- [22.12.24 17:52] preview

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [21.11.14 11:05] •

KUATO - [20.11.14 19:43]: Proti tomu nic nemam. Bohuzel to vetsinou konci spis tak, ze predevsim ti temni se cloveku vpasuji elegantne do duse, do rozhodovani, nasadi mu optiku, pres kterou kouka na svet. Typicky pak takovy clovek mluvi o nepostradatelnosti jejich poznani apod. Zvlast kdyz se clovek dotkne tech mefistovskych inteligenci, ktere vedi velmi presne, jak mu pres jakoukoliv slabou stranku vmanipulovat vlastni dulezitost. Vlivy jsou to jemne, prijemne pro prislusnou povahu cloveka, na hranici schopnosti rozlisovat je vedome a za hranici schopnosti rozlisovat je od "vlastnich" napadu a nazoru.

Pokud ma clovek "hlubinu bezpecnosti", do ktere je schopen se vracet, tak se takove veci jednak cisti a take je to jedine misto, odkud je mozne videt je v jejich pravem svetle a vytvorit si realny odstup. Kdo se pohybuje pouze v dualnim relativismu, stava se pres svoje vlastni sympatie hrackou, na ktere vesele ziji. Vzhledem k tomu, ze zadny clovek neni az tak snadno a rychle vychylitelny ze sve univerzalnosti, jsou prvni faze, kdy entita deformuje lidsky zivot ke svemu obrazu typicke snahou zduvodnovat...predevsim sam sobe. Clovek niterne citi, ze je omezovan, ale je mu to vlastne prijemne a proto zapoji svuj intelekt na zduvodneni proc je kamen tlacici v bote ci na srdci vlastne v poradku. Bezne tim, ze kdo neprojde takovou zkusenost, tomu neco chybi. A kdo ji nema, nemuze si ji spravne zaradit.

Oba posledni argumenty jsou samozrejme velmi relativni. Vyniknou na extremech - kdo si neprosel tezkou zavislosti na heroinu, nemuze posoudit, zda je dobra, nebo neni. :-) ... A zaroven ji nemuze spravne zhodnotit. Takove pohledy uz jsou formovany ne z nadhledu, ale z ovlivneni. Osobne jsem prosel zkusenosti s velmi mazanou entitou mefistotelskeho typu, s jednou z nejvyssich, da-li se to tak napsat. Takze si dovolim rict, ze v prvni rade k jejimu zhodnoceni neni treba ji nejak duverne poznat. Stacil by vhled a rozum. Kdo tyto dve zasadni pomucky postrada, at si na vlastni riziko zablbne. Jediny zisk, ktery z toho zablbnuti vidim s odstupem let je ten, ze ma clovek velmi dobrou diagnostickou schopnost na jemne projevy podobnych mazanych existenci. Jinak ztrati hromadu casu jak v primem vlivu, tak predevsim v jeho uplne eliminaci.

Co se tyka zkoumani aspektu nasich svetu, at je kazdy turistou kam ho to tahne, ovsem at se nedivi, ze se ztrati, pokud si v prvni rade neni jisty v tom, co je jeho domov. Zaroven je schopnosti lidskeho rozumu, mozna je tu lepe rict intelektu (v beznem slova smyslu) byt jaksi tvarnym a pudou pro semena vsech moznych entit a zkusenosti. Opet - ma-li jeden pevnou pozici, muze do pudy sveho intelektu zasadit otazku, ideu, vliv a prirozena schopnost cisteho Zivota, kterou da k dispozici vykresli vysledny plod. Tak si lze magicky usetrit mnoho casu a problemu a pritom si sahnout na totez, co jinak stahuje k ucastenstvi, ktere konci omezenim vsestranosti a nadhledu lidskeho ducha. Dalsi moznosti je vyuziti Zrcadla, ve kterem jsou veci videny v jejich prave a uplne podobe. Mame jej jak v sobe, tak v druhych a ve svete. Proc ho tak malo lidi vyuziva a proc ho tolik chytrych lidi vubec nevidi je mi vcelku zahadou. Nicmene mluvim opet o tomtez z jine perspektivy. O hlubine vysvobozeni, ve ktere zari oko vecneho pozorovatele a tvurce.

A proc pisu takovy eleborat? Predevsim z toho duvodu, ze pokud uz se chce jeden zabyvat magii, mel by mit primarne jasno v zasadnich vecech. Miru sebepoznani na urovni prekroceni sebe sama, ktera se nedosahuje zkusenosti vnejsich veci, ale zkusenosti "bez zkusenosti". Opustenim vseho, vcetne sebe. Tato opravdovost by se mela stat jeho zakladem. Nestoji to proti sbirani zkusenosti s ruznymi kvalitami. Jevu je nekonecne mnozstvi, Oko je jedno. Ma-li nekdo pocit, ze spatri toto Oko tim, ze bude hledet na mnozstvi vselijakych protikladu a jevu, myli se. Je mozne namitnout, ze tato jedna "zkusenost", protikladna v jistem smyslu vsem zkusenostem vnejsim, ve svete nic nezmuze a nedava ani primou zkusenost vztahu jednotlivych stvorenych veci. Je to ponekud slozitejsi, ale predevsim dava věcný ramec.

Prijde-li tedy nekdo s myslenkou o prekroceni svatosti projitim svatosti, o prekroceni prostopasnosti projitim prostopasnosti a neni zrejme, ze prekrocil tuto dualitu, vznesu pripominku, kterou jsem si dovolil pri trose casu na meditaci nad ni ponekud rozvest. Za delku se omlouvam. ;-) Zaroven neni, Kuato, zamerena osobne na Tebe. Tve reakce mi byly jen inspiraci.

SNOP - [20.11.14 20:47] •

KUATO - [20.11.14 19:43]: No já jenom říkám, že ta úroveň nemusí být ani tak "vysoká", že prostě jde o jiný stav duše i světa. Proto také konflikt na Ukrajině přemýšlím pouze z hlediska toho, co to dělá s lidmi zde, nemám jinak na něj žádný názor. Není povinnost mít na vše názor, ostatně každý názor je vždy částečný, zvlášť pokud je hodnotící.

KUATO - [20.11.14 19:43] •

SNOP - [20.11.14 16:27]: ad stret zajmu - imho zalezi na rovine, odkud se budes divat, kdyz budes dost "vysoko", tak ho nejspis neuvidis. ale z pohledu cloveka staci zamerit svuj zrak treba na soucasnou Ukrajinu..

