co je dobré tím, jak proměňuji svůj vnitřní svět, neboť tím proměňuji zároveň celý kosmos. Ten večer jsem se nijak nesnažila cokoli měnit, jen jsem nechala věci dít se. Na zkoušce jsem si vytáhla dvě otázky z poslední kapitoly, na kterou jsem se už nestačila podívat, a zkoušku jsem neudělala a myslím, že to je dobré.

A jak tento pohled mění mé přistupování k životním situacím? Pokud neexistuje žádné od boha dané absolutní dobro, pak neexistuje ani od boha daný ideál, jak by měl dobrý svět vypadat; a proto ani já nehledám ideální podobu světa a ani se ji nesnažím kolem sebe realizovat. Samotná ta myšlenka, že absolutní od boha dané dobro neexistuje, mi vytrhla z rukou jakoukoli tendenci cokoli následovat, naopak mi do rukou vložila tu možnost tvořit, co je dobré. Pro mě je to velmi osvobozující přístup, protože jsem vždycky měla tu tendenci dělat to, co je dobré, ale nyní mám prázdné ruce a mohu se pro něco rozhodnout.

V zásadě veškeré mé úvahy o tom, jak člověk může měnit to, co je dobré, se odvíjí od jedné Machovy myšlenky. Mach řekl, že v přírodě se věci nikdy nedějí tak, že A ovlivňuje B, ale B neovlivňuje A. Zkrátka tedy, pokud A ovlivňuje B, pak nutně B ovlivňuje A. A vzhledem k tomu, že to, co je dobré, ovlivňuje mě, pak bych přeci také já měla ovlivňovat to, co je dobré...

AFAR - [28.01.15 11:47] •

SNOP: Ahoj. Doufám, že nevadí, že odpovídám až po takové dlouhé době. Chtěla jsem si to ještě promyslet...

Stvoření světa si představuji především strukturovaně. Ještě donedávna jsem stvoření chápala ve smyslu Logos => Svět idejí => Materie; tedy tak, že logos ovlivňuje svět idejí a svět idejí ovlivňuje materii, ale materie svět idejí, a tím také logos, ovlivnit nemůže. Nyní nevím.

Kdysi jsem si myslela, že prostor ovlivňuje dění v materii, ale materie strukturu prostoru neovlivňuje. Dneska je známo, že materie deformuje prostor. Dívat se na prostor jako na něco absolutního a neměnného je mylné. Není ale stejně tak mylné dívat se na logos či svět idejí jako na něco absolutního a materií neovlivnitelného? Vždyť to, co je nahoře, působí na to, co je dole, a to, co je dole, působí na to, co je nahoře. Možná že tedy materie ovlivňuje logos; stejně tak jako tělo ovlivňuje ducha.

Stále víc a víc se přikláním k tomu, že by stvoření mělo být chápáno ve smyslu Logos <=> Svět idejí <=> Materie; jsou to tedy tři různé strany téže věci (podstaty) a pokud jen nepatrně "ťukneš" do jedné, odrazí se to na všech třech.

Nakonec tedy zkrátka nemohu přijmout představu, že člověk pouze nahlíží to, co je dobré, ale nijak se na tom nepodílí, nijak to neutváří. Naopak, člověk se podílí na určení toho, co je dobré, jednak ze zdola, z materie (a to cestou Materie => Svět idejí => Dobro), jednak ze shora, z prázdnoty. Na způsob ze shora jsi vlastně sám poukázal, když jsi řekl, že úplně nejhloubš v temnotě nejsem nic než Bůh.

LANNAVAINA - [25.01.15 09:57] •

MIRANU:

http://oilib.uchicago.edu/books/bryan_the_papyrus_ebers_1930.pdf

V čěštině části Lexa: Staroegyptské čarodějnictví, s. 217 - 229

MIRANU - [23.01.15 09:17] •

Ahoj dee a ostatni, nemate nekdo preklad Ebersova papyru? - egyptska vec ohledne leceni 1550 prnl.

ZUZANA_AA - [13.01.15 01:48] •

Děkuji za přírůstek v knihovně, tyto zápisky neznám.

SNOP - [01.01.15 23:24] •

AFAR - [01.01.15 19:11]: Hlavni chyba, kterou vidim, ze delas, je ta, ze si zjevne predstavujes stvoreni sveta v case. Ovsem stvoreni sveta neprobiha v case, coz je vicemene ekvivalentni tomu rict, ze probiha stale. I ted muzes byt pri stvoreni sveta, zejmena proto, ze uplne nejhloubs v temnote nejsi nic nez Buh.

ABELES - [01.01.15 22:23] •

AFAR - [01.01.15 21:36]: Dík. Když to tak pročítám, asi bych zpočátku rozporoval každou jednotlivou větu, ale to nechci :-)
Za mě je to (aspoň částečně) jinak. V každé situaci mohu/musím hledat, co je správné udělat. To je to lokální dobro, o kterém věřím, že je sice objektivní, ale zcela odvislé od daného momentu (takže nevystačím s univerzálníma regulema). Náhled (co je ad hoc správné), který získávám, mě nezavazuje k určitému konání, to dokáže pouze má vůle/rozhodnutí ve spojení s tím náhledem. A ani tak není vyloučen omyl. Takže prostě tu představu boží loutky nemůžu přijmout.
Ohledně lidského podílu na objektivním určení dobra bych právě potřeboval to upřesnění. Jak si to přesně představuješ? Můžeš dát konkrétní příklad? Čím se to liší pro tebe při situačním jednání od té náhledové varianty? Nějaký rozdíl, proč to vidět právě tak, zda to mění tvé jednání či přistupování k životním situacím atp.

AFAR - [01.01.15 21:36] •

ABELES - [01.01.15 20:01]: Jde mi o tohle: Dobro objektivně existuje a člověk ho dokáže nahlédnout. V okamžiku, kdy ho nahlíží, ví, co je dobré, a nikdy by ho ani nenapadlo, že by mohlo být dobré něco jiného, anebo že by dokonce změnil to, co je dobré. Jakmile člověk ví, co je dobré, nemůže se rozhodnout jednat jinak než v souladu s tím, co je dobré. Prostě musí vykonat to, co je dobré.

Zdá se, jako by člověk byl pouhou boží loutkou, které stačí nahlédnout, co je dobré, a pak to vykonat. :-(
Moje otázka je: Co to je, co člověku (a světu) diktuje, co je dobré a co ne? Zkrátka, proč je dobré vykonat zrovna tohle a ne něco jiného?

Někdo by možná řekl, že to pramení přímo z boha, že bůh určuje, co je dobré a co ne. Já ale říkám, že to je záležitost člověka a světa. Přesto, že to vypadá, že člověk pouze nahlíží, tak ve skutečnosti se podílí (spolu s celým světem) na určení toho, co je objektivně dobré.

"Zdrojem globálu" myslím Pravou Vůli, snad to tak myslel i Sam - [22.12.14 04:44]. Jinak tím, že lidé mají schopnost proměňovat zdroj globálu, jsem myslela, že mají právě tu možnost vytvořit, co je dobré.

ABELES - [01.01.15 20:01] •

AFAR - [01.01.15 19:11]: To je dost slov o „proměně“, která se z tvého dosavadního popisu zdá dost nezbadatelná. Mají-li lidé schopnost proměňovat „zdroj globálu“, kdo je sto takovou proměnu reflektovat a jak a co se tou proměnou vlastně míní? A co vlastně v tomto kontextu nazýváš zdrojem globálu? Pokud provedu zpětnou slovní substituci, tak výrok, že „lidé mají schopnost proměňovat vlastnosti sebe samých (člověka) a světa“ nepůsobí ani objevně ani zajímavě. Nechce se mi věřit, že to je to, nad čím si láměš hlavu ;-)

AFAR - [01.01.15 19:11] •

SNOP - [22.12.14 04:44]: Nad tímhle už si nějakou dobu lámu hlavu. :-) Myslím si, že zdroj globálu neleží v Bohu, ale je vlastností člověka a světa. Tedy to, co je pro svět dobré, není "ustanoveno" při stvoření světa; to, co je pro svět dobré, vychází ze samotného světa a člověka, nikoli z Boha. Lidé možná nevědí, co je pro svět dobré, ale rozhodně to spolu s celým světem určují. Lidé mají schopnost proměňovat ten zdroj globálu.

V ten moment, kdy člověk nahlíží zdroj, tak ten zdroj člověka samozřejmě promění, ovšem ale také člověk promění ten zdroj. A už jen proměna toho zdroje je přeci nelokálním jednáním... Ono i kdyby se zdroj nijak nezměnil, spojení toho člověka a světa je v ten moment natolik intenzivní, že už to pouhé nahlížení pohne s celým světem.

Myslím si, že v ten moment, kdy nahlížíš zdroj a vidíš, co je dobré, tak si zároveň vlastně také "to, co je dobré" proměnil. Ono v tom samotném náhledu toho, co je dobré, člověk nikdy nepochybuje o tom, co je dobré a nikdy by ho nenapadlo to měnit; přesto nějakým způsobem k té proměně dochází.

HAZRED - [30.12.14 15:22] •

Že já toho Agrippu s Lévim nečet pořádně:). Díky.

AREX - [30.12.14 13:40] •

Zdenda: Přesně tak. Pokud vím, do poloviny čtyřicátých let pan Kabelák čím dál tím víc "Lévioval".

ZDENDA (vulgo Rimmer) - [30.12.14 11:10] •

HAZRED - [30.12.14 09:38]: Domnívám se, že jeho zdrojem pro tuto část tabulky je Eliphas Lévi, Rituál (kap. VII, Sedmero talismanů). Shod je velmi mnoho:

Jestliže chce magik přikročit k dílům světla, musí pracovat v neděli od půlnoci do osmi hodin ráno, nebo od patnácti do dvaadvaceti hodin. Musí být oděn do purpurově zbarveného roucha a mít tiaru a zlaté náramky. Oltář zápalů a třínožka posvátného ohně se ovine girlandami z vavřínu, otočníku (heliotropia), a slunečnice. Kuřidly jsou pravá skořice, samčí kadidlo, šafrán a červený santál. Prsten musí být zlatý s chrysolitem nebo rubínem, koberce ze lví kůže, vějíře z krahujčího peří.
V pondělí se oblékne bílý šat, pošitý stříbrem, trojnásobný náhrdelník z perel, křišťálu a selenitu. Tiara pokrytá žlutým hedvábím musí obsahovat ve stříbrných značkách hebrejský monogram Gabriela, který se nachází v Agrippově Okultní filosofii. Kuřidly jsou bílý santál, kafr, ambra, aloe, rozmělněné okurkové semeno. Věnce z pelyňku, selenotropia a žlutého pryskyřníku. Vyhneme se všem pokrývkám, oděvům nebo předmětům černé barvy a nebudeme mít při sobě žádný kov, vyjma stříbra.
Úterý, den prací hněvu, má barvu ohně, krve nebo rzi: oděv bude těchto barev, pás a náramky jsou z ocele. Tiaru ovíjí železný kruh, neužívá se hůlky, nýbrž magické dýky a meče. Věnce budou z pelyňku a routy, prsten ocelový s ametystem.
Ve středu, dnu příznivém vysoké vědě, bude oděv zelený nebo z lesklé, různobarevné látky. Náhrdelník ze skleněných perel, naplněných rtutí. Jako kuřidla poslouží benzoe, muškátový květ a storax. Květiny jsou: narcis, lilie, psí lebeda, routička (fumaria) a majorán. Drahokam: achát.
Ve čtvrtek, v den velikých náboženských a politických prací, budiž šat nachový, na čele se nosí cínová destička se značkou Jupiterova ducha a třemi slovy: Giarar, Bethor, Samgabiel. Kuřidly jsou: kadidlo, šedá ambra, balšám, jadýrka rajských jablek, muškát a šafrán. Girlandy a věnce z dubových, topolových a granátových listů.
V pátek, v den operací lásky, je oděv azurově modrý, pokrývky zelené a růžové, ozdoby z leštěné mědi. Věnce z fialek, girlandy z růží, myrty a olivy. Prsten nechť zdobí tyrkys. Do tiary a spon se zasadí lapis lazuli a beryl. Vějíře musí být z labutího peří a operatér nechť má na hrudi měděný talisman se značkou Anaela a slovy: Aveeva Vadelilith.
V sobotu, o dni ponurých (smutečních) prací, vezme se šat černý neb hnědý, se značkami vyšívanými hedvábím oranžové barvy. Na hrdlo se zavěsí olověná medaile se znakem Saturna a slovy: Almalec, Aphiel, Zarahiel. Kuřidla sestávají z diagridia, skammonia, ledku, síry a z assa foetida. V prstenu budiž zasazen onyx. Girlandy jsou z jasanu, cypřiše, čemeřice. Do onyxu, zasazeného v prstenu, se posvěceným rydlem v hodinu Saturnovu vyryje dvojtvářná hlava Janusova.

Léviho zdrojem (a možná přím i Kabelákovým) je nejspíš Agrippa, De Occulta Philosophia I.28 (a pro zbytek tabulky předcházející a následujícíú.

HAZRED - [30.12.14 09:38] •

Nevíte někdo, odkud Kabelák (Kabalistické zasvěcení) vzal, že lapis-lazuli odpovídá Venuši? Pokud vím, nikde jinde jsem to neviděl.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [22.12.14 08:22] •

Dnes, kratce po pulnoci, zacal novy rok. Vse dobre vsem uzivatelum Grimoaru.

SNOP - [22.12.14 04:44] •

Hele ja vam nevim. Mi prijde, ze kdyz se to rekne takhle, tak uz to vypada, jako kdyby clovek vedel, jak ma svet vypadat. Jako by clovek vedel, co je pro svet dobre. Coz houby vi, protoze to v globalu nelze nahlednout. Co clovek muze maximalne delat, je lokalni jednani v souladu se _zdrojem_ globalu.

Co se tyce toho rozliseni, jak se maji zmrdi a jak moudri - no pokud se clovek stavi za "moudreho" a pritom svet posuzuje kriterii "zmrdu", tak se ma pochopitelne hure, protoze neni ani tim, ani tim. Cim moudrejsi clovek je - a at posoudi jini, jak jsem na tom ja - tim spise uplatnuje jina kriteria toho, co je to "mit se dobre".
A "byt moudry" rozhodne neznamena "byt hlupak".

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [20.12.14 21:25] •

TETRAGRAMMATON - [20.12.14 10:03]: Gandi mel na tohle velmi jednoduchou metodu, kterou shrnul do prosteho vyroku: Bud sam tou zmenou, kterou chces, aby se ve svete udala. Bud sam tou zmenou, kterou svet potrebuje k tomu, aby byl uslechtilejsim.

To je magicke moto par excellence.

Stredni cesta zahrnuje jak Kradkuv pozadavek pomerit vse vzdy tim, zda si na pozorovanem jen neresime subjektivni zatez a realnym videnim, kdy proste (i kdyz nejsme dokonali) vidime zcela zretelne, ze je neco spatne.

Magickym resenim neni v tomto pripade sebevrazda, ale velmi moudre a jemne prozarovani sveta kvalitou, jenz je potrebna. Spise skryte, nez zjevne. Zive, tedy tak, ze prirozene reagujeme na to, co se deje. Protoze je jedno, v jakem svete se zrodime. Prekrocil-li jeden Prah, bude v kazdem svete cinit vlastne to same. Bude zmenou, ktera vede svet i jeho v Bohu k Bohu. A to je prace natolik zajimava a dobrodruzna, ze na sebevrazdu neni pomysleni. ;-)

KRADEK - [20.12.14 12:12] •

TETRAGRAMMATON - [20.12.14 10:03]: Ve světě je vždy těžké být moudrý, jsou-li měřítkem mé moudrosti druzí. Pohled mysli na to, že čím je debil větší, tak tím je mu lépe je nejméně dvojliniový, první budou poslední a poslední budou prvý, a za druhé být debilem ztrácí hloubku na úkor povrchnosti v našem „nedebilním (?)“ pojetí a jít do hloubky ustaranému starosti nese.
Čím méně víš, tím lépe spíš, ano mysl netančí kolotoč, kolem problémů, které je nutno místo spánku řešit, apod., prostě nenasedáš na věci, které stejně v daném okamžiku vlastně ani nejsou k řešení. Většinová společnost nese požadavek dávat si pozor na to a na to, chovat se tak a tak, avšak býti debil je někdy naprosto osvobozující. Proto bych se znovu zaměřil na to, kdo je vlastně v tomto pojetí normální. Zda oni, že se chovají přirozeně nebo já, když mne štve, že nemohu změnit druhé, abych měl klid a nemusel udělat změnu, která nebude měnit druhé, ale mne, tedy mi možná změní i bydliště. Větší pokoj nese vývoj člověka samého ke své podstatě, a zde se tak nejlépe děje právě za bouří. Jestli jen tak pofukuje, pak ohneme se a ani si nevšimneme, že jsme se pokřivili, však skrze dosažení bodu zlomu, je naše bolest z daného, místem i implulsem ke změně, impulsem který není, dle pohledu, příjemný, ale jeho intenzita je odvislá od toho, jak dlouho bylo něco neřešeno, či přehlíženo.
Především je třeba doznání, že vlastně nejde o změnu mne, ale odložení folie přes níž já vnímám realitu světa. Vždy se nelze odstěhovat a přesto je to někdy řešením, nejde-li totiž v upřímnosti o útěk, který by byl stejně jen iluzorní, pak může jít o přístup k lepšímu životnímu prostředí ve smyslu, že krásné prostředí dělá dobře mé duši a nechci spát v nástrojárně 
Je-li však Tvůj život plný debilů, pak mi věř, že to znám, někdy skákali i z lidí, o nichž jsem si předtím nemyslel, že jsou nechápající či co, a najednou zase o debila víc. Někdy, ale stačí dát druhým i sobě svobodu být v jejich přirozenosti, nebo jen dělat chyby a především zeptat se sám sebe. Neukazuj na druhé, co oni, ale ptej se sebe, co se v souvislosti s tím v Tobě ozývá, o Tobě se Ti to snaží něco říci a proč na to tak dráždivě reaguji. Ve svým ranách jsi vždy blízko v sobě, neb ony volají po svém vyzdvižení a integraci daného, aby v Tobě celek povstal.

KUATO - [20.12.14 11:48] •

TETRAGRAMMATON - [20.12.14 10:03]: vcelku to popisujes spravne. nicmene prave tato hruba nevedomost, ktera vede lidi, aby se chovali debilne neni nez duvod, proc by se clovek, ktery dosahl urciteho poznani, nemel stahovat zcela do ustrani, ale mel by coby nosic a zastupce prislusnych vyssich kvalit/entit ve svete pusobit, aby i tyto mely moznost v nem lepe pusobit a svet zcela nepropadl jen te ciste debilite.

TETRAGRAMMATON - [20.12.14 10:03] •

Locki, Snop- dakujem za odpovede, ale tú nechuť z tohto sveta som nemyslel ako vnútornú prázdnotu, ale ako svet, kde je ťažké byť múdry. V tomto svete čím je človek väčší debil,, tak tým je mu lepšie. U nás na východe je také porekadlo, čím menej vieš tým lepšie spíš. To by bolo pekné, ale ide o to že tí debili ničia svojou debilitou ľudí okolo seba. A to mna strašne ubíja. Niektorí to môžu nazývať aj ako spasiteľský komplex, ale nieje to celkom tak. Ja len takto rozmýšľam- čím normálnejší ľudia , tým väčší pokoj. A ťažké je učiť sa riadiť loď na rozbúrenom mori.

SNOP - [15.12.14 12:52] •

LENOCHWARE - [15.12.14 11:22]: Rozhodne to neni substance. Vuci tomu se ostatne explicitne vymezuji, kdyz rikam, ze to neni ani vec mezi vecmi, ani idea mezi ideami, ani neco, co pronika, ani neco, co je casti. Kdyz tak, byla by zdrojem substanciality.

A neni ani Nic. Kdyz tak, byla by "ani nic", protoze "nic" uz zase implikuje vuci sobe "neco".

Co se tyce otazky po zivote, nelze rict, ze Jednota je ziva, minimalne proto, ze pak uz by zase bylo mozne myslet neco, co neni zive, a tim by to nebyla nejvyssi jednota. Ale lze rict, ze z ni plyne - emanuje - vyzaruje - zivot.

LENOCHWARE - [15.12.14 11:22] •

SNOP: Takze kdyz to shrnu, Jednota je:
a) Neco co je jen jednou (a nelze si myslit ani nejaky doplnek nebo negaci)
b) Je (nejak) ve vsem, (tj. je to substance, neco zakladniho v universu)
c) Je nemenna, absolutne konstantni.
Nacez dospivame k tomu, ze Jednotu dostaneme, kdyz odebereme vsechny vlastnosti. Nabizi se, ze Jednota je tudiz Nic, ktere je ve vsem, tak jako prazdna mnozina je podmnozinou vsech mnozin. To by ale bylo trochu trivialni. Nepraktikuje se to odebirani vlastnosti (v meditaci apod.) spis kvuli tomu, aby se odkryla prava podstata mysli, coz (imho) neni hole totalni nic?

A navic me ta tva analyza nutka se zeptat, jako se pry Napoleon zeptal Laplaceho, kdyz mu vysvetlil slunecni soustavu: "Kde v tom vsem mate Boha?" Ja bych se zeptal: Kde v tom vsem mate zivot? :) Protoze kdyz vezmu takto pojatou Jednotu, tak to je spis (se mi zda) materialisticka nez duchovni koncepce (mozna az na tu extazi na konci :). To uz muzu klidne verit, ze svet, a ja take, jsme jen atomy virici podle nejakych fyzikalnich formulek - a nic vic. V cem je rozdil?

AUTODUS - [13.12.14 19:04] •

EGO-N - [13.12.14 17:10]: Pán má rád Lucii. Ale tam byl středověk. Hermetický středověk trvá.

KRADEK - [12.12.14 16:53] •

AFAR - [12.12.14 14:29]: Zde jen podotknu, že obět k níž vázal jsem slova já se vázala k oběti související s životem a jednáním v roli oběti.
Obět jíž vyjadřuješ Ty je poznáním.

SNOP - [12.12.14 15:29] •

TETRAGRAMMATON - [11.12.14 21:25]: Je otazka, zda vubec neco pro tebe je plne a vyznamne. Pokud ano, pak je dobre rict co a na zaklade toho usoudit, zda je s timto v souladu se zabit ci nikoli. Zde napriklad zaznelo, ze pokud clovek predpoklada reinkarnaci, nebo alespon nejaky druh posmrtneho zivota, neni dobre se zabit. Pokud clovek veri v dobreho Boha tvoriciho svet, tak taky ne. Pokud v bohy, tak obvykle taky ne, nebo alespon jsou dany prijatelne a neprijatelne duvody (a obvykle mezi ty prijatelne nepatri "vse mi prijde prazdne a bezvyznamne"). Pokud mas za to, ze neni vyznamne vubec nic, tak je dost nevyznamne i to, zda se odkrouhnes ci ne.