LOCKI - [20.11.14 16:31]: vidis, a ja prave to mam uplne opacne - zabyvam se magii teprv par let, takze jsem zacatecnik, prisne vzato :o), presto u sebe pozoruju jak se mi prave diky moznostem setkavat se s rozlicnymi aspekty projevu sveta velmi vyznamne vyviji a zjemnuje rozlisovaci schopnost pro "kvality a napln vedomi". pred tim jsem se zabyval meditacema a mystikou obecne nejakych deset let, ale nikdy jsem za tu dobu nepochopil nektere principy, ktere je nutne znat, aby se dalo treba systematicteji dosahovat vytrzeni atd., pritom to jsou relativne jednoduche veci (na pochopeni, ne nutne na vykonani), ktere se daji vypozorovat uz pri praci s relativne "nizkyma" bytostma. ackoliv souhlasim s tim, ze clovek se muze dostat do situace, kdy "pro stromy nevidi les" a ulpet na nejakych podruznostech, stejne tak ten, kdo jde "cestou stredu", tak muze imho velmi snadno ulpet v sebeklamu, "ze To ma, protoze To je tak jednoduche" a pritom muze mit vedomi zabarvene nejakym stavem, ktery proste jen nevidi, protoze je na nej zvykly.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [20.11.14 16:31] •

Kdyz tak sleduji diskusi v dotazech...

rychle bychom se v tom hledani jak "nepatrit nikam" poznavanim "svetlych a temnych" dostali k tomu, jaka mira takoveho poznani je dostacujici. Staci to nahlednout, nebo je treba se v tom radne vykoupat? A kdyz, tak jak moc...to ale neni to hlavni...zkusim primery ke stredni ceste:

Nekdo nam rika, ze chut ciste vody muzeme ziskat tim, ze pozname sladky roztok(rikejme mu svetly) a horky roztok(rikejme me temny). Neni tomu tak a nezalezi na mire sladkosti, ani horkosti, kterou pozname. Chut ciste vody je jina zkusenost a ziskava se jinak. Z jeji perspektivy pak sladkost a horkost ukazuje i svoji pravou miru. Bez teto zkusenosti se mira jevi pouze relativni.

Prevedeno do duchovni roviny pak ani na svetle, ani na temne strane nenajdeme zrcadlo, ve kterem se tyto jevy odrazi. Vedomi, ktere tyto jevy zrcadli a zaroven je jejich zdrojem. Zkratka proto, ze at ku svetlemu, nebo ku temnemu jsme zamereni smerem od Zrcadla.

Poznavani mnoha detailu ruznych druhu neni zarukou schopnosti videt celistve a k teto schopnosti nevede.

Vychylovanim do stran nenalezame Stred. A zkusenost stran nas nevede k spocinuti v Nem.

SNOP - [20.11.14 16:27] •

KUATO @ Dotazy: Je uvazovani a uvazovani. Jak uz jsem se snazil naznacit jinde, to, cemu zde rikam nedualni uvazovani, neni proste neuvazovani, ale je hodne podobne magicke invokaci: proste nechavas v sobe promluvit ty kvality, ktere te zajimaji. A nedualni jednani je jeste jednodussi - bud jako nekonani, jak pises, ale take konani jaksi s milosti, s laskou.
Ve skutecnosti neni zadny stret zajmu. Je obrovska svoboda delat ve prospech sveta.

AUTODUS - [25.10.14 11:38] •

KIBO - [24.10.14 16:23]: Vydaná nikdy nebyla. Zlatá kniha existovala pouze ve strojopise, stejně jako díl Alchymie. Díla byla zabavena při domovní prohlídce Bardona státní bezpečností. Zůstal znám pouze ten zlomek, co je i zde na Grimoaru.

KIBO - [24.10.14 16:23] •

Dobrý den
byla někdy vydána kompletní kniha Bardon, František, Zlatá kniha moudrosti, nebo tato kniha zůstala nedopsána, případně zničena?
Děkuji.

TRCZKA - [23.10.14 15:44] •

Už jsem našel :-)

TRCZKA - [23.10.14 15:18] •

Dobrý den, dá se někde stáhnout kompletní kniha Magié a démonologie ve Staré Babylonii? Či zakoupit ebook? Díky. P

AFAR - [17.10.14 14:36] •

FORGET89 - [09.10.14 18:03]: Člověk musí nejprve znát svou vůli, aby ji mohl uskutečnit. Svoboda není o tom "dělat si, co mě napadne", to by byla jen prostopášnost. Svoboda znamená konat svou vůli. Jak ale lidé mohou konat svou vůli, když ji ani neznají? Lidé si pořád myslí, že vědí, co chtějí, ale když to dostanou, tak řeknou "Tohle jsem nechtěl!".

Když člověk poznává sám sebe, a s tím také svou vůli, překročí svou osobnost. Pak najednou zjišťuje, že jeho vůle není pouze jeho, ale je to také vůle žáby nebo psa. Je tu ale jeden háček: Jakmile poznáš svou vůli (a s tím tedy také vůli žáby nebo psa), můžeš konat pouze v souladu s ní a nikdy proti ní. Člověk prostě chce, co chce, a nemůže chtít to, co nechce.

Svobodná vůle je pouze jedna a projevila se již při stvoření. Lze ji vidět například v tom, že žába vypadá jako žába, a ne jako žába s nohou navíc. Jinak žába uskutečňuje svou vůli stejně tak jako člověk. Nemůžu Ti dát konkrétní příklad, ani u člověka nemůžeš říct: "Jít na párty je svobodné."

KUATO - [13.10.14 16:01] •

SNOP - [13.10.14 14:49]: Kuato se uz nezepta, to by ten den musel vypit mnohem vic piva, ze by si to nepamatoval :o)

SNOP - [13.10.14 14:49] •

Jen pro zapis konstatuji, ze jsme si nize uvedene problemy uz s Kuatem vyrikali z oci v oci. Takze tady uz neodpovim, leda by se nekdo (trebas i Kuato :-)) znovu zeptal.

FORGET89 - [10.10.14 16:18] •

LOCKI - [10.10.14 14:08]: Asi to nechápu, jak to myslíš, nechme to být.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [10.10.14 14:08] •

FORGET89 - [09.10.14 18:03]: Zkus to pochopit tak, ze svobodna vule je uz v tom sebevyjadreni. Psa, zaby, sneka, dubu.

FORGET89 - [09.10.14 18:03] •

AFAR - [30.09.14 16:19]: Takže, protože nechceš být nadřazená a chceš všechno a všechny za každé situace milovat, tak jsi žábě, šneku a dubu dala svobodnou vůli? A jak ji dokáží uskutečnit?
Mám psa, který je nevychovaný, dělá si co chce, a někoho pokouše. Můžu za to já nebo pes? Ponesu následky já, nebo pes?

KUATO - [09.10.14 11:48] •

SNOP - [08.10.14 14:25]: u vety "Pokud svobodna vule neni, je to dano prave a vyhradne perspektivitou." moc nerozumim o co Ti v ni jde. muzes prosim preformulovat?

KUATO - [09.10.14 11:47] •

SNOP - [08.10.14 14:25]: po nekolikate uz predelavam svoji odpoved a zjistuji, ze nejsem schopen jednoduse na tenhle Tvuj koncept reagovat. rozbiha se mi to furt do nekolika linii, ktere by chtely kazda dostatecne peclive promyslet a zformulovat, nicmene nemam na to ted cas, takze si dovolim veci souvisejici lec druhotne dulezitosti (pro me v tuto chvili) jen ramcove nastinit, aby podstatne tema bylo kam usadit.