SNOP - [12.12.14 15:25] •

LENOCHWARE - [09.12.14 11:06]: K Jednote. Sofistikovaneji a mozna i trochu sofisticky, ale snad si z toho neco vezmes.
1) vsude kolem sebe i v sobe vidime nejake jednoty. Jednotám okolo sebe rikame "veci", "zvirata", "lidi", "rostliny", obecneji "bytosti". Jednote v sobe rikame "ja". To samozrejme je nejaky neprilis argumentovatelny nahled v tom smyslu, jak o tom pise Locki. Existuji vice ci mene uspesne pokusy, jak se techto jednot zbavit, pripadne je vymistit pouze do lidske mysli. Problem je, ze uplnym zbavenim se jednoty se mi zcela rozpada epistemologie, uz vubec nevim, co vidim a co je (takze casto zachovam aspon nejake jednoty, treba elementarni castice), protoze ani nejsem schopen identifikovat zmenu (protoze pri zmene se meni neco na necem, co zustava stejne, tedy jedno), natoze treba nejake formy (protoze forma je nejaka jednota). Pokud formy vymistim do mysli, tak to taky trpi problemy, navic mam alespon jednu jednotu - prave tu mysl. Obvykle pak mam jeste minimalne jednu jednotu dalsi - prostor, pripadne svet. Pokud neuznam ani jednotu sebe, tak se musim prave zbavovat takovych veci, jako je poznani, prozivani, soubyti s lidmi, atd. I o to se obcas nekdo snazi, ale pak obvykle postuluje minimalne jednotu sveta a jeho deni.
2) Pokud nejak nazreme, ze si bez jednoty jako pojmu vubec neuprdneme, muzeme zkoumat, co je to zac. Mohla by to byt nejaka vec mezi vecmi. Hned vedle hrnku mi na stole lezi jednota. To je ovsem blbost, protoze pak by musela nejak lezet i v tom hrnku (castici, svete). A pokud je takto vsude, holt to musi byt minimalne nejaka obecnina (a tedy ne vec).
3) Ovsem muze to byt obecnina? Pokud uz vubec tedy postulujeme nejake obecniny, treba "clovek" nebo "castice" nebo "svet" (svet je jen jeden, tedy by mozna nevznikal problem, nicmene obdobny usudek lze udelat nejen na zaklade mnoheho vyskytu, ale uz i jen na zaklade rozprostraneneho vyskytu - kdyz je nejaka vec nejak velka, tak jak vi nejaka konkretni cast, ze je casti? de facto rozprostranenost lze na mnohy vyskyt redukovat, ovsem lze argumentovat i sofistikovaneji, viz dale), tak ty obecniny jsou taky nejakymi jednotami. Pojem "clovek" je jeden v tom smyslu, ze zustava tentyz a je rozdilny od vseho ostatniho. Pokud by byly dva pojmy "clovek", tak opet musi existovat neco, proc se oba nazyvaji clovekem, to jim spolecne, proc se tak oba nazyvaji, a toto tedy opet jedno.
4) Muze byt ovsem "jednota" obecninou mezi obecninami, analogicky tomu hrnku? Aby to fungovalo, museli bychom nejak rict, ze obecniny samy jsou slozeninami (nyni uz na urovni strukturalni, nikoli hmotne) z jednoty a toho, co dela "cloveka" "clovekem". Jenomze tyto ostatni casti jsou prece taky nejakymi jednotami, takze i "to, co dela 'cloveka' 'clovekem'" by muselo byt slozeninou jednoty a sebe sama atd. az do nekonecna. Ale snad tyto ostatni veci nejsou jednotami a jednotami se stavaji jaksi "zamrznutim" pristoupenim jednoty. Ale ani pak by jednota nebyla obecninou, protoze na rozdil od ostatnich obecnin uz neni, k cemu by pristoupila, leda by byla dvoji, coz je nesmysl. Coz uvadi dalsi problem s timto pojetim - pokud jednota pristoupi jednou k "cloveku", jednou k "stromu", tak musi byt dvoji, coz je nesmysl. Nehlede na to, ze celek obecnin take konstituuje nejakou jednotu (nebot celek je vzdy jeden), a pak zjevne nemuze byt jednota v nejake casti, protoze ostatni casti by nebyly jednotami a uz vubec by netvorily jednotu celku, ani v celku (minimalne proto, ze jednota celku neni jednotou tech casti, takze kde by se vzala jednota tech casti). Obecne, jednota nemuze byt ani obecninou.
5) Pokud neni ani obecninou, musi byt jeste nejak nad obecninami. Jenze kde? I kdybychom si kladli libovolny pocet ontologickych urovni nad obecninami, pokud tam nebude jednota sama, tak plati vyse uvedene argumenty, proc tam jednota vubec neni (jako neco mezi ostatnim). Takze musi byt ontologicka uroven, ve ktere je jednota sama.
6) Ale je-li tam sama, pak ani nemuze byt, ani nemuze nebyt. Protoze kdyby nebyla, nebyla by nikdy. A kdyby byla, logicky proti byti vznika nebyti od jednoty odlisne, tedy by tam nebyla sama. Mohli bychom mozna tvrdit, ze proti byti jednoty je nebyti neceho, co v zadnem smyslu neni jedno, ale i pak je jednota jen parcialni, protoze lze myslet sjednoceni jednoty a ne-jednoty a tedy i byti a nebyti.
7) Jednota je pak tedy to, co zbude, kdyz se zamerime na nejake konkretni jedno, odebereme mu vsechna urceni a odebereme i vsechna urceni negativni. Coz je exstaticky stav, ktery je ale v nejhlubsim smyslu nam nejvlastnejsi. V tomto smyslu je Jednota zdrojem vsech jednot a vsechny tyto jednoty jsou Jednim v ni.

AFAR - [12.12.14 14:29] •

KRADEK - [12.12.14 12:41]: "Jednou viděl jsem i boha; a ten byl v očích matky, která obětovala pomstu nad vrahy svého dítěte."
Tato oběť je milosrdenstvím, láskou a hlubokým odpuštěním, nikoli výsledkem iluze.

Oběť je neuvěřitelně významná i pro člověka, který chce být mágem. Takový člověk musí obětovat sama sebe, svou představu sama sebe, zahodit dementní fantazie, iluze a sny a tak prohlédnout. Tato oběť také není důsledkem iluze, je důsledkem uvědomění a poznání toho, že v iluzi žiji.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [12.12.14 13:04] •

KRADEK - [12.12.14 11:20]: Jo, jasna vec, rozumim a souhlasim.

AFAR - [12.12.14 13:02] •

TETRAGRAMMATON - [11.12.14 21:25]: Hermetik ví nejen to, že on je součástí celého světa, že patří do tohoto světa, ale také to, že celý svět je obsažen v něm. Hermetik vidí, jak celý svět utváří jeho bytí, a zároveň vidí také to, jak on utváří celý svět. On prožívá a cítí toto spojení mezi ním a celým světem. Jak by si pak mohl připadat bezvýznamný? Naopak, chce se účastnit na dění v tomto světě. Samotné uvědomění a prožitek tohoto spojení přináší pocity sounáležitosti a naplněnosti, nikoli nechuť ke světu. Pocity bezvýznamnosti, prázdnoty či nechuť ke světu tak pro hermetika nejsou dobrým důvodem pro sebevraždu. Zkrátka, všichni máme občas depku, ale vnitřní filosofie hermetika mu neumožňuje spáchat sebevraždu z takovýchto důvodů.

KRADEK - [12.12.14 12:41] •

KUATO - [12.12.14 11:30]: Každá obět je důsledkem iluze. Výjimkou je zde, že něco může být vnímáno jako obět, však je jen jednáním z vyšší vůle souhlasně s mou (příklad nemám a ani jej nenacházím, jen nechávám vyjimce prostor). Systém Jediného se neplete. Na svět přicházím žíti sebe, nikoliv nésti kříž druhých, neb jinak svůj čas promarním a druzí stejně zkoušce neujdou.
Životy lidí v boji či na Titaniku, spolu s jejich vazbami, přijatými myšlenkovými vzory a ovládacími programi, v kontextu s jejich pocity a šíři jejich intuice, neznám a soud mi nenáleží.
Preventivní prohlídka :-) Výplod mysli k ozdravení obyvatelstva, tzn. nařízení péče o sebe, má své rozumné opodstatnění.
Je-li člověk bdělý, tj. plně vnitřně, pak ví, kdy je čas. Jsem -li orientován navenek, vždy budu žádat hlas zvenčí, by mi řekl Jak to se mnou vypadá.

KUATO - [12.12.14 11:30] •

KRADEK - [12.12.14 11:20]: pekne, az na tu posledni vetu, ktera by chtela preformulovat, protoze z ni tak trochu vypada, jako by kazda obet byla iluzi - byla sebevrazda to, ze muzi dobrovolne zustali na Titanicu, aby zeny a deti mohly byt zachraneny v nedostatecnem mnozstvi clunu? nebo pripady, kdy se vojaci v podstate obetovali tim, ze kryli ustup zbytku sve jednotky, i kdyz vedeli, ze za to zaplati zivotem? pacham sebevrazdu, kdyz nechodim pravidelne na preventivni kontrolu k doktorovi, i kdyz bych tak mohl predejit sve smrti objevenim pripadne nemoci (coz by vedlo k tomu, ze jen umru pozdeji)..

KRADEK - [12.12.14 11:20] •

LOCKI - [12.12.14 08:55]: Dovysvětlit pocit je vždy těžké, stejně tak jako jej druhým sejmout. Přesto vrátím-li se k tématu, nikoliv vytvořenému poli, pak jednoznačně vede k sebevraždě neúnosná a reálně silně žitá iluze, např. viny zejména. Co se týče toho, že před sebou jeden neuteče je toto pravdou, neb v tom, co je mé se budu patlat do té doby než to bude jako zloděj poznáno, tedy vyneseno na světlo a přiznána tomu existence. Nic nelze popírat, nic nelze zastřít a nad ničím co ponižuje se nelze povýšit. Takto se životy prochází a témata zpravidla ve skupině podobných jsou zrcadlena, až do uzření všeho.
Sebevražda může býti obětí ve prospěch druhých, světa apod., může býti řešením, ve formě úniku či vykoupení, vždy jde o důsledek iluze, tedy i chybné či matoucí interpretace pravdy.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [12.12.14 08:55] •

KRADEK - [11.12.14 22:59]: Premyslim, ctu, obracim z ruznach stran a presto si vubec nejsem jisty, ze vim, cos tim chtel rict. Muzes to rozvest?

KRADEK - [11.12.14 22:59] •

LOCKI - [11.12.14 22:27]: Z pohledu páchajícího sebevraždu jde o neúnosné posouzení vlastní viny. Může dojít i k chybné interpretaci, že má sebeobět pomůže, v jakémkoliv smyslu. Pocitu, který však působí jako spouštěč nelze utéci. Vynoří se i za 500 let. Před sebou se opravdu neuteče, neb jen čisté je čisté, bez vyjimky.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [11.12.14 22:27] •

TETRAGRAMMATON - [11.12.14 21:25]: Problem sebevrazdy je, ze pred sebou clovek neutece. Postoj ke svetu je hodne v nasi moci. Nektere bezvychodne a krizove situace jsou pochopitelne vyjimkami. Kolik ale kolem sebe realne mame lidi, kteri v takove situaci jsou a resi ji sebevrazdou?

Kdyz tento svet, bez objektivni tisne, prijde cloveku prazdny a bezvyznamny, je to spis patologie urcena k reseni zaziva. Protoze zamrtva s tim uz moc neudela. Pokud vzpominam na kamarady, kteri sebevrazdy spachali, vesmes meli problem s prilisnou vahou, kterou prikladali svym pocitum. Patlali se v tom az to nedali. Pokud neni clovek vazne dusevne nemocny a spacha sebevrazdu jako vyvrcholeni nejakeho napeti se svetem a se sebou samym tak si zafixuje vnitrni stav, ktery opravdu neni k zavideni.

I kdyz cloveku prijde svet prazdny a bezvyznamny tak co? To ma byt jako duvod k sebevrazde? Kdyby byl takovej typek trochu frajer, tak na sebe vic sere a nema duvod se vrazdit. Vzdycky je navic moznost zkusit si sebevrazdu nanecisto. Rozloucit se provzdy a zmizet na druhou stranu zemekoule a proste nebyt pro svet, ktery jsme nechali za sebou...ono se pak lip ukaze, jestli ony pocity prazdnoty a zmaru nebyly jen iluze.

TETRAGRAMMATON - [11.12.14 21:25] •

Tak by ma zujímalo, aký je pohľad hermetikov na samovraždu? Ale mám na mysli z dôvodu nechute z tohto sveta. Ak tento svet príde taký prázdny a bezvýznamný.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [11.12.14 09:56] •

LENOCHWARE - [11.12.14 08:57]: No a prave hodne lidi ho pouziva v hodne vyznamech. Do kazdyho pojmu se dost vejde, kdyz jeden chce a do jednoty tuplem. :-) Idealni je overit si to v meditaci prozitkem, vhledem, zkusenosti. Takova meditace zacina odtazenim od vjemu tela, emoci, produktu vnitrniho dialogu, myslenek...dokud nezavladne bdela pritomnost jasneho vedomi. Tento tvurci a zaroven sebe-reflektujici princip je klicem k tomu, co bych ja nazyval Jednotou. Je nakonec jedno, co za jevy se v otevrenem prostoru vedome pozornosti objevi. Jedno to prestava byt az ve vzajemnych vztazich jednotlivych myslenek, pocitu, tel. I kdyz i takove vztahy jsou opet jevy tvorene, uvedomovane a udrzovane vedomim.

Nazves si tohle Vedomi...nekdo by rekl prostor mysli...jiny by rekl prave Ja...Jednotou? Je to mozne a asi i vhodne...i kdyz i tak omezene. Predevsim v interpretaci lidmi, kteri nemaji dostatecnou miru prozitku. Ti pak vetsinou jednotu uchopi tak, ze k ni kraci redukci na jakesi unifikovane neosobne-nejsouci cosi. :-) Proto mam radeji k Jednote hned dodat, ze je vhodne ji snoubit s pojmy dokonalost, celistvost, veskerost...atd. Je to podobne jako s jinym krucialnim pojmem...s Vecnosti. Tu je take lepe uchopit misto predstavou nekonecne se vinouci casove linky tak, ze spocineme v Ted. A ani takove Ted neni redukce na nekonecne maly okamzik casu, ale...ale...to si proste kazdy jeden soudruh musi zakusit. Coz je super, protoze to neni nijak diskriminujici, nebot kazda normalne vyvinuta lidstka bytost ma sanci praktikovanim meditace zakusit. A posledni co dodam je, ze takova meditace neni zadnou mentalni teoretickou praci, ale naopak nasazenim a transmutaci celeho cloveka.

Snad tohle doplneni pomuze.

LENOCHWARE - [11.12.14 08:57] •

LOCKI: Ja si chtel jen trochu upresnit pojmy.:) To slovo pouziva hodne lidi, takze bych cekal, ze dovedou nejak (zhruba) opsat, co tim mini, nebo alespon rict, ktera z tech moznosti co jsem zminoval, je tomu nejbliz, resp. odpovedet, ze je to neco zcela jineho. Ale dekuji, pisu si dokonalost, celistvost.:)

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [09.12.14 20:23] •

LENOCHWARE - [09.12.14 11:06]: To je strasne siroka otazka. :-) Ten stav pri meditaci co popisujes bych radeji nazval spojeni, nebo otevrenost. Buh je bezesporu Jeden (i kdyz jsou tri:-). Dalsi vec je geneze duality a mnohosti z Jednoho...na to jsou tu ovsem povolanejsi, nez jsem ja...dokazu jen navest k tomu jak videt, ze se z Niceho vynoruje neco. Jak se to deje je tajemstvi hlubsi, nez ja osobne vidim. Nezavadel bych si tam tu dualitu (nebo jen hodne opatrne), kdy vydelime ego ze sveta. Mam-li mluvit o jednote, nevidim ji v redukci, ale v obsažení, dokonalosti, celistvosti. Ovsem je to opravdu siroke...mozna se s dalsimi poznamkami a reakcemi otevrou nove nahledy.

LENOCHWARE - [09.12.14 11:06] •

Tak jo, jednou se na to nekdo zeptat musi. Co je to Jednota? A proc se tomu tak rika?
Je to nejaky stav pri meditaci, kdy jsme oprosteni od sveho osobiteho a omezeneho nazirani a vidime i ze vsech hledisek druhych pripadne vubec mimo hlediska, je to nejaka bozska podstata/buh, ktera je stejna a ve vsem a ktera se "nejak" stava protiklady a mnohosti sveta, je to svet sam o sobe, oprosteny od egem/nasi bytosti deformovaneho videni? Nebo nejaka vyssi jednota protikladu, kdy prechazim k opacnemu nazirani, aniz bych to puvodni zavrhnul a nakonec oba integruji vytvorenim jineho, "vyssiho" pohledu na vec?

ABELES - [06.12.14 14:19] •

HASTY - [06.12.14 02:09]: Máš úplnou pravdu, vy všichni jste stejná entita.
HASTY - [06.12.14 02:10]: A jak tedy? Ať se diskuse nějak posune.
HASTY - [06.12.14 02:16]: Jaké výhrady m8š?

HASTY - [06.12.14 02:18] •

Co se týče AUTODUS, tak naprosto perfektní. Sděluje fakta. Jinak dámy a pánové se zamysete, jak tady znečišťujete druhý rozměr, módně 2 D, fakt hrůza, vzpamatujte se. A čtěte.

HASTY - [06.12.14 02:16] •

KUATO... asi nejleší příspěvek, co jsem tady četl. M8m k tomu ale faktické výhrady.

HASTY - [06.12.14 02:13] •

HAD... jeho názory jsou vždy zcestné, dokonce mi tu asi před osmi lety z plna plic vynadal.

HASTY - [06.12.14 02:12] •

Co se týče LOCKI, ten je asi člen dobrovolnéh sdružení hasičů na vesnici, myšlením asi pětileté dítě, co může tuto debatu zpestřit svými názory.

HASTY - [06.12.14 02:10] •

Co se týče reakce SNOP. to je naprosto mimo mísu, takhle svět a vesmír nefunguje.

HASTY - [06.12.14 02:09] •

entity jsou vždy stejné, lidskému druhu slučitelné, my všichni jsme stejná entita.

KUATO - [25.11.14 11:28] •

SNOP - [24.11.14 14:52]: imho to beres do extremu :o). souhlasim s tim, ze jsou entity jak pises, ktere jsou s zivotem lidskeho druhu neslucitelne, nicmene si myslim, ze z tech, co se tak nejak dochovaly tradici a se kteryma se bezne pracuje v nasich oblastech (bardon, kabelak, faust, agrippa, goetie..), tak ze u tech vetsinou nehrozi, ze by te zabilo jen co si prekreslis jejich znak. pricemz nevylucuju, ze se ve vyjmecnych pripadech neco podobneho nemuze stat, kdyz se posklada cela rada nevhodnych faktoru. jenze to by ses musel bat vlezt do auta, protoze tam taky muzes umrit, kdyz nebudes davat pozor. stejne tak nechci adorovat (a doufam, ze to tak nevyzniva z meho psani) jen praci s "temnejsima" entitama (treba ta goetie), protoze to tak sam nemam, ale hanba by me fackovala, kdybych svoje "dobro" nahlizel jako "jedine dobro" bez ohledu na znalost individualnich podminek a osobnosti kazdeho cloveka, ktery se vubec rozhodl magicky pracovat.

SNOP - [24.11.14 14:52] •

KUATO - [21.11.14 17:33]: To s tim Bozim planem je tezke. Je treba celkem jemne rozlisovat.
Existuji entity (a pod timhle pojmem shrnuji vse od zivacku pres veci az po ciste kvality), ktere jsou nelidske, ba dokonce jsou dlouhodobe nevhodne pro soubyti s lidskou formou, at uz ve smyslu neprijemnosti, odpornosti nebo primo neslucitelnosti. To muze nekomu pripadat jako vyraz zla, temnoty, nebo tak neceho, ale o charakteru dane entity z tohoto hlediska to vubec nic nevypovida.
Pak existuji entity, ktere jsou v zasade pokřiveností. Nevim, zda kazda entita ma k sobe svuj pokriveny obraz (protigenia), nebo některé ne, nebo vlastně nejde o obraz, ale o samostatnou nezavislou entitu, ktera se jen muze plest, protoze ma podobne vnejsi znaky, nebo jde o tu samou entitu, jenom ji pokrivuje clovek v sobe, nicmene tato pokrivenost neni pouze nelidskosti, ale prave odporovani "tomu Nahore". To samozrejme nemuze "plan" vykyvat, ale beda tomu, kdo s takovou entitou zachazi. Bez vyjimky.
Pokud mluvis o "entitach nekde mezi", pak nutne mluvis o entitach, ktere maji telo. Nebot pouze telo umoznuje byt jednou tak a jednou tak. Cimz vlastne mluvis o lidech a jim podobnych entitach. Coz muze byt dobra zabava, ale stejne uzitecne pak je treba sledovat TEDx nebo proste jenom cestovat.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [24.11.14 12:08] •

KUATO - [21.11.14 17:33]: Tohle si myslim zaslouzi reakci a schvalne ji pisu po klidnem promysleni z jisteho odstupu.

Jsem v kontaktu (vesmes docela uzkem) s vicero ruznymi spolky a smery hermetickeho a podobneho badani. Nevsiml jsem si, ze by to nekde bylo prilis jinak. Spolek ma nejaky duchovni zaklad, na kterem stavi. Vhled do tohoto zakladu povazuje za jakousi vstupni branu a diky svemu zamereni se s clovekem Ti lide taky nebavi uplne o vsem, co jen vzdalene zavani podobnych duchovnim badanim. Leckde je i formalni pritakani urcitym pravidlum a nahledum, coz zde proste nenajdes.

Muzes mi samozrejme kdykoliv rict: Locki, ty jsi nejakej a bavis se ze sve perspektivy a nejsi otevren uplne vsemu a vsem nazorum kohokoliv. A ja Ti na to reknu - ano, mas pravdu. Sam jsem neposlusny, svobodomyslny bohem, ale kdyz vidim, ze muj spoludiskuter se miji z podstatou veci, kterou se snazim sdelit, tak bud sjednavam diskursem napravu (coz nekteri trpce nesou osobne a zde to skutecne beru jako vyzvu zlepsit se ve forme jakou komunikuju), nebo se nebavim...coz osobne vetsinou nedelam.

Zda se mi, ze se po mne chce, abych v diskusi nemel pevny postoj, ktery ovsem druhy, sem prichazejici diskutujici mit muze a mam to respektovat. Tady bych poprosil o trochu rovnovahy. Prijde-li sem chaosmagik hlasat paradigm-shift, dostane treba muj nazor na tuhle praxi a pristup. Muzeme o tom podebatovat i vasnive podiskutovat. Bavime se o zkusenostech a nazorech. Problem nastava, pokud to nekdo zacne brat osobne a kdyz nesouhlasim s jeho nazory, tak si mysli, ze to nejak snizuje jeho samotneho.

Nikde neni zaruceno, ze si clovek s jakymikoliv, byt treba velmi vyraznymi, nazory na hermeticka temata vybuduje kredit jen tim, ze neco napise. Tady to opravdu stoji dost na osobnim uprimnem vkladu. Dramaticke pozy, nebo sokujici, provokujici a "za kazdou cenu jine" nahledy nemaji opet automaticky hodnotu jen proto, ze jsou vyjadreny. Vzdy se dostanou na prubirsky kamen toho, co to znamena konkretne v jejich autorovi.

Jsme...a nejakymi temi 15 lety fungovani jsme to mnohokrat dokazali...otevreni osobnim setkanim, kde se nejlepe ukazou jednotlive pozice. Vetsinou to ma pak i pozitivni dopad na internetovou diskusi. Na druhou stranu tato temata proste pritahuji lacine pozery, pubertalni individua (bez ohledu na fyzicky vek), dusevne nevyrovnane lidi, kteri hledaji kompenzaci v uteku mimo svet atd. atd. Takovi se obcas objevi, zapozuji si, kolikrat jsou jejich nazory i formalne spravne, ale vidis a citis, ze to je proste velke divadlo, prijata role. Pak je mi osobne celkem jedno, kolik do ni prislusny clovek investoval casu a prace. Myslim, ze nemusim dlouze vysvetlovat proc.

Jedine, co se vlastne pozaduje a chce byt odhaleno je uprimna otevrenost cloveka. Nic jineho neni vlastne treba. Jen na jejim zaklade vznikaji vztahy, ktere maji z hermetickeho a duchovniho hlediska hodnotu, a ktere nejsou zavisle na na perfektni nazorove shode partneru. Urcite chapes, ze je rozdil mezi tim co zminuji a "uprimnosti" v nejake poze, kterou se clovek rozhodl budovat. Z toho plyne pozadavek jisteho ocisteni a nepripoutanosti, ktere je vstupni branou. Je na kazdem, zda tady diskutovat chce, je ochoten jit s kuzi na trh a ukazat se. Pokud se na tom co pise komukoliv jinemu neco nezda, ma opet plnou svobodu zkusit, jak to ten prvni opravdu mysli a ma. Nastane-li takova situace, je potencial ke vzniku skutecne hodnotnych vztahu a spolecenstvi.

Realitou odhalenou jak zde, tak v nekterych osobnich setkanich je, ze nekteri lide, prestoze se zabyvaji tematy spojenymi se zamerenim tohoto webu dlouhodobe se zcela rozsypou, pripadne nastvou pri pozadavku, ze by se meli otevrit a byt uprimni, sami za sebe. Zkratka tisice let stale stejna vec - prilisne lpeni na rolich a nazorech.

Shrnuto tedy - ano, je tu jisty, prirozeny pozadavek na uprimnost a ochotu jit s kuzi na trh...tedy opravdu s kuzi, ne s cervenym hadrem na byka, protoze ten hadr se opravdu rychle pozna...a pak urcity druh zasveceni spojeny s prekrocenim sebe sama...tedy projiti duchovni zkusenosti, kdy se clovek zcela "svlekl" a pak odevzdal i tu nahotu, co zbyla. Lide, kteri tuto zkusenost prosli se opet rychle poznaji. Nema-li ji nekdo, nevadi...ale je podstatou duchovniho a principielne hermetickeho snazeni takoveho cloveka k teto zkusenosti smerovat. Existuje hromada spolku, ktere si donekonecna hraji s pocity, myslenkami a nazory, prevadeji je do dramatickych podob a bavi se mnohosti veci. Budiz jim to prano a neni na tom nic zvlastniho...jen dokud mezi vsemi temi nespocetnymi moznostmi forem nedoslo k prohlednuti stavu bez forem, tedy k sebepoznani v tom nejzakladnejsim smyslu, jedna se o nekonecnou hru. A nestydim se sam za sebe rict, ze tento hermeticky pozadavek zasveceni, ktere teprve umoznuje vstupovat do chramu, povazuji za klicovy. Sebepozoruhodnejsi zkusenosti a nazory jsou az na druhem miste.