myslim, ze co se casu tyce, musime brat v potaz dvoji pohled na cas - co se tyce prvniho z nich (casu "linearniho"), tak ten se vztahuje jak spravne pises na vtelene bytosti - tedy na nasi jevovou fyzickou casoprostorovou rovinu. pak plati ty veci, ze u fyzickeho telesa, ktere by se pohybovalo samo po pravidelne draze se stejnou rychlosti (aniz by se v relativni blizkosti pohybovalo jine teleso jinou rychlosti), bychom nebyli schopni urcit cas, protoze linearni cas jak s nim bezne pracujeme je vlastne prostredek umoznujici zmenu a nam by se tady nic nemenilo (stavove ani vzdalenostne). jenze zridka se prihodi, ze by nejaky jev byl natolik sam v prostoru, abychom aspon relativne mohli rict, ze je "sam" a tedy mimo cas, maximalne u nejakeho asteroidu v zapomenutem koute vesmiru (jestli vubec neco takoveho je). budeme-li se tedy bavit aspon trochu v nasich realiich, pak je zde mnoho jevu a jednotlivosti, ktere obihaji po svych vlastnich "drahach" a naplnuji svuj individualni osud vice ci mene individualnim zpusobem. toto ale neni az tak podstatne, dal nerozvijim.. druhy pohled na cas je, ze cas je "nelinearni", tedy ackoliv muzeme v urcite oblasti sledovat zmenovost naplne, nezda se zde dulezite/mozne merit, jak dlouhe ma trvani Naplne1 vuci Naplni2..N, ktere pozdeji vystridaji NaplnN-1. Tento typ casovosti nenajdeme nikde v jevovem svete a myslim, ze ani v te casti (nizsiho) astralu, ktery je na jevovy svet navazan, ale az v jemnejsich abstraktnejsich sferach, kde telesnost je uzce spjata s mentalnem, tedy zmena naplne mysli ma okamzitou odezvu/realizaci v cele "sfere vlivu" (strukture/tele?) dane entity. ac uvahy kolem tohoto tematu mohou mit velkou dulezitost pro pochopeni IMHO klicovych principu umoznujicich prekroceni lidske formy, presto je v tuto chvili rovnez ukoncuji, protoze odbihaji od toho, k cemu se chci celou dobu dostat :o).

a tim je podstata Tve uvahy o svobodne vuli a spontaneite, ktere vnimas (jak jsem pochopil) jako naprosto klicovou vec, jako podminku existence "dobra" vubec ve svete, tedy oziveni jinak "mrtveho" determinovaneho vesmiru. vnimam to spravne jak jsi to myslel? abych nereagoval na nejaky svuj nedomysl :o). jak potvrdis nebo doplnis, budu pokracovat :o).

SNOP - [08.10.14 14:25] •

KUATO - [06.10.14 22:24]: Predstava za tim je takova, ze je to houby cas, kdyz jde uchopit vcelku. Kuprikladu teleso, ktere by se stale pohybovalo rovnomerne primocare, lze take uchopit tak, ze se vubec nemeni. Krouzeni sfer pak je v tomtez smyslu necasove, protoze pokud je uchopis jednou, mas uz je uchopene na vsechny casy. Nic se nepridava, nic se nemeni. Plne deterministicky svet by byl presne takovy: co je na zacatku, to je ve prostred i na konci. Ve velkem tresku by byl i konec vesmiru, v semeni by preslicka i uhli i zanik Slunce. Cas by byl zdanim perspektivity duse - zdanim danym vlastni omezenosti pozorovatele (Gibbs vs Boltzmann).
Cas je vubec spojen az s vtelenou bytosti: at uz mame svobodnou vuli ci nikoli, teprve vtelena bytost proziva casovost. Pokud svobodna vule neni, je to dano prave a vyhradne perspektivitou.
Pokud svobodna vule je, pak prinasi do sveta neco, co drive nebylo, coz nici symetrii minulosti a budoucnosti. Duse (a nikoli pouze duse cloveka, ale klidne i zvirete, stromu, kamene) vnasi svou svobodou, svou spontaneitou do sveta cosi noveho, co v nem drive nebylo. Z minulosti nelze usuzovat na budoucnost, leda stochasticky. Ve velkem tresku neni tento text, ani potencialne.

Co se tyce dobra, v domysleni predchoziho proste to vypada tak, ze uplatneni spontaneity je nutne dobre, protoze je cinem jedineho pusobce, kterym jsme Buh. Obdobne vyplyva, ze v cinech zlych jsme vzdy pasivni, a je-li neco skutecne na nasi zodpovednosti, pak je to prave to, ze jsme pasivni a spontaneitu neuplatnujeme, ackoli bychom mohli.

KUATO - [06.10.14 22:24] •

SNOP - [06.10.14 15:41]: upresni prosim v jakem smyslu pouzivas sve terminy casovost a dobro ("dobre" rozhodnuti).

SNOP - [06.10.14 15:41] •

AFAR - [01.10.14 10:47]: Hele, to ja nevim. Pokud vyjmes aktery, lze mluvit o nejake "sume moralky" ci dokonce dobra?
Osobne mam spis za to, ze kdyz vyndas aktery (a svobodnymi aktery jsou klidne i stromy ci mozna i kameny), tak zrusis casovost, protoze pak jiz bude vse determinovane. Sama casovost je zalozena ve svobodnych rozhodnutich, ve spontaneite, ktera rusi symetrii tim, ze svet obohacuje o neco, co nebylo.
Z toho taky imho vypyva, ze jakekoli svobodne rozhodnuti - cehoz nejbliz je koncept spontaneity - je dobre. A taky z toho vyplyva, jak malokdy lide vyuzivaji svou svobodu.

AFAR - [01.10.14 10:47] •

SNOP - [01.10.14 00:40]: Hádat se určitě nebudeme! Naprosto souhlasím. :-)

[ Musím se Tě k té morálce ale zeptat ještě na jednu věc. Jde o to, proč je v dané situaci dobré zrovna něco a nikoli něco jiného. Opomeňme na chvíli všechny lidi, kteří konají proti takovéto morálce. Pak se ptám, jakým způsobem se bude vyvíjet svět?
*********************
No, svět se bude vyvíjet takovým způsobem, že variace morálky je nula! :-))) ]

SNOP - [01.10.14 00:40] •

AFAR - [30.09.14 18:09]: Hm, tak s tim zatim v zasade souhlasim. Mel bych jednu vyhradu, a to, ze k udelani oranzady mozna zasahnu do svobody pomerancu a pri udelani citronady do svodoby citronu - zdali je nevnimam jako nastroje (k udelani oranzady/citronady)?
Obecneji - neni "uzpusobeni prihodneho nastaveni celeho sveta" vlastne instrumentalni zachazeni se svetem (vytvoreni situace je neco jako treba nastaveni stativu fotoaparatu, tedy instrumentalni zachazeni s instrumentem za nejakym ucelem, proximatne za ucelem nastaveni stativu, dale za ucelem udelani fotografie, atd.)?

Nakonec mi jde totiz prave o ty ucely. Proc by mel clovek delat to ci ono. A jako paradigma moci chapu to, kdyz si takovy ucel klade clovek tak, ze okolni svet do toho vstupuje jako prostredek/zabrana. Zmena toho paradigmatu, jak o tom mluvim, je v tom, ze v cemkoli, co clovek udela, musi svet a vse v nem (vcetne me) byt ucelem. Tedy pri nastavovani stativu mit na mysli i dobro toho stativu a dokonalost sveta, a ucinit fotku prave tehdy, kdyz to krome me chce i svet ;-) Tedy kdyz je to dobre.

AFAR - [30.09.14 18:09] •

SNOP - [30.09.14 16:29]: Ano, naše svoboda je dána právě situací, ve které jsme. Souvislost magie a moci pak vidím v přípravě příhodné situace. Potřebuji prostě takovou situaci, ve které bude možné ("budu mít moc") daný magický akt vykonat. Mohu ("mám moc") udělat si citronovou limonádu pouze tehdy, pokud nakoupím citrony, jinak tu moc nemám. U magie je to tedy horší v tom, jak jsme se tu dříve bavili, že nestačí parcialita jako je "nákup citronů", ale potřebuji příhodné nastavení celého světa, a s tím tedy i mě samotné. Jinak to samozřejmě mohu vztáhnout k těm "berličkám": "Když budeš rozjímat o charakteru evokované bytosti, budeš mít moc ji úspěšně evokovat."