KUATO - [21.11.14 22:04] •

HAD - [21.11.14 21:18]: ok

HAD - [21.11.14 21:18] •

KUATO - [21.11.14 17:33]: Drahý Kuato, nemyslím si, že by zde docházelo k nějakému brutálnímu omezení diskuse, jak naznačuješ. Přiznejme si, že došlo k několika případům (dají se spočítat na prstech jedné ruky za cca uplynulých 11 let), ale jinak je to pouze o tom jestli máš ochotu diskutovat či ne. Uznávám, že někdy nemusí být snadné odargumentovat svoje názory, ale to je podle mne riziko povolání.
Takže pokud sem někdo se svými názory přichází, tak je vítán, ale nemůže doufat, že bude nějak chráněn proti tomu, že jeho názory budou označeny jako zcestné. Současně nikdo mu nebrání argumentovat proti názoru kohokoliv jiného. A pokud jde o ony 4 bany, tak si klidně můžeme někdy osobně popovídat o jejich důvodech a věřím, že to pochopíš.

KUATO - [21.11.14 17:33] •

LOCKI - [21.11.14 11:05]: souhlasim s obsahem vetsiny toho, cos napsal. je to opravdu pekne napsano, diky za to. ma to velkou hodnotu pro vsechny, kteri premysleji, ze by se mohli touto cestou vydat. demonicke inteligence jsou nebezpecne, nektere z nich nechutne, mnohe mohou vyznamne zkomplikovat cloveku zivot. presto jsou soucasti boziho planu a stvoreni. tak jako vlci, hyeny, brouci, kteri rozeziraji mrtvoly.. svet vsak je pestry a vubec ne cernobily. IMHO je siroke spektrum bytosti, ktere nejsou ani svetle ani temne, jen urcitym zpusobem sedive. nejsou vylozene zle, spis jen svym zpusobem velmi osobite a ne zcela poslusne (toho Nahore). myslim, ze my lide jsme velmi podobni. malo ciste svetlych a malo ciste temnych, vetsina mezi tim. jemne i obrovske rozdily ve vnitrnich hodnotach (naplni), a prave vnitrni (ideova) napln je IMHO to, co nam v dlouhodobe perspektive sprada vlakna nasich budoucich osudu ne na desitky let, ale na desitky inkarnaci. formuje to zpusob, kterym pristupujeme ku svetu a kterym svet pristupuje ku nam. my tady vidime jen nepatrnou vysec svych vzajemnych zivotu a pokud jen z teto vysece soudime, soudime chybne a kratkozrace, tak jako bychom chteli z chvilkoveho chovani maleho ditete, ktere treba z rozpustilosti nebo proste jen nepochopeni pravidel, ktere kolem vytvorili dospelaci, trha na hrbitove na hrobu kvety nebo dupe po mravencich, na jeho skutecnou povahu nebo zivotni osudy.. ja nevim co je osviceni, cista mysl a takove ty buddhisticke absolutisticke cile, jen jsem zjistil, ze svet je velke a zajimave misto a i bez nirvany nebo nejakeho finalniho spocinuti je na nem z okultniho hlediska co zkoumat. vidim obrovske mnozstvi veci, ktere mohou cloveka poucit a vest ho k moudrosti, jen mozna slozitejsi a delsi cestou, nez primou a jednoduchou, kterou nabizis Ty. ostatne - sam jsi k ni jiste dospel az po letech experimentovani s ledascim a minimalne Te ty experimenty vnitrne rozkosatily a pomohly Ti nabyt pochopeni a moudrost plynouci z zivotnich zkusenosti, ktere bys nenabyl, kdybys celou dobu "jen sedel na prdeli na kostelovych schodech a modlil se".

jsem rad, ze se situace a diskuze vyvrbila tak jak se vyvrbila, protoze diky tomu mohu rici to, co si myslim uz dlouho a nejen ja, jak jsem pri osobnim rozhovoru s vicero lidmi zjistil, ze zde na grimoaru se postupne vytvari situace, kdy nekolik malo "otcu zakladatelu" velmi prisne a tvrde omezuje jakekoliv formy psani prispevku, ktere ztelesnuji jiny pristup k hermetickemu badani, nez ten jejich. nevim, zda je to z duvodu "ochrany deti pred horkou plotnou", nebo z duvodu vytesnovani vlastnich stinu nebo neceho dalsiho. v kazdem pripade to vede k tomu, ze zde postupne v prubehu let zustava vice a vice mrtvo. vetsina necim zajimavych lidi (byt slozitych a v urcitych aspektech mozna konfliktnich) postupne odesla - byla vyhnana. tedy jsem se vcera chca nechca musel zastat id CHILDOFDARKNESS, ktery imho v tom co napsal ztelesnuje tenhle vzpurny neposlusny pristup. ja z nejakeho duvodu, kteremu sam zcela nerozumim, mam radost, kdyz vidim, ze nekdo neco opravdu prakticky dela, i kdyz ho to formuje zpusobem, ze bych vedle nej v jedne domacnosti nedokazal zit :o)), presto byva casto bezpredsudecna diskuze s takovym clovekem velmi obohacujici - i kdyz jeho cestou nejdu a nepujdu, pomuze mi to lepe nahlednout kosatost sveta a Velikost Bozi. ale mozna jsem jen prilis komplikovany nestastnik, ktery se nedokaze zaradit do te spravne skupiny lidi a tak mu nezbyde, nez cas od casu zazit trochu spriznenosti z jinym podobnym nestastnikem - a tak aspon vypijou lahev vina na kostelovych schodech, zatimco kolem nich s usklebkem chodi "slusni lide" pomodlit se k do chlivku z veprovic, tedy co to placam do boziho svatostanku, k tomu pravemu Bohu :o).

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [21.11.14 11:05] •

KUATO - [20.11.14 19:43]: Proti tomu nic nemam. Bohuzel to vetsinou konci spis tak, ze predevsim ti temni se cloveku vpasuji elegantne do duse, do rozhodovani, nasadi mu optiku, pres kterou kouka na svet. Typicky pak takovy clovek mluvi o nepostradatelnosti jejich poznani apod. Zvlast kdyz se clovek dotkne tech mefistovskych inteligenci, ktere vedi velmi presne, jak mu pres jakoukoliv slabou stranku vmanipulovat vlastni dulezitost. Vlivy jsou to jemne, prijemne pro prislusnou povahu cloveka, na hranici schopnosti rozlisovat je vedome a za hranici schopnosti rozlisovat je od "vlastnich" napadu a nazoru.

Pokud ma clovek "hlubinu bezpecnosti", do ktere je schopen se vracet, tak se takove veci jednak cisti a take je to jedine misto, odkud je mozne videt je v jejich pravem svetle a vytvorit si realny odstup. Kdo se pohybuje pouze v dualnim relativismu, stava se pres svoje vlastni sympatie hrackou, na ktere vesele ziji. Vzhledem k tomu, ze zadny clovek neni az tak snadno a rychle vychylitelny ze sve univerzalnosti, jsou prvni faze, kdy entita deformuje lidsky zivot ke svemu obrazu typicke snahou zduvodnovat...predevsim sam sobe. Clovek niterne citi, ze je omezovan, ale je mu to vlastne prijemne a proto zapoji svuj intelekt na zduvodneni proc je kamen tlacici v bote ci na srdci vlastne v poradku. Bezne tim, ze kdo neprojde takovou zkusenost, tomu neco chybi. A kdo ji nema, nemuze si ji spravne zaradit.

Oba posledni argumenty jsou samozrejme velmi relativni. Vyniknou na extremech - kdo si neprosel tezkou zavislosti na heroinu, nemuze posoudit, zda je dobra, nebo neni. :-) ... A zaroven ji nemuze spravne zhodnotit. Takove pohledy uz jsou formovany ne z nadhledu, ale z ovlivneni. Osobne jsem prosel zkusenosti s velmi mazanou entitou mefistotelskeho typu, s jednou z nejvyssich, da-li se to tak napsat. Takze si dovolim rict, ze v prvni rade k jejimu zhodnoceni neni treba ji nejak duverne poznat. Stacil by vhled a rozum. Kdo tyto dve zasadni pomucky postrada, at si na vlastni riziko zablbne. Jediny zisk, ktery z toho zablbnuti vidim s odstupem let je ten, ze ma clovek velmi dobrou diagnostickou schopnost na jemne projevy podobnych mazanych existenci. Jinak ztrati hromadu casu jak v primem vlivu, tak predevsim v jeho uplne eliminaci.

Co se tyka zkoumani aspektu nasich svetu, at je kazdy turistou kam ho to tahne, ovsem at se nedivi, ze se ztrati, pokud si v prvni rade neni jisty v tom, co je jeho domov. Zaroven je schopnosti lidskeho rozumu, mozna je tu lepe rict intelektu (v beznem slova smyslu) byt jaksi tvarnym a pudou pro semena vsech moznych entit a zkusenosti. Opet - ma-li jeden pevnou pozici, muze do pudy sveho intelektu zasadit otazku, ideu, vliv a prirozena schopnost cisteho Zivota, kterou da k dispozici vykresli vysledny plod. Tak si lze magicky usetrit mnoho casu a problemu a pritom si sahnout na totez, co jinak stahuje k ucastenstvi, ktere konci omezenim vsestranosti a nadhledu lidskeho ducha. Dalsi moznosti je vyuziti Zrcadla, ve kterem jsou veci videny v jejich prave a uplne podobe. Mame jej jak v sobe, tak v druhych a ve svete. Proc ho tak malo lidi vyuziva a proc ho tolik chytrych lidi vubec nevidi je mi vcelku zahadou. Nicmene mluvim opet o tomtez z jine perspektivy. O hlubine vysvobozeni, ve ktere zari oko vecneho pozorovatele a tvurce.

A proc pisu takovy eleborat? Predevsim z toho duvodu, ze pokud uz se chce jeden zabyvat magii, mel by mit primarne jasno v zasadnich vecech. Miru sebepoznani na urovni prekroceni sebe sama, ktera se nedosahuje zkusenosti vnejsich veci, ale zkusenosti "bez zkusenosti". Opustenim vseho, vcetne sebe. Tato opravdovost by se mela stat jeho zakladem. Nestoji to proti sbirani zkusenosti s ruznymi kvalitami. Jevu je nekonecne mnozstvi, Oko je jedno. Ma-li nekdo pocit, ze spatri toto Oko tim, ze bude hledet na mnozstvi vselijakych protikladu a jevu, myli se. Je mozne namitnout, ze tato jedna "zkusenost", protikladna v jistem smyslu vsem zkusenostem vnejsim, ve svete nic nezmuze a nedava ani primou zkusenost vztahu jednotlivych stvorenych veci. Je to ponekud slozitejsi, ale predevsim dava věcný ramec.

Prijde-li tedy nekdo s myslenkou o prekroceni svatosti projitim svatosti, o prekroceni prostopasnosti projitim prostopasnosti a neni zrejme, ze prekrocil tuto dualitu, vznesu pripominku, kterou jsem si dovolil pri trose casu na meditaci nad ni ponekud rozvest. Za delku se omlouvam. ;-) Zaroven neni, Kuato, zamerena osobne na Tebe. Tve reakce mi byly jen inspiraci.

SNOP - [20.11.14 20:47] •

KUATO - [20.11.14 19:43]: No já jenom říkám, že ta úroveň nemusí být ani tak "vysoká", že prostě jde o jiný stav duše i světa. Proto také konflikt na Ukrajině přemýšlím pouze z hlediska toho, co to dělá s lidmi zde, nemám jinak na něj žádný názor. Není povinnost mít na vše názor, ostatně každý názor je vždy částečný, zvlášť pokud je hodnotící.

KUATO - [20.11.14 19:43] •

SNOP - [20.11.14 16:27]: ad stret zajmu - imho zalezi na rovine, odkud se budes divat, kdyz budes dost "vysoko", tak ho nejspis neuvidis. ale z pohledu cloveka staci zamerit svuj zrak treba na soucasnou Ukrajinu..

LOCKI - [20.11.14 16:31]: vidis, a ja prave to mam uplne opacne - zabyvam se magii teprv par let, takze jsem zacatecnik, prisne vzato :o), presto u sebe pozoruju jak se mi prave diky moznostem setkavat se s rozlicnymi aspekty projevu sveta velmi vyznamne vyviji a zjemnuje rozlisovaci schopnost pro "kvality a napln vedomi". pred tim jsem se zabyval meditacema a mystikou obecne nejakych deset let, ale nikdy jsem za tu dobu nepochopil nektere principy, ktere je nutne znat, aby se dalo treba systematicteji dosahovat vytrzeni atd., pritom to jsou relativne jednoduche veci (na pochopeni, ne nutne na vykonani), ktere se daji vypozorovat uz pri praci s relativne "nizkyma" bytostma. ackoliv souhlasim s tim, ze clovek se muze dostat do situace, kdy "pro stromy nevidi les" a ulpet na nejakych podruznostech, stejne tak ten, kdo jde "cestou stredu", tak muze imho velmi snadno ulpet v sebeklamu, "ze To ma, protoze To je tak jednoduche" a pritom muze mit vedomi zabarvene nejakym stavem, ktery proste jen nevidi, protoze je na nej zvykly.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [20.11.14 16:31] •

Kdyz tak sleduji diskusi v dotazech...

rychle bychom se v tom hledani jak "nepatrit nikam" poznavanim "svetlych a temnych" dostali k tomu, jaka mira takoveho poznani je dostacujici. Staci to nahlednout, nebo je treba se v tom radne vykoupat? A kdyz, tak jak moc...to ale neni to hlavni...zkusim primery ke stredni ceste:

Nekdo nam rika, ze chut ciste vody muzeme ziskat tim, ze pozname sladky roztok(rikejme mu svetly) a horky roztok(rikejme me temny). Neni tomu tak a nezalezi na mire sladkosti, ani horkosti, kterou pozname. Chut ciste vody je jina zkusenost a ziskava se jinak. Z jeji perspektivy pak sladkost a horkost ukazuje i svoji pravou miru. Bez teto zkusenosti se mira jevi pouze relativni.

Prevedeno do duchovni roviny pak ani na svetle, ani na temne strane nenajdeme zrcadlo, ve kterem se tyto jevy odrazi. Vedomi, ktere tyto jevy zrcadli a zaroven je jejich zdrojem. Zkratka proto, ze at ku svetlemu, nebo ku temnemu jsme zamereni smerem od Zrcadla.

Poznavani mnoha detailu ruznych druhu neni zarukou schopnosti videt celistve a k teto schopnosti nevede.

Vychylovanim do stran nenalezame Stred. A zkusenost stran nas nevede k spocinuti v Nem.

SNOP - [20.11.14 16:27] •

KUATO @ Dotazy: Je uvazovani a uvazovani. Jak uz jsem se snazil naznacit jinde, to, cemu zde rikam nedualni uvazovani, neni proste neuvazovani, ale je hodne podobne magicke invokaci: proste nechavas v sobe promluvit ty kvality, ktere te zajimaji. A nedualni jednani je jeste jednodussi - bud jako nekonani, jak pises, ale take konani jaksi s milosti, s laskou.
Ve skutecnosti neni zadny stret zajmu. Je obrovska svoboda delat ve prospech sveta.

AUTODUS - [25.10.14 11:38] •

KIBO - [24.10.14 16:23]: Vydaná nikdy nebyla. Zlatá kniha existovala pouze ve strojopise, stejně jako díl Alchymie. Díla byla zabavena při domovní prohlídce Bardona státní bezpečností. Zůstal znám pouze ten zlomek, co je i zde na Grimoaru.

KIBO - [24.10.14 16:23] •

Dobrý den
byla někdy vydána kompletní kniha Bardon, František, Zlatá kniha moudrosti, nebo tato kniha zůstala nedopsána, případně zničena?
Děkuji.

TRCZKA - [23.10.14 15:44] •

Už jsem našel :-)

TRCZKA - [23.10.14 15:18] •

Dobrý den, dá se někde stáhnout kompletní kniha Magié a démonologie ve Staré Babylonii? Či zakoupit ebook? Díky. P

AFAR - [17.10.14 14:36] •

FORGET89 - [09.10.14 18:03]: Člověk musí nejprve znát svou vůli, aby ji mohl uskutečnit. Svoboda není o tom "dělat si, co mě napadne", to by byla jen prostopášnost. Svoboda znamená konat svou vůli. Jak ale lidé mohou konat svou vůli, když ji ani neznají? Lidé si pořád myslí, že vědí, co chtějí, ale když to dostanou, tak řeknou "Tohle jsem nechtěl!".

Když člověk poznává sám sebe, a s tím také svou vůli, překročí svou osobnost. Pak najednou zjišťuje, že jeho vůle není pouze jeho, ale je to také vůle žáby nebo psa. Je tu ale jeden háček: Jakmile poznáš svou vůli (a s tím tedy také vůli žáby nebo psa), můžeš konat pouze v souladu s ní a nikdy proti ní. Člověk prostě chce, co chce, a nemůže chtít to, co nechce.

Svobodná vůle je pouze jedna a projevila se již při stvoření. Lze ji vidět například v tom, že žába vypadá jako žába, a ne jako žába s nohou navíc. Jinak žába uskutečňuje svou vůli stejně tak jako člověk. Nemůžu Ti dát konkrétní příklad, ani u člověka nemůžeš říct: "Jít na párty je svobodné."

KUATO - [13.10.14 16:01] •

SNOP - [13.10.14 14:49]: Kuato se uz nezepta, to by ten den musel vypit mnohem vic piva, ze by si to nepamatoval :o)

SNOP - [13.10.14 14:49] •

Jen pro zapis konstatuji, ze jsme si nize uvedene problemy uz s Kuatem vyrikali z oci v oci. Takze tady uz neodpovim, leda by se nekdo (trebas i Kuato :-)) znovu zeptal.

FORGET89 - [10.10.14 16:18] •

LOCKI - [10.10.14 14:08]: Asi to nechápu, jak to myslíš, nechme to být.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [10.10.14 14:08] •

FORGET89 - [09.10.14 18:03]: Zkus to pochopit tak, ze svobodna vule je uz v tom sebevyjadreni. Psa, zaby, sneka, dubu.

FORGET89 - [09.10.14 18:03] •

AFAR - [30.09.14 16:19]: Takže, protože nechceš být nadřazená a chceš všechno a všechny za každé situace milovat, tak jsi žábě, šneku a dubu dala svobodnou vůli? A jak ji dokáží uskutečnit?
Mám psa, který je nevychovaný, dělá si co chce, a někoho pokouše. Můžu za to já nebo pes? Ponesu následky já, nebo pes?

KUATO - [09.10.14 11:48] •

SNOP - [08.10.14 14:25]: u vety "Pokud svobodna vule neni, je to dano prave a vyhradne perspektivitou." moc nerozumim o co Ti v ni jde. muzes prosim preformulovat?

KUATO - [09.10.14 11:47] •

SNOP - [08.10.14 14:25]: po nekolikate uz predelavam svoji odpoved a zjistuji, ze nejsem schopen jednoduse na tenhle Tvuj koncept reagovat. rozbiha se mi to furt do nekolika linii, ktere by chtely kazda dostatecne peclive promyslet a zformulovat, nicmene nemam na to ted cas, takze si dovolim veci souvisejici lec druhotne dulezitosti (pro me v tuto chvili) jen ramcove nastinit, aby podstatne tema bylo kam usadit.

myslim, ze co se casu tyce, musime brat v potaz dvoji pohled na cas - co se tyce prvniho z nich (casu "linearniho"), tak ten se vztahuje jak spravne pises na vtelene bytosti - tedy na nasi jevovou fyzickou casoprostorovou rovinu. pak plati ty veci, ze u fyzickeho telesa, ktere by se pohybovalo samo po pravidelne draze se stejnou rychlosti (aniz by se v relativni blizkosti pohybovalo jine teleso jinou rychlosti), bychom nebyli schopni urcit cas, protoze linearni cas jak s nim bezne pracujeme je vlastne prostredek umoznujici zmenu a nam by se tady nic nemenilo (stavove ani vzdalenostne). jenze zridka se prihodi, ze by nejaky jev byl natolik sam v prostoru, abychom aspon relativne mohli rict, ze je "sam" a tedy mimo cas, maximalne u nejakeho asteroidu v zapomenutem koute vesmiru (jestli vubec neco takoveho je). budeme-li se tedy bavit aspon trochu v nasich realiich, pak je zde mnoho jevu a jednotlivosti, ktere obihaji po svych vlastnich "drahach" a naplnuji svuj individualni osud vice ci mene individualnim zpusobem. toto ale neni az tak podstatne, dal nerozvijim.. druhy pohled na cas je, ze cas je "nelinearni", tedy ackoliv muzeme v urcite oblasti sledovat zmenovost naplne, nezda se zde dulezite/mozne merit, jak dlouhe ma trvani Naplne1 vuci Naplni2..N, ktere pozdeji vystridaji NaplnN-1. Tento typ casovosti nenajdeme nikde v jevovem svete a myslim, ze ani v te casti (nizsiho) astralu, ktery je na jevovy svet navazan, ale az v jemnejsich abstraktnejsich sferach, kde telesnost je uzce spjata s mentalnem, tedy zmena naplne mysli ma okamzitou odezvu/realizaci v cele "sfere vlivu" (strukture/tele?) dane entity. ac uvahy kolem tohoto tematu mohou mit velkou dulezitost pro pochopeni IMHO klicovych principu umoznujicich prekroceni lidske formy, presto je v tuto chvili rovnez ukoncuji, protoze odbihaji od toho, k cemu se chci celou dobu dostat :o).

a tim je podstata Tve uvahy o svobodne vuli a spontaneite, ktere vnimas (jak jsem pochopil) jako naprosto klicovou vec, jako podminku existence "dobra" vubec ve svete, tedy oziveni jinak "mrtveho" determinovaneho vesmiru. vnimam to spravne jak jsi to myslel? abych nereagoval na nejaky svuj nedomysl :o). jak potvrdis nebo doplnis, budu pokracovat :o).

SNOP - [08.10.14 14:25] •

KUATO - [06.10.14 22:24]: Predstava za tim je takova, ze je to houby cas, kdyz jde uchopit vcelku. Kuprikladu teleso, ktere by se stale pohybovalo rovnomerne primocare, lze take uchopit tak, ze se vubec nemeni. Krouzeni sfer pak je v tomtez smyslu necasove, protoze pokud je uchopis jednou, mas uz je uchopene na vsechny casy. Nic se nepridava, nic se nemeni. Plne deterministicky svet by byl presne takovy: co je na zacatku, to je ve prostred i na konci. Ve velkem tresku by byl i konec vesmiru, v semeni by preslicka i uhli i zanik Slunce. Cas by byl zdanim perspektivity duse - zdanim danym vlastni omezenosti pozorovatele (Gibbs vs Boltzmann).
Cas je vubec spojen az s vtelenou bytosti: at uz mame svobodnou vuli ci nikoli, teprve vtelena bytost proziva casovost. Pokud svobodna vule neni, je to dano prave a vyhradne perspektivitou.
Pokud svobodna vule je, pak prinasi do sveta neco, co drive nebylo, coz nici symetrii minulosti a budoucnosti. Duse (a nikoli pouze duse cloveka, ale klidne i zvirete, stromu, kamene) vnasi svou svobodou, svou spontaneitou do sveta cosi noveho, co v nem drive nebylo. Z minulosti nelze usuzovat na budoucnost, leda stochasticky. Ve velkem tresku neni tento text, ani potencialne.

Co se tyce dobra, v domysleni predchoziho proste to vypada tak, ze uplatneni spontaneity je nutne dobre, protoze je cinem jedineho pusobce, kterym jsme Buh. Obdobne vyplyva, ze v cinech zlych jsme vzdy pasivni, a je-li neco skutecne na nasi zodpovednosti, pak je to prave to, ze jsme pasivni a spontaneitu neuplatnujeme, ackoli bychom mohli.

KUATO - [06.10.14 22:24] •

SNOP - [06.10.14 15:41]: upresni prosim v jakem smyslu pouzivas sve terminy casovost a dobro ("dobre" rozhodnuti).

SNOP - [06.10.14 15:41] •

AFAR - [01.10.14 10:47]: Hele, to ja nevim. Pokud vyjmes aktery, lze mluvit o nejake "sume moralky" ci dokonce dobra?
Osobne mam spis za to, ze kdyz vyndas aktery (a svobodnymi aktery jsou klidne i stromy ci mozna i kameny), tak zrusis casovost, protoze pak jiz bude vse determinovane. Sama casovost je zalozena ve svobodnych rozhodnutich, ve spontaneite, ktera rusi symetrii tim, ze svet obohacuje o neco, co nebylo.
Z toho taky imho vypyva, ze jakekoli svobodne rozhodnuti - cehoz nejbliz je koncept spontaneity - je dobre. A taky z toho vyplyva, jak malokdy lide vyuzivaji svou svobodu.

AFAR - [01.10.14 10:47] •

SNOP - [01.10.14 00:40]: Hádat se určitě nebudeme! Naprosto souhlasím. :-)

[ Musím se Tě k té morálce ale zeptat ještě na jednu věc. Jde o to, proč je v dané situaci dobré zrovna něco a nikoli něco jiného. Opomeňme na chvíli všechny lidi, kteří konají proti takovéto morálce. Pak se ptám, jakým způsobem se bude vyvíjet svět?
*********************
No, svět se bude vyvíjet takovým způsobem, že variace morálky je nula! :-))) ]

SNOP - [01.10.14 00:40] •

AFAR - [30.09.14 18:09]: Hm, tak s tim zatim v zasade souhlasim. Mel bych jednu vyhradu, a to, ze k udelani oranzady mozna zasahnu do svobody pomerancu a pri udelani citronady do svodoby citronu - zdali je nevnimam jako nastroje (k udelani oranzady/citronady)?
Obecneji - neni "uzpusobeni prihodneho nastaveni celeho sveta" vlastne instrumentalni zachazeni se svetem (vytvoreni situace je neco jako treba nastaveni stativu fotoaparatu, tedy instrumentalni zachazeni s instrumentem za nejakym ucelem, proximatne za ucelem nastaveni stativu, dale za ucelem udelani fotografie, atd.)?