V čem se liší člověk velmi mocný od málo mocného, nelze obecně říct. Každý je mocný, ale v každé situaci jinak a pro něco jiného. Ve vztahu ke konkrétnímu záměru to ale rozhodně říct lze. Když mám žízeň, mohu si udělat nejen citronádu, ale také oranžádu. Pak říkám, že jsem více mocná, než kdybych si mohla udělat pouze citronádu. Nakonec tedy poznání (recept na oranžádu a vůbec to, že vím, že nějaká oranžáda existuje) mi dává větší moc.

SNOP - [30.09.14 16:29] •

AFAR - [30.09.14 16:19]: A jeste mi rekni, prosim, nez se pokusim nejak poradneji reagovat: v jakem smyslu je magie o moci? Pokud jsme svobodni v tom, ze muzu nekoho oslovit, ale ne v tom, zda si bude povidat i ten druhy, a obdobnou vuli ma i zaba, dub a snek (a ovce, zda chce byt ostrihana), neni nase svoboda dana prave situaci, ve ktere jsme? V cem se lisi clovek velmi mocny od cloveka malo mocneho?

Omlouvam se, ze takto se vice ptam, nez pisu svuj nazor, ale nerad bych se hadal, kdyz mozna souhlasim ;-)

AFAR - [30.09.14 16:19] •

SNOP - [30.09.14 11:27]: O nadřazenosti má podle mě význam mluvit pouze s ohledem na stvoření. Bůh je nadřazen všemu stvořenému, neboť to stvořil. Ovšem (!) z lásky ke svému stvoření "ponížil sám sebe" a tak dal stvořenému svobodnou vůli. Stvoření tak již není pouhým projevem, ale něčím víc. Bůh je ponížen i nadřazen zároveň, a to takovým tím svým klasicky nepochopitelným způsobem. Někteří říkají, že svobodná vůle byla dána pouze člověku a takto je člověk odrazem božím a takto je také nadřazen všemu ostatnímu, co bylo stvořeno. Alternativně tedy ta Sofiina tolma a "boží jiskra" v člověku. Já říkám, že svobodná vůle byla vložena do celého stvoření, a proto člověk není nadřazen ani žábě, ani šnekovi či dubu. Já se liším od žáby, ale nejsem jí nadřazena, a to také proto, že bych ji pak nemohla milovat. Je to právě láska, která nedovoluje, aby jedno bylo nadřazeno jinému. Nadřazenost mohou nalézt třeba gnostici a jim podobní, neboť nemilují stvořený svět.

Pokud stojíš v přeplněné tramvaji, jsi svobodný (mocný) v tom smyslu, že si s někým můžeš začít povídat, už ale nejsi svobodný (mocný) v tom, zda si bude chtít povídat i ten druhý. Mocí myslím vlastně to, že něco mohu. Mohu si vybrat dívat se z okna či začít zpívat, už ale nejsem mocná v tom si sednout. Svobodou jsem zde nemyslela svobodu jako takovou, ale právě ty možnosti, co všechno já můžu dělat. Když bych byla svobodná v pravém slova smyslu, má moc bude nekonečná, protože nebude nic, co by mé možnosti omezilo. Kdyby kolem Tebe byly ovce, nikoli lidé, jsi mocný jinak, protože je můžeš ostříhat a doma si pak uplést svetr.

Nemůžu se smířit s tím překročením. Určitě můžeš překročit paradigma moci, jak ale můžeš překročit samotnou moc? Je to jako u toho poznání. Když poznáš bolest, jak se pak tohoto poznání můžeš zřeknout? Jak ho překročit? No nemůžeš, zřeknout se můžeš představ a iluze, ale ne toho, co již znáš. U moci je to, myslím si, stejné, prostě to nejde.

SNOP - [30.09.14 11:27] •

AFAR - [30.09.14 10:49]: Zezadu: Thelema, jak ji chapu ja, je presne tim prekrocenim. Prava vule je vyjadrenim presne toho, o cem pisu nize. Thelema neni tolma.
Co je to nadrazenost? Jsme nadrazeni zabe ci snekovi ci dubu? Kocce?

Co to znamena, "byt svobodny"? Nechtel bych dezinterpretovat, proto si pockam na odpoved: Kdyz stojim v preplnene tramvaji, jsem svobodny v jakem smyslu a v jakem nejsem? A co kdyby kolem me nebyli lide, ale treba ovce ci kone?

ABELES - [30.09.14 11:25] •

AFAR - [30.09.14 11:06]: Myslel jsem to jednoduše tak, že magie, jak ji známe z tradičních magických technik s mocí přirozeně zachází. Můžeme to smrsknout na tvou dříve užitou větu „Moc prostě patří k magii“.

AFAR - [30.09.14 11:06] •

ABELES - [29.09.14 22:04]: Myslel jsi to "magie vychází ze zkušenosti moci" nějakým takovýmto způsobem (?) : K magii se lze dostat různými cestami, třeba pomocí "paradigmatu moci", přičemž jakmile je dosaženo magie, samotnou moc lze zahodit. Myslím to tak, že se k magii dostanu nějakou cestou, třeba cestou moci, ale magie samotná na moci nijak nezávisí.

Pokud ano, nemohu s tím souhlasit, a to právě kvůli tomu poznání. Jak jsem psala, moc je následek poznání, a tak se jí nelze zbavit. A poznání nejen, že je cesta k magii, ale magie na poznání také stojí. Poznání prostě nelze v jeden okamžik zahodit a "mít" jen magii...

AFAR - [30.09.14 10:49] •

SNOP - [29.09.14 17:04]: Já určitě nechci být sama. A ani bych nikdy nechtěla žít ve světě, kde by byl třeba jen jediný člověk degradován na pouhý nástroj bez vůle. Dualitu působení / podléhání působení bych ale nezatracovala, a to například už jen proto, že je krásné sledovat, že když do sebe "zasadím" myšlenku (působím), roste (podléhám působení). Moc pro mě není o tom "vzít ostatním lidem svobodu", moc je pro mě mnohem spíše o tom "být svobodná", neboť mi dává možnost (něco mohu).

Nemyslím si, že moc je problém "paradigmatu moci", tedy například Thelemy, anebo vlastně i klasické západní magie, která například řeší otázku nadřazenosti člověka nad evokovanou bytostí. Moc prostě patří k magii, stejně tak jako poznání. Jak poznávám svět, mé ruce se uvolňují a možnosti mého konání se rozšiřují, zkrátka mám větší moc. Ale to jsem se dostala zas k té epistemologii... kdybych to vzala víc prakticky, vždy řeším, zda umím a zda mohu ("mám moc" dostat se do určitého vnitřního rozpoložení).

SKARAB-HOREB - [30.09.14 10:46] •

Vetsinou mam podle ceho se rozhodovat...protoze mam Cil...na druhe strane muj Cil je benevolentni k vyberu epizodni Cesty...
SILA- o ktere mluvim zahrnuje Moudrost a Uslechtilou Znalost ,jak Ji pouzit, jakoz I Neochvejnou Viru sledovat Cestu,dej se co dej....

Problem HRY - jako loutkoveho divadelka versus HRY - jako interaktivni GAMEOVER...s mnoha Levly...tj urovnemi disponovani one SILY

Nevodim to nutne tak, ze s rostouci urovni me SILY se ze hry stava divadelko a vsici me poslouchaji...s rostouci urovni SILY rostou I herni slozitosti...I odpovidajici protivnici..Preceptor me nenecha zlenivet,ani usnout na vavrinech...