Nakonec mi jde totiz prave o ty ucely. Proc by mel clovek delat to ci ono. A jako paradigma moci chapu to, kdyz si takovy ucel klade clovek tak, ze okolni svet do toho vstupuje jako prostredek/zabrana. Zmena toho paradigmatu, jak o tom mluvim, je v tom, ze v cemkoli, co clovek udela, musi svet a vse v nem (vcetne me) byt ucelem. Tedy pri nastavovani stativu mit na mysli i dobro toho stativu a dokonalost sveta, a ucinit fotku prave tehdy, kdyz to krome me chce i svet ;-) Tedy kdyz je to dobre.

AFAR - [30.09.14 18:09] •

SNOP - [30.09.14 16:29]: Ano, naše svoboda je dána právě situací, ve které jsme. Souvislost magie a moci pak vidím v přípravě příhodné situace. Potřebuji prostě takovou situaci, ve které bude možné ("budu mít moc") daný magický akt vykonat. Mohu ("mám moc") udělat si citronovou limonádu pouze tehdy, pokud nakoupím citrony, jinak tu moc nemám. U magie je to tedy horší v tom, jak jsme se tu dříve bavili, že nestačí parcialita jako je "nákup citronů", ale potřebuji příhodné nastavení celého světa, a s tím tedy i mě samotné. Jinak to samozřejmě mohu vztáhnout k těm "berličkám": "Když budeš rozjímat o charakteru evokované bytosti, budeš mít moc ji úspěšně evokovat."

V čem se liší člověk velmi mocný od málo mocného, nelze obecně říct. Každý je mocný, ale v každé situaci jinak a pro něco jiného. Ve vztahu ke konkrétnímu záměru to ale rozhodně říct lze. Když mám žízeň, mohu si udělat nejen citronádu, ale také oranžádu. Pak říkám, že jsem více mocná, než kdybych si mohla udělat pouze citronádu. Nakonec tedy poznání (recept na oranžádu a vůbec to, že vím, že nějaká oranžáda existuje) mi dává větší moc.

SNOP - [30.09.14 16:29] •

AFAR - [30.09.14 16:19]: A jeste mi rekni, prosim, nez se pokusim nejak poradneji reagovat: v jakem smyslu je magie o moci? Pokud jsme svobodni v tom, ze muzu nekoho oslovit, ale ne v tom, zda si bude povidat i ten druhy, a obdobnou vuli ma i zaba, dub a snek (a ovce, zda chce byt ostrihana), neni nase svoboda dana prave situaci, ve ktere jsme? V cem se lisi clovek velmi mocny od cloveka malo mocneho?

Omlouvam se, ze takto se vice ptam, nez pisu svuj nazor, ale nerad bych se hadal, kdyz mozna souhlasim ;-)

AFAR - [30.09.14 16:19] •

SNOP - [30.09.14 11:27]: O nadřazenosti má podle mě význam mluvit pouze s ohledem na stvoření. Bůh je nadřazen všemu stvořenému, neboť to stvořil. Ovšem (!) z lásky ke svému stvoření "ponížil sám sebe" a tak dal stvořenému svobodnou vůli. Stvoření tak již není pouhým projevem, ale něčím víc. Bůh je ponížen i nadřazen zároveň, a to takovým tím svým klasicky nepochopitelným způsobem. Někteří říkají, že svobodná vůle byla dána pouze člověku a takto je člověk odrazem božím a takto je také nadřazen všemu ostatnímu, co bylo stvořeno. Alternativně tedy ta Sofiina tolma a "boží jiskra" v člověku. Já říkám, že svobodná vůle byla vložena do celého stvoření, a proto člověk není nadřazen ani žábě, ani šnekovi či dubu. Já se liším od žáby, ale nejsem jí nadřazena, a to také proto, že bych ji pak nemohla milovat. Je to právě láska, která nedovoluje, aby jedno bylo nadřazeno jinému. Nadřazenost mohou nalézt třeba gnostici a jim podobní, neboť nemilují stvořený svět.

Pokud stojíš v přeplněné tramvaji, jsi svobodný (mocný) v tom smyslu, že si s někým můžeš začít povídat, už ale nejsi svobodný (mocný) v tom, zda si bude chtít povídat i ten druhý. Mocí myslím vlastně to, že něco mohu. Mohu si vybrat dívat se z okna či začít zpívat, už ale nejsem mocná v tom si sednout. Svobodou jsem zde nemyslela svobodu jako takovou, ale právě ty možnosti, co všechno já můžu dělat. Když bych byla svobodná v pravém slova smyslu, má moc bude nekonečná, protože nebude nic, co by mé možnosti omezilo. Kdyby kolem Tebe byly ovce, nikoli lidé, jsi mocný jinak, protože je můžeš ostříhat a doma si pak uplést svetr.

Nemůžu se smířit s tím překročením. Určitě můžeš překročit paradigma moci, jak ale můžeš překročit samotnou moc? Je to jako u toho poznání. Když poznáš bolest, jak se pak tohoto poznání můžeš zřeknout? Jak ho překročit? No nemůžeš, zřeknout se můžeš představ a iluze, ale ne toho, co již znáš. U moci je to, myslím si, stejné, prostě to nejde.

SNOP - [30.09.14 11:27] •

AFAR - [30.09.14 10:49]: Zezadu: Thelema, jak ji chapu ja, je presne tim prekrocenim. Prava vule je vyjadrenim presne toho, o cem pisu nize. Thelema neni tolma.
Co je to nadrazenost? Jsme nadrazeni zabe ci snekovi ci dubu? Kocce?

Co to znamena, "byt svobodny"? Nechtel bych dezinterpretovat, proto si pockam na odpoved: Kdyz stojim v preplnene tramvaji, jsem svobodny v jakem smyslu a v jakem nejsem? A co kdyby kolem me nebyli lide, ale treba ovce ci kone?

ABELES - [30.09.14 11:25] •

AFAR - [30.09.14 11:06]: Myslel jsem to jednoduše tak, že magie, jak ji známe z tradičních magických technik s mocí přirozeně zachází. Můžeme to smrsknout na tvou dříve užitou větu „Moc prostě patří k magii“.

AFAR - [30.09.14 11:06] •

ABELES - [29.09.14 22:04]: Myslel jsi to "magie vychází ze zkušenosti moci" nějakým takovýmto způsobem (?) : K magii se lze dostat různými cestami, třeba pomocí "paradigmatu moci", přičemž jakmile je dosaženo magie, samotnou moc lze zahodit. Myslím to tak, že se k magii dostanu nějakou cestou, třeba cestou moci, ale magie samotná na moci nijak nezávisí.

Pokud ano, nemohu s tím souhlasit, a to právě kvůli tomu poznání. Jak jsem psala, moc je následek poznání, a tak se jí nelze zbavit. A poznání nejen, že je cesta k magii, ale magie na poznání také stojí. Poznání prostě nelze v jeden okamžik zahodit a "mít" jen magii...

AFAR - [30.09.14 10:49] •

SNOP - [29.09.14 17:04]: Já určitě nechci být sama. A ani bych nikdy nechtěla žít ve světě, kde by byl třeba jen jediný člověk degradován na pouhý nástroj bez vůle. Dualitu působení / podléhání působení bych ale nezatracovala, a to například už jen proto, že je krásné sledovat, že když do sebe "zasadím" myšlenku (působím), roste (podléhám působení). Moc pro mě není o tom "vzít ostatním lidem svobodu", moc je pro mě mnohem spíše o tom "být svobodná", neboť mi dává možnost (něco mohu).

Nemyslím si, že moc je problém "paradigmatu moci", tedy například Thelemy, anebo vlastně i klasické západní magie, která například řeší otázku nadřazenosti člověka nad evokovanou bytostí. Moc prostě patří k magii, stejně tak jako poznání. Jak poznávám svět, mé ruce se uvolňují a možnosti mého konání se rozšiřují, zkrátka mám větší moc. Ale to jsem se dostala zas k té epistemologii... kdybych to vzala víc prakticky, vždy řeším, zda umím a zda mohu ("mám moc" dostat se do určitého vnitřního rozpoložení).

SKARAB-HOREB - [30.09.14 10:46] •

Vetsinou mam podle ceho se rozhodovat...protoze mam Cil...na druhe strane muj Cil je benevolentni k vyberu epizodni Cesty...
SILA- o ktere mluvim zahrnuje Moudrost a Uslechtilou Znalost ,jak Ji pouzit, jakoz I Neochvejnou Viru sledovat Cestu,dej se co dej....

Problem HRY - jako loutkoveho divadelka versus HRY - jako interaktivni GAMEOVER...s mnoha Levly...tj urovnemi disponovani one SILY

Nevodim to nutne tak, ze s rostouci urovni me SILY se ze hry stava divadelko a vsici me poslouchaji...s rostouci urovni SILY rostou I herni slozitosti...I odpovidajici protivnici..Preceptor me nenecha zlenivet,ani usnout na vavrinech...

SNOP - [29.09.14 23:23] •

ABELES - [29.09.14 22:04]: Ano, s tim souhlasim.

ABELES - [29.09.14 22:04] •

SNOP - [29.09.14 17:04]: Velké ano, malé ale. Magie ze zkušenosti moci vychází a imho se bez ní (té moci) alespoň ve svých tradičních podobách (ta magie) neobejde. Jistě je třeba si držet ideál, a ten vystihuješ celkem hezky, ale nelze jej žít, není-li — a on dost často není. Volní (resp. vědomé) vměstnání vlastního „přirozeného“ prožívání a porozumění světu do ideálního paradigmatu je sice magickým úkonem par excellence, ale jde o takové jakési magické odhození magie, což může být v důsledku velké dílo stejně jako trapná fraška. Osobně vidím tvůj přístup jako dobrý, v neustálé snaze o jeho situační uplatnění, ale ať mi i přesto zůstane někde po ruce bodec/hůl, kterým bych dováděl k poslušnosti dobytky, se kterými není lidská domluva. Takže v nouzi zkrátka píchnout a říct sorry, vole. (Antož když ten ideál v té které situaci bytostně nedáš, tak jsi v prdeli s ajmolancem, a tehdy je lepší mít k ruce něco hrubšího, léty oprubovaného.)

SNOP - [29.09.14 17:04] •

AFAR - [29.09.14 16:33]: Imho je moc predevsim problem paradigmaticky. Ty to stavis jako problem epistemologicky, tedy "Je dobre situaci zmenit? Pokud ano, jaka by tedy mela byt?" Ovsem pro me je otazkou, zda vubec stavet tu dualitu pusobeni / podlehani pusobeni. Fakt imho neexistuje strasnejsi stav, nez kdyz te vsechno posloucha, protoze to znamena, ze jsi na svete zcela sama - jenomze pokud uz bych mel rict, ze svet k necemu je, bylo by to prave k tomu, aby Buh nebyl tak sam ;-)
Jasnym prinosem byti ve svete je spolubyti. Pokud ovsem zacnu uvazovat v terminech moci a podlehani moci, tak tim ze sveta, z lidi, ze sveho tela, delam nastroje (nebo ze sebe, kdyz na to prijde). Lze mit rad svuj nastroj a pritom nebrat ohled na to, co sam tento nastroj chce? A pokud uz na to beru ohled, zustava nastroj nastrojem?
Dokud se otacim ke svetu i lidem celem, vzdy to bude tak, ze silnejsi pes mrda. Jakmile se otocime stejnym smerem (k Bohu), muzeme jit ruku v ruce do zapadajiciho slunce ;-)

Jestli je v necem vyhodne mit zkusenost moci, vzpominku na to stare paradigma, tak je to k tomu, kdyz clovek potka nekoho, kdo se ho snazi znastrojovat. Ale to je tak jedine.

Takze kdyby clovek mel odpovedet na tu otazku, k cemu je moc, tak k tomu, stabilne prekrocit paradigma moci.

AFAR - [29.09.14 16:33] •

SKARAB-HOREB - [28.09.14 15:40]: Moc s magií přichází, ale magie není jen o používání moci. Je také o poznání, rozumění a vhledu. Až když rozumím světu i sobě samému, moc přijde. Moc vždy přichází až po poznání, je jejím automatickým následkem. Nakonec, každý má tolik moci, kolik je schopen uchopit. A je schopen uchopit tolik, nakolik je schopen chápat.