SNOP - [29.09.14 23:23] •

ABELES - [29.09.14 22:04]: Ano, s tim souhlasim.

ABELES - [29.09.14 22:04] •

SNOP - [29.09.14 17:04]: Velké ano, malé ale. Magie ze zkušenosti moci vychází a imho se bez ní (té moci) alespoň ve svých tradičních podobách (ta magie) neobejde. Jistě je třeba si držet ideál, a ten vystihuješ celkem hezky, ale nelze jej žít, není-li — a on dost často není. Volní (resp. vědomé) vměstnání vlastního „přirozeného“ prožívání a porozumění světu do ideálního paradigmatu je sice magickým úkonem par excellence, ale jde o takové jakési magické odhození magie, což může být v důsledku velké dílo stejně jako trapná fraška. Osobně vidím tvůj přístup jako dobrý, v neustálé snaze o jeho situační uplatnění, ale ať mi i přesto zůstane někde po ruce bodec/hůl, kterým bych dováděl k poslušnosti dobytky, se kterými není lidská domluva. Takže v nouzi zkrátka píchnout a říct sorry, vole. (Antož když ten ideál v té které situaci bytostně nedáš, tak jsi v prdeli s ajmolancem, a tehdy je lepší mít k ruce něco hrubšího, léty oprubovaného.)

SNOP - [29.09.14 17:04] •

AFAR - [29.09.14 16:33]: Imho je moc predevsim problem paradigmaticky. Ty to stavis jako problem epistemologicky, tedy "Je dobre situaci zmenit? Pokud ano, jaka by tedy mela byt?" Ovsem pro me je otazkou, zda vubec stavet tu dualitu pusobeni / podlehani pusobeni. Fakt imho neexistuje strasnejsi stav, nez kdyz te vsechno posloucha, protoze to znamena, ze jsi na svete zcela sama - jenomze pokud uz bych mel rict, ze svet k necemu je, bylo by to prave k tomu, aby Buh nebyl tak sam ;-)
Jasnym prinosem byti ve svete je spolubyti. Pokud ovsem zacnu uvazovat v terminech moci a podlehani moci, tak tim ze sveta, z lidi, ze sveho tela, delam nastroje (nebo ze sebe, kdyz na to prijde). Lze mit rad svuj nastroj a pritom nebrat ohled na to, co sam tento nastroj chce? A pokud uz na to beru ohled, zustava nastroj nastrojem?
Dokud se otacim ke svetu i lidem celem, vzdy to bude tak, ze silnejsi pes mrda. Jakmile se otocime stejnym smerem (k Bohu), muzeme jit ruku v ruce do zapadajiciho slunce ;-)

Jestli je v necem vyhodne mit zkusenost moci, vzpominku na to stare paradigma, tak je to k tomu, kdyz clovek potka nekoho, kdo se ho snazi znastrojovat. Ale to je tak jedine.

Takze kdyby clovek mel odpovedet na tu otazku, k cemu je moc, tak k tomu, stabilne prekrocit paradigma moci.

AFAR - [29.09.14 16:33] •

SKARAB-HOREB - [28.09.14 15:40]: Moc s magií přichází, ale magie není jen o používání moci. Je také o poznání, rozumění a vhledu. Až když rozumím světu i sobě samému, moc přijde. Moc vždy přichází až po poznání, je jejím automatickým následkem. Nakonec, každý má tolik moci, kolik je schopen uchopit. A je schopen uchopit tolik, nakolik je schopen chápat.

Definuješ magii jako použití moci k přečkání či změně situace. Jak tedy odpovíš na otázku: "Je dobré situaci změnit? Pokud ano, jaká by tedy měla být?" Používání moci je především morální problém. Jenomže s poznáním sebe sama se Tvá morálka otřese v základech a ty najednou nemáš, podle čeho se rozhodnout. Crowley to vyřešil svým "konej svou Pravou Vůlí".

SKARAB-HOREB - [28.09.14 15:40] •

Ahoj,je zde zajimava debata o moci,ja uzivam- SILA....realna moc by pak odpovidala v mem modelu: disponovani SILOU....vidim,ze SILA roste 1- tak,ze umoznuje zakovi snest situaci, v klidu a s dobrou naladou vytrpet utrpeni...a po dalsim navrseni ci uschopneni k disponovani...2- situaci dle uvazeni zmenit
Tedy magii definuji jako pouziti SILY k preckani ci zmene situace
Kazdy se muze o moci bavit,jak libo,podivame-li se na vystrizek jeho zivota---hned je videt,zda SILU MA,DISPONUJE S NI A JAK...
Nemam vlastne svou vlastni Moc, pouze Ji na me deleguje Mistr
Kontakt s Mistrem je tedy zadouci
Z jineho pohledu: Stupen disponovani Moci je svazan s urcitym Levelem Urovne Hry,kterou hraju ja s Mistrem, coz v praxi vypada jako kazddenni zivot...

SNOP - [25.09.14 17:54] •

Vedeli jste, ze mozek Frantiska Palackeho, nalozeny v cemsi, je ulozen ve zdi Pantheonu Narodniho Muzea v Praze? Imho zajimava magicka operace...

KUATO - [25.09.14 08:41] •

VRAZINA - [23.09.14 22:47]: Dionysios uz ti nejspis neodpovi, pac byl, jak jsem se doslechl, zabanovan.

VRAZINA - [23.09.14 22:47] •

I po třicítce, a kterých set let?))DIO, perlíš jednu perlu za druhou , a co říkal Bůh o magii?, jsi u toho byl. ))A co se týče taoismu, v sexu je rovnováha, ta úroveň kterou píšeš ,mezi mužem a ženou , je úroveň euroamerické civilizace.)) čus

ZUZANA_AA - [19.09.14 01:31] •

DIONYSOS - [13.09.14 21:19]: Dík za nabídku. Číslo jsem si zapsala.

KUATO - [15.09.14 08:05] •

DIONYSOS - [13.09.14 22:28]: Jeste k te moci - nemyslim si, ze by bylo tak obtizne poznat moc - v podstate kazdy z lidi je permanentne v pozici silnejsiho vuci nejakemu dalsimu objektu (fyzicky slabsi lide, podrizeni, deti..) a slabsi vuci objektum jinym (fyzicky silnejsi lide, nadrizeni, fyzikalni zakonitosti!, atd.). tedy snad nikdy s vyjimkou novorozencu neni clovek ve stavu, kdy by byl uplne nejslabsi a samozrejme neni nikdy ani ten uplne nejsilnejsi - snad jen docasne se to tak muze zdat, kdyz se sejdou vhodne okolnosti. lisi se jen mira. ale zivotni zkusenosti s pribyvajicimi lety maji tendenci cinit cloveka od urciteho bodu spis slabsim a pokornym - zdravi a fyzicke sily zacnou upadat, zdravotni problemy se mnozit a jak chces bojovat vlastni silou proti bolavemu zubu nebo zanicenemu slepemu strevu? nijak. sveris se do pece lekaru (coz ale znamena, ze prijmes svoji slabost a dobrovolne na sebe nechas vztahnout ruku nekoho, komu bys za jinych okolnosti mohl zakroutit krkem levackou, jsi-li dostatecne fyzicky disponovan). A tuto pokoru bych nevnimal jako slabost. Ba naopak, muze to byt znamkou moudrosti - pochopeni realne situace, kdy at chceme nebo nechceme jsme jen jednim nepatrnym kouskem stvoreni. Byl nepodminene mocny pred mnoha stoletimi obrneny rytir cely v platove zbroji? Jiste, vypadalo to tak, dokud si neuvedomis, ze jeho moc plynula z toho, ze se cela vesnice, ze ktere ten kluk pochazel skladala na jeho trenink, vyzbroj a vystroj. mnoho nuznych knechtu bys mohl rict, odkladalo skrze formu nejakych dani nebo buhvi ceho po krejcarku z prodeje repy a psenice, aby pak mohl nas "hrdina" sekat nekde v bojisti relativne z bezpeci sve tezko proniknutelne zbroje na kusy obycejne vojaky, kteri podobne stesti nemeli. lec pak prisla doba strelnych zbrani a obycejny nuzak v hadrach s usoplenym nosem nebo zena! ho mohli odstrelit z kuse nebo pozdeji pusky jako prasiveho psa.. nebo se mi libi treba taoisticky pristup k sexualite, kdy oni naprosto otevrene tvrdi, ze muz je v posteli slabsi nez zena, ktera je na rozdil od nej multiorgasmicka (i po tricitce :o). proste se snazim ukazat, ze "moc" je vzdy podminena okolnostma, uhlem pohledu a je az prilis zradnou veci na to, aby na ni mohl byt clovek hrdy a sebevedome se ji opajet (netvrdim, ze to delas, i kdyz nektere casti tohohle prispevku tak vypadaji :o). To, ze pri duchovnim (nechci tvrdit, ze nutne jen magickem) usili roste energie cloveka a tak i jeho pusobeni na svet kolem sebe, to je pravda. presto si myslim, ze je nespravne spojovat to takhle natvrdo s duchovnim usilim. pri pohledu z jedne strany by to totiz vypadalo, ze mocni lide jsou jiste duchovni, coz neni pravda, jak snadno zjistime pri pohledu na nasi vrcholnou politiku a pri pohledu z druhe strany, ze lide pokrocili na poli duchovnim se propracovavaji nutne na spolecensky vyssi mista - ani to neni pravda. nekteri mozna ano, jini urcite ne, ba jsou snad ve vsech tradicich davany doporuceni svym nasledovnikum na skromnost, nenapadnost a zivot v ustrani. muzes je nazvat vsechny slabochy a hlupaky, je-li Ti libo, a snadno prehlednout to, ze mezi nimi obzvlaste v zapadni tradici byli i slechtici a vysoci statni urednici, kteri by nad Tvyma "stovkama lidskych osudu" s usmevem mavli rukou, protoze oni museli ve svych aktivnich letech spravovat mnohem vetsi masy lidi.

co se tyce posledniho odstavce, zrejme jsme si neporozumeli. ja pod terminem "sdilet s nekym moc" vnimam to, ze ji na nekoho castecne prenasim (naucim se ovlivnovat pocasi pomoci nejake vzdusne bytosti treba, tak toto predam dal - aby tutez schopnost ziskal nekdo jiny..), ne toto, co popisujes ty, kdy ja se stavam "pevnym bodem, kolem ktereho krouzi obeznice, zatim predtim jsem to byl ja sam, kdo krouzil kolem nekoho dalsiho. tedy ze jsem se stal sam sobe autoritou, zatimco predtim jsem ji hledal u druhych. toto vsak aspon v mem zpusobu uvazovani nevnimam jako "sdileni moci". realne to navic byva mnohem slozitejsi - mohu byt autoritou v urcite oblasti, ktere dobre rozumim, a rovnez soucasne pouhym studentem v oblasti jine, do ktere teprve pronikam.

DIONYSOS - [14.09.14 01:26] •

Je úžasné jakou péči věnují zdejší správci filozofické ryzosti zde zveřejněných příspěvků.

Jsem potěšen skutečností, že zhruba každý čtvrtý můj příspěvek je vyhodnocen jako filozoficky nevhodný a následně vymazán.

DIONYSOS - [13.09.14 22:28] •

KUATO - [11.09.14 09:40]
První odstavec: Zlatý slova. Vážím si faktu, že jsi schopen vnímat moc v konturách reálného života; dávat reálné příklady, tyto analyzovat a na nich stavět své vývody. Čili, když já mluvím o reálné moci, tak Ty si představuješ reálnou moc (to ve zdejších kruzích není úplně standard). Co mi ale tradičně nesedí, je představa, že zkoumání v magii je něčím "vyšším"; něčím "mimo" a "nemá dopady do běžného žití".

Zcela upřímně - mne život konfrontoval a neustále konfrontuje s reálnou mocí. Zatímco někteří zdejší intelektuálové mají reálnou moc tak nanejvýš v tom, za kolik dneska nakoupí v Tesco, tak já jsem staven před reálná rozhodnutí, která ovlivňují stovky lidských osudů. Zatímco zdejší intelektuálové mohou bádat a filozofovat o tom "jaké to asi je", tak já musím dnes a denně řešit "co kurva budu dělat". Zatímco jich se nikdo neptá a oni přesto odpovídají, mne se neustále ptají, já musím odpovídat a nejhorší je, že už se sám nemám koho zeptat. Oni pak mají ten pocit, že si mohou bádat a na tom, k čemu dojdou, nezáleží. Já jsem ale konfrontován s tím, že na tom, co si myslím, na tom jak odpovídám, záleží - že to ovlivňuje realitu.

Majorita zdejších nikdy nepoznala reálnou moc. Z mého pohledu jen bezzubě filosofují o něčem, čemu vůbec nerozumí. Současně aspirují na moc magickou. A staví se k tomu tak, jako kdyby byl život (ten nízký a obyčejný) na jedné straně a na druhé straně nějaké "vyšší poznání". Je ale ten nízký život a jeho "silové projevy" nezajímají. Z mého pohledu zasluhují takovíto knechti leda facku.

K druhému odstavci: Já jsem vůbec necílil na Tebe, když jsem psal, co jsem psal. To, že Ty nenaplňuješ tu tezi kterou jsem popsal, ale neznamená, že ji nenaplňuje zdejší většina/většina bádajících v magii. Pro většinu to prostě platí.

K poslednímu odstavci: Tak Ty nevíš, jak s okolím sdílet moc získanou okultním bádáním? Ty jsi nezaznamenal. že když roste Tvoje moc, že to má dopady na okolí? Ty si nevšímáš toho, že s Tvým rostoucím chápáním bytí, se Ti všichni kolem začínají podřizovat? Ty sis nevšiml skutečnosti, že vůči okolí už nemáš otázky, ale ono je vůči Tobě má? Ty to pořád jedeš v sobě a na sebe.

LZ

DIONYSOS - [13.09.14 21:19] •

ZUZANA_AA - [12.09.14 02:10]

Ahoj Zuzko,
Troufám si tvrdit, že dobře víš, jak na tohle odpovědět. Žádná odpověď na to neexistuje; žádná odpověď, kterou by šlo formulovat pozitivně. Neexistuje žádná "cesta magie", kterou by bylo možno následovat. Neexsituje "správné jednání" a nelze sledovat a v důsledku tím dosahovat Dobro.

To ale současně neznamená, že by s tím nešlo nic dělat/nešlo k tomu efektivně přistupovat. Hlavně skutečná magie začíná až tam, kdy s tímto umíme pracovat.

Klíčové je PMN uvědomit si změnu podstaty otázky - CO je potřeba vyměnit za JAK. Na otázku "Co s tím dělat?" se nedá odpovědět z definice, ale lze efektivně bádat na poli otázky "Jak se s tím vypořádávat?".

Mám odpovědi na otázku "JAK". Rád je diskutuju s lidmi, kteří jsou s těmito otázkami skutečně konfrontováni. Pokud Tě mé odpovědi zajímají, pojďme změnit platformu diskuse - tahle virtuální je neefektivní; navíc ještě ty vlivy zdejšího egregora... hodně cestuju a jsem dosažitelný. Stačí mi napsat sms na 730 191 729 a snad domluvíme schůzku, kde se dá pokecat.

VLADAN - [12.09.14 11:00] •

Mám dotaz, zdali pak někdo neví o českém překladu Archeometru a můj druhý dotaz je spíše informativní a týká se Horusu. Nevíte někdo, proč se přestal vydávat a jestli se náhodou neplánuje obnova jeho vydávání?

ZUZANA_AA - [12.09.14 02:10] •

DIONYSOS - [10.09.14 00:15]: Na konci výkladu pokládáš otázku "Co s tím teď dělat?" a docházíš k závěru, že je blbost rozdat moc kolektivu. Souhlasím. Ale nenaznačuješ žádnou lepší odpověď.
Protože jsem došla k témuž závěru, neochotně, ale došla, pomohl by mi jakýkoliv návrh.

SNOP - [11.09.14 10:35] •

KUATO - [11.09.14 10:15]: :-)

KUATO - [11.09.14 10:15] •

SNOP - [11.09.14 10:08]: vyhradne jiste ne, mi by stacilo aby tak delali aspon v oblastech jako nadobi, uklid v pokoji a ukoly do skoly, lec ani to se dostatecne uspokojive nedari. kdybych nebyl v jejich veku uplne stejny, tak bych jim zvedl mandle! :o).

SNOP - [11.09.14 10:08] •

KUATO - [11.09.14 09:40]: A opravdu bys chtel, aby ty deti delaly vyhradne to, co bys chtel? Mne to tedy prijde jako dost strasliva predstava.

KUATO - [11.09.14 09:40] •

DIONYSOS - [10.09.14 00:15]: i kdyz jsem touto formou nechtel reagovat, prece mi to neda.. tady prece nejde primarne o zamereni na nizke a vysoke TECHNIKY, ale spise o praci v oblasti, ktera je bud vice konkretni nebo vice abstraktni. kazda z nich ma sve, kazda je jinak zajimava. lec studovat cokoliv vyzaduje cas a vhodne podminky a toho se cloveku nemusi dostavat v mire, aby "dobyl vseho". co se teoretickeho konceptu (opanovavat vse, mit absolutni moc) tyce, tak vuci tomu nic nenamitam. pokud takto jsi schopen jit a jsi schopen dosahovat prislusnych vysledku, pak klobouk dolu. presto - me ta moc nezajima. ostatne - komu bych mel vladnout? mel bych na to dost moudrosti, abych nedokurvil, na co sahnu? jsem realista a neverim tomu. jenze opravdu me to ani nezajima. no, mozna uz starnu a ztracim jiskru a jakousi vnitrni nekompromisnost. mozna je to tim, ze vychovavam dve deti a kdybych mel coby otec byt nekompromisni, musel bych jim obema uz davno useknout palice, protoze zridka delaji to, co ja bych chtel. ale protoze jsem je nedokazal zanest sezrat liskam, kdyz byli jeste ve fazi "ozivlych drev", dnes uz to tim spise nedokazu :o). rodicovstvi je stejne jako politika o "umeni mozneho". jsou nejake podminky, ktere neni v nasi moci vlastni silou ovlivnit (kdyz budes moc tlacit, tak dite zlomis, nebo nejak poskodis), tedy upravujes jine podminky, na ktere vliv mas, a koukas jak to roste a vyviji se vlastni silou, jak pozdeji deti jdou za vlastnimi zivotnimi cili. nekdy do toho chce clovek opravdu vstupovat silou, ale pak si treba vzpomene, ze i on byl mlady a jak trval na vlastni svobode a toto pripomenuti mu ted o mnoho let pozdeji umozni aplikovat toto sve poznani a pozadavek i na druhe. tedy pokud mit nad nekym moc, tak leda sam nad sebou. ostatne studium omezeni vyse zminenych muze cloveka snadno privest k tomu, ze zacne chapat "svoje misto ve svete" a moznosti pro sebe jak konat v harmonii a to vubec neni malo.

O tom, ze by treba me k magii privedl neuspech ve svete, o tom nemuze byt rec. ja zacal magii studovat az kdyz jsem narazil na limity v ramci studia spagyrie a hledal jsem jak jednak doplnit nejake souvislosti a druhak jak se uschopnit pro praci s nekterymi preparaty, ktere jsem vyrobil. v te dobe jsem teprve zacal nejasne narazet na problem, ze spagyrie sama o sobe nema valny smysl, jen jako soucast sirsiho hermetickeho badani, mohu-li to tak rict. v tu dobu jsem zadne problemy s "neuspechem ve svete" nemel, nejsem zadny "zkrachovaly vecny student" :o). v podstate mam vsechno o co jsem kdy usiloval. spis posledni rok premyslim, jak odbourat ze sveho zivota nejake veci, ktere jsem si tam driv zabydlel a ted uz jsem jich syt - tedy chci svuj zivot spis zjednodusit. za jinych okolnosti by mi stacila k zivotu jedna mistnost s posteli, zidli, knihovnou a holyma stenama, druha jako orator a treti na me vareni. prisne vzato by mi ani nevadilo umrit. pred nedavnem jsem si uvedomil, ze uz jsem prekonal/splnil vsechny hlavni touhy, ktere jsem jako mlady mel a tak vsechno co uz ted obdrzim povazuju za extra premii, kterou si ale nenarokuju. s takovym zivotnim postojem se z cloveka tezko stane MagKteryVrhaBleskyPouhouVuliAPredNimzZenyVlhnouSotvaVstoupiDoDveri, spis filosof, ktery je pouhym Pozorovatelem deni :o). Jestli me za to nekdo poplaca po rameni nebo odsoudi, to je mi srdecne jedno, kazdy z nas zije svuj zivot za sebe a co si nadrobi to si taky do dna vyzere (coz neni mysleno nijak moralisticky, ale proste tak, ze co si vymyslim, to si pak musim odzit - treba ty deti :o). a jelikoz ja uz mam toho odzivani pomalu ale jiste dost, tak koukam, abych toho moc nedrobil (ani v dobrem ani ve zlem). navic dival bych se na ten svet vice hrave - mrcosime se tu furt dokola a ziskavame ruzne zkusenosti - jednou takove, po druhe onake. zkoumame zivot ze vsech smeru a aspektu. casu mame nekonecno ;o). diky neuveritelne pestrosti sveta, budeme-li moudri, nemusime pro svoji jinakost vzajemne valcit, ale naopak se z ni tesit, protoze je to dukazem toho, ze svet je nadherne misto a Velikost Bozi prekonava vsechny nase predstavy.

k tomu sdileni - nevim jak s druhyma sdilet nejakou moc, co clovek ziska okultni cestou. neverim ani, ze to nejak lze. domnivam se, ze je to vazano na urcitou specifickou iniciaci a mnohdy dalsi podminky jako zpusob zivota, pravidelne delani nejakych praxi (iniciace do nekterych praxi vazanych treba na pripravu nekterych veci ze rtuti jsou vazany na celozivotni vykonavani urcitych ritualu..) atd., nicmnene jelikoz ja nejsem Dokonaly, ale spis pouhym zakem prirody, myslel jsem to sdileni tak, ze mohu s jinym dosud-ne-hotovymi kolegy sdilet nektere znalosti, zkusenosti atd. mohu si skrze diskuzi nad spornymi oblastmi rozsirit obzory, coz mi pomuze k niternemu rozkosateni - umozni mi nejaky problem chapat plneji, vic do hloubky, nebo me to muze privest na stopu zcela noveho zajimaveho problemu, kterym by me jinak vubec nenapadlo se zabyvat.

DIONYSOS - [10.09.14 00:15] •

KUATO - [29.08.14 23:05]
Už jsem jednou odpovídal, leč odpověď zřejmě pohltily hlubiny internetu a neprošla. Zkusím odpovědět znovu.

Předně otázku "Co je vlastně magie?" považuji za kruciální a PMN by každým, kdo se magií zabývá, měla být považována za kruciální.

Nicméně - mám rozum a vím: Na rozdíl od mnoha jiných disciplín, kterými se člověk může zabývat a zabývá, magie přesahuje jeho bytí a diskuse o základních axiomech magie (které nakonec naše chápání magie určují), tak jak je každý z bádajících pojímá; tedy diskuse o "skutečné" podstatě magie představuje zahrávání si s vlastní osobnostní integritou (Diskutovat o skutečné podstatě magie je do jisté míry totéž jako diskutovat o "pravé víře", jen je to podstatně nebezpečnější).

Jsem pevně přesvědčen o tom, že bychom neměli zaměňovat magické techniky s magií jako takovou, navzdory tomu, že snad jediným možným způsobem, jak magii popisovat je odkazování se na magické techniky. Pro podporu první části tohoto argumentu přináším prostý fakt - mnohé techniky, které dnes vnímáme jako světské, by ještě před sto lety byly považovány za magické. Nejsem však zastáncem pozice, která tvrdí, že magii představuje soubor technik, které dnes neumíme racionálně/světsky pojmout (např. A.C. Clark či I. Asimov).

V jistém smyslu nemohu souhlasit s tím, že existují mágové více zaměření na "zemské" techniky a mágové více zaměření na "vyšší techniky". Jakmile člověk přijme axiom o účinnosti magie, musí mu dojít prostá skutečnost, že "čím vyšší magii praktikuji, tím větší rozsah účinků na materii dosahuji". Axiomatický postoj "nízké mne nezajímá a sleduji to vyšší" považuji za hrubé selhání v rovině přístupu konkrétního bádajícího ke studiu magie. takový postoj není ničím jiným, než (většinou nevědomou) snahou vyhnout se hmotným důsledkům pojímání vyšší mentální moci. Jinými slovy - ten problém u upřímného praktikování magie nespočívá v tom "jak získat hmatatelnou moc", ale v tom že "nutně získávám obrovskou hmatatelnou moc". Otázkou pak není "Jak tu moc využiji", ale "Jak se vyhnout pnutím užívat tu moc pro sobecké účely."

Ten, kdo směřuje své úsilí v poznávání magie do "abstraktních rovin", nedělá nic jiného, než že aspiruje na vyšší úrovně magie. Majorita bádajících s tímto axiomem (alespoň, co já znám) však přesně naplňuje mnou výše popsané hrubé selhání; a opovrhuje světskou mocí (je přece tak "cool" mít tu možnost demonstrativně se odlepit od špíny historického bytí a věnovat se něčemu vyššímu).

Píšeš o "hořícím srdci" a dáváš jej do kontrastu se "suchým teologem-filosofem/mrtvou knihovnou". Chápu ten point. Nicméně tvrdím, že "hořící srdce" je projevem mystiky; že projevem vrcholné magické praxe je "hořící intelekt". "Hořící srdce" nelze v denní sociální interakci skrýt - zkrátka mocného mystika každý cítí a jeho moc každého ovlivňuje, je-li přítomen. Nicméně mystická moc je pouhým zlomkem magické moci. Člověk je však předurčen a schopen (nepřímo) pojmout i moc magickou; moc tak nesmírnou, že ji nelze pojmout srdcem (já bych řekl duší/astrálem/zbytnit do merkura) a nelze ji "nechat volně běhat po světě". V důsledku tedy srdce mága hoří zcela obyčejně; hoření jeho intelektu spočívá v jeho otevřenosti magii a ta nesmírná moc, která jím proudí, jím nikdy nemůže být vlastněna (pojmuta duší/zbytněna v merkuru).

Píšeš, že můj postoj chápeš, ale že Tě přivádí do rozpaků. Dovolím si tvrdit, že zcela chápu, proč Tě přivádí do rozpaků. Většina lidí v magii bádajících jsou lidé, kteří se k magii obrátili v momentě, kdy došlo k selhání jejich profánních schémat žití. Svět a jeho krutost jim přinesly utrpení a utrpení zrodilo křivdu. K tomu zkušení autoři, kteří utvářeli moderní tradici magie si byli vědomi morálních hazardů v rovině profánní moci a před těmito varovali a projekce úsilí o poznání magie do cílů dosahovaných profánní mocí zatracovali. Vzniklo z toho dogma, které profánní mocí opovrhuje a popírá ji. Všechna mně známá soudobá společenstva zabývající se magií/okultismem to dogma opovrhování profánní mocí sdílí. Nezávislý člověk, který se zabývá magií je tak vystaven působení síly tohoto dogmatu. Mé setrvalé poukazování na význam moci je určováno snahou prosadit výrok "...to demostrate to men, how little they really know, about what they imagine, they can design." (F.A. Hayek); mými slovy: Abstraktní roviny nejenže nejsou odtrženy od materiální roviny, ale jsou všem rovinám nadřízeny a tedy na všechny roviny působí nezlomnou a nepřekonatelnou silou. Moc je tím, o co v rámci magie nemá smysl usilovat a současně tím, s čím je nutné se velmi zodpovědně vypořádat.

K Tvému argumentu o "spolupráci k většímu prospěchu všech": Každý, kdo sám do sebe pojmul rozsáhlou moc (nedejbože "zřídlo té nekonečné moci") byl vždy (a průběžně) konfrontován s otázkou "Co s tím teď dělat?". Mnoho z nich došlo k závěru, že správné je tuto moc sdílet a v důsledku ji distribuovali do kolektivu. Za tento postoj Tě jistě soudobí lidé polácají po ramenou, ale já Ti budu tvrdit, že je to postoj slepce/toho, kdo nechce dohlédnout do důsledků. Jakýkoli kolektiv (na úrovni sub-kultury, na úrovni národa, na úrovi rasy, na úrovni makro-kultury, na úrovni forem života) je vždy něčím míň, než je individuální člověk. Všechny představitelné kolektivy jsou primárně pouhými astrálními útvary (na rozdíl od člověka, který je primárně mentálním útvarem). Jakékoli představitelné dobro kolektivu, nikdy nemůže být Dobrem a tudíž musím být relativním zlem.

Magická praxe v důsledku lidství překračuje. Rád používám příkladu: Každý z nás je nevědomé zvíře. Společnost nás nutí stát se uvědomělým mužem/uvědomělou ženou. Moudrost bytí nás vzývá k tomu, abychom se stali vědomým Člověkem a Bůh nám dal možnost stát se všemocnými mágy.

LZ

ABELES - [07.09.14 21:40] •

TETRAGRAMMATON - [07.09.14 18:50]: U knihy je uveden zdroj textu, a tím je tato kniha https://www.nln.cz/knihy/epos-o-gilgamesovi/