Definuješ magii jako použití moci k přečkání či změně situace. Jak tedy odpovíš na otázku: "Je dobré situaci změnit? Pokud ano, jaká by tedy měla být?" Používání moci je především morální problém. Jenomže s poznáním sebe sama se Tvá morálka otřese v základech a ty najednou nemáš, podle čeho se rozhodnout. Crowley to vyřešil svým "konej svou Pravou Vůlí".

SKARAB-HOREB - [28.09.14 15:40] •

Ahoj,je zde zajimava debata o moci,ja uzivam- SILA....realna moc by pak odpovidala v mem modelu: disponovani SILOU....vidim,ze SILA roste 1- tak,ze umoznuje zakovi snest situaci, v klidu a s dobrou naladou vytrpet utrpeni...a po dalsim navrseni ci uschopneni k disponovani...2- situaci dle uvazeni zmenit
Tedy magii definuji jako pouziti SILY k preckani ci zmene situace
Kazdy se muze o moci bavit,jak libo,podivame-li se na vystrizek jeho zivota---hned je videt,zda SILU MA,DISPONUJE S NI A JAK...
Nemam vlastne svou vlastni Moc, pouze Ji na me deleguje Mistr
Kontakt s Mistrem je tedy zadouci
Z jineho pohledu: Stupen disponovani Moci je svazan s urcitym Levelem Urovne Hry,kterou hraju ja s Mistrem, coz v praxi vypada jako kazddenni zivot...

SNOP - [25.09.14 17:54] •

Vedeli jste, ze mozek Frantiska Palackeho, nalozeny v cemsi, je ulozen ve zdi Pantheonu Narodniho Muzea v Praze? Imho zajimava magicka operace...

KUATO - [25.09.14 08:41] •

VRAZINA - [23.09.14 22:47]: Dionysios uz ti nejspis neodpovi, pac byl, jak jsem se doslechl, zabanovan.

VRAZINA - [23.09.14 22:47] •

I po třicítce, a kterých set let?))DIO, perlíš jednu perlu za druhou , a co říkal Bůh o magii?, jsi u toho byl. ))A co se týče taoismu, v sexu je rovnováha, ta úroveň kterou píšeš ,mezi mužem a ženou , je úroveň euroamerické civilizace.)) čus

ZUZANA_AA - [19.09.14 01:31] •

DIONYSOS - [13.09.14 21:19]: Dík za nabídku. Číslo jsem si zapsala.

KUATO - [15.09.14 08:05] •

DIONYSOS - [13.09.14 22:28]: Jeste k te moci - nemyslim si, ze by bylo tak obtizne poznat moc - v podstate kazdy z lidi je permanentne v pozici silnejsiho vuci nejakemu dalsimu objektu (fyzicky slabsi lide, podrizeni, deti..) a slabsi vuci objektum jinym (fyzicky silnejsi lide, nadrizeni, fyzikalni zakonitosti!, atd.). tedy snad nikdy s vyjimkou novorozencu neni clovek ve stavu, kdy by byl uplne nejslabsi a samozrejme neni nikdy ani ten uplne nejsilnejsi - snad jen docasne se to tak muze zdat, kdyz se sejdou vhodne okolnosti. lisi se jen mira. ale zivotni zkusenosti s pribyvajicimi lety maji tendenci cinit cloveka od urciteho bodu spis slabsim a pokornym - zdravi a fyzicke sily zacnou upadat, zdravotni problemy se mnozit a jak chces bojovat vlastni silou proti bolavemu zubu nebo zanicenemu slepemu strevu? nijak. sveris se do pece lekaru (coz ale znamena, ze prijmes svoji slabost a dobrovolne na sebe nechas vztahnout ruku nekoho, komu bys za jinych okolnosti mohl zakroutit krkem levackou, jsi-li dostatecne fyzicky disponovan). A tuto pokoru bych nevnimal jako slabost. Ba naopak, muze to byt znamkou moudrosti - pochopeni realne situace, kdy at chceme nebo nechceme jsme jen jednim nepatrnym kouskem stvoreni. Byl nepodminene mocny pred mnoha stoletimi obrneny rytir cely v platove zbroji? Jiste, vypadalo to tak, dokud si neuvedomis, ze jeho moc plynula z toho, ze se cela vesnice, ze ktere ten kluk pochazel skladala na jeho trenink, vyzbroj a vystroj. mnoho nuznych knechtu bys mohl rict, odkladalo skrze formu nejakych dani nebo buhvi ceho po krejcarku z prodeje repy a psenice, aby pak mohl nas "hrdina" sekat nekde v bojisti relativne z bezpeci sve tezko proniknutelne zbroje na kusy obycejne vojaky, kteri podobne stesti nemeli. lec pak prisla doba strelnych zbrani a obycejny nuzak v hadrach s usoplenym nosem nebo zena! ho mohli odstrelit z kuse nebo pozdeji pusky jako prasiveho psa.. nebo se mi libi treba taoisticky pristup k sexualite, kdy oni naprosto otevrene tvrdi, ze muz je v posteli slabsi nez zena, ktera je na rozdil od nej multiorgasmicka (i po tricitce :o). proste se snazim ukazat, ze "moc" je vzdy podminena okolnostma, uhlem pohledu a je az prilis zradnou veci na to, aby na ni mohl byt clovek hrdy a sebevedome se ji opajet (netvrdim, ze to delas, i kdyz nektere casti tohohle prispevku tak vypadaji :o). To, ze pri duchovnim (nechci tvrdit, ze nutne jen magickem) usili roste energie cloveka a tak i jeho pusobeni na svet kolem sebe, to je pravda. presto si myslim, ze je nespravne spojovat to takhle natvrdo s duchovnim usilim. pri pohledu z jedne strany by to totiz vypadalo, ze mocni lide jsou jiste duchovni, coz neni pravda, jak snadno zjistime pri pohledu na nasi vrcholnou politiku a pri pohledu z druhe strany, ze lide pokrocili na poli duchovnim se propracovavaji nutne na spolecensky vyssi mista - ani to neni pravda. nekteri mozna ano, jini urcite ne, ba jsou snad ve vsech tradicich davany doporuceni svym nasledovnikum na skromnost, nenapadnost a zivot v ustrani. muzes je nazvat vsechny slabochy a hlupaky, je-li Ti libo, a snadno prehlednout to, ze mezi nimi obzvlaste v zapadni tradici byli i slechtici a vysoci statni urednici, kteri by nad Tvyma "stovkama lidskych osudu" s usmevem mavli rukou, protoze oni museli ve svych aktivnich letech spravovat mnohem vetsi masy lidi.

co se tyce posledniho odstavce, zrejme jsme si neporozumeli. ja pod terminem "sdilet s nekym moc" vnimam to, ze ji na nekoho castecne prenasim (naucim se ovlivnovat pocasi pomoci nejake vzdusne bytosti treba, tak toto predam dal - aby tutez schopnost ziskal nekdo jiny..), ne toto, co popisujes ty, kdy ja se stavam "pevnym bodem, kolem ktereho krouzi obeznice, zatim predtim jsem to byl ja sam, kdo krouzil kolem nekoho dalsiho. tedy ze jsem se stal sam sobe autoritou, zatimco predtim jsem ji hledal u druhych. toto vsak aspon v mem zpusobu uvazovani nevnimam jako "sdileni moci". realne to navic byva mnohem slozitejsi - mohu byt autoritou v urcite oblasti, ktere dobre rozumim, a rovnez soucasne pouhym studentem v oblasti jine, do ktere teprve pronikam.

DIONYSOS - [14.09.14 01:26] •

Je úžasné jakou péči věnují zdejší správci filozofické ryzosti zde zveřejněných příspěvků.

Jsem potěšen skutečností, že zhruba každý čtvrtý můj příspěvek je vyhodnocen jako filozoficky nevhodný a následně vymazán.

DIONYSOS - [13.09.14 22:28] •

KUATO - [11.09.14 09:40]
První odstavec: Zlatý slova. Vážím si faktu, že jsi schopen vnímat moc v konturách reálného života; dávat reálné příklady, tyto analyzovat a na nich stavět své vývody. Čili, když já mluvím o reálné moci, tak Ty si představuješ reálnou moc (to ve zdejších kruzích není úplně standard). Co mi ale tradičně nesedí, je představa, že zkoumání v magii je něčím "vyšším"; něčím "mimo" a "nemá dopady do běžného žití".

Zcela upřímně - mne život konfrontoval a neustále konfrontuje s reálnou mocí. Zatímco někteří zdejší intelektuálové mají reálnou moc tak nanejvýš v tom, za kolik dneska nakoupí v Tesco, tak já jsem staven před reálná rozhodnutí, která ovlivňují stovky lidských osudů. Zatímco zdejší intelektuálové mohou bádat a filozofovat o tom "jaké to asi je", tak já musím dnes a denně řešit "co kurva budu dělat". Zatímco jich se nikdo neptá a oni přesto odpovídají, mne se neustále ptají, já musím odpovídat a nejhorší je, že už se sám nemám koho zeptat. Oni pak mají ten pocit, že si mohou bádat a na tom, k čemu dojdou, nezáleží. Já jsem ale konfrontován s tím, že na tom, co si myslím, na tom jak odpovídám, záleží - že to ovlivňuje realitu.

Majorita zdejších nikdy nepoznala reálnou moc. Z mého pohledu jen bezzubě filosofují o něčem, čemu vůbec nerozumí. Současně aspirují na moc magickou. A staví se k tomu tak, jako kdyby byl život (ten nízký a obyčejný) na jedné straně a na druhé straně nějaké "vyšší poznání". Je ale ten nízký život a jeho "silové projevy" nezajímají. Z mého pohledu zasluhují takovíto knechti leda facku.

K druhému odstavci: Já jsem vůbec necílil na Tebe, když jsem psal, co jsem psal. To, že Ty nenaplňuješ tu tezi kterou jsem popsal, ale neznamená, že ji nenaplňuje zdejší většina/většina bádajících v magii. Pro většinu to prostě platí.

K poslednímu odstavci: Tak Ty nevíš, jak s okolím sdílet moc získanou okultním bádáním? Ty jsi nezaznamenal. že když roste Tvoje moc, že to má dopady na okolí? Ty si nevšímáš toho, že s Tvým rostoucím chápáním bytí, se Ti všichni kolem začínají podřizovat? Ty sis nevšiml skutečnosti, že vůči okolí už nemáš otázky, ale ono je vůči Tobě má? Ty to pořád jedeš v sobě a na sebe.

LZ

DIONYSOS - [13.09.14 21:19] •

ZUZANA_AA - [12.09.14 02:10]

Ahoj Zuzko,
Troufám si tvrdit, že dobře víš, jak na tohle odpovědět. Žádná odpověď na to neexistuje; žádná odpověď, kterou by šlo formulovat pozitivně. Neexistuje žádná "cesta magie", kterou by bylo možno následovat. Neexsituje "správné jednání" a nelze sledovat a v důsledku tím dosahovat Dobro.

To ale současně neznamená, že by s tím nešlo nic dělat/nešlo k tomu efektivně přistupovat. Hlavně skutečná magie začíná až tam, kdy s tímto umíme pracovat.

Klíčové je PMN uvědomit si změnu podstaty otázky - CO je potřeba vyměnit za JAK. Na otázku "Co s tím dělat?" se nedá odpovědět z definice, ale lze efektivně bádat na poli otázky "Jak se s tím vypořádávat?".

Mám odpovědi na otázku "JAK". Rád je diskutuju s lidmi, kteří jsou s těmito otázkami skutečně konfrontováni. Pokud Tě mé odpovědi zajímají, pojďme změnit platformu diskuse - tahle virtuální je neefektivní; navíc ještě ty vlivy zdejšího egregora... hodně cestuju a jsem dosažitelný. Stačí mi napsat sms na 730 191 729 a snad domluvíme schůzku, kde se dá pokecat.

VLADAN - [12.09.14 11:00] •

Mám dotaz, zdali pak někdo neví o českém překladu Archeometru a můj druhý dotaz je spíše informativní a týká se Horusu. Nevíte někdo, proč se přestal vydávat a jestli se náhodou neplánuje obnova jeho vydávání?

ZUZANA_AA - [12.09.14 02:10] •

DIONYSOS - [10.09.14 00:15]: Na konci výkladu pokládáš otázku "Co s tím teď dělat?" a docházíš k závěru, že je blbost rozdat moc kolektivu. Souhlasím. Ale nenaznačuješ žádnou lepší odpověď.
Protože jsem došla k témuž závěru, neochotně, ale došla, pomohl by mi jakýkoliv návrh.

Položky 1790-1889 z 36884 nalezených.

Na stránku zobrazit: 5102050100

Vyhledat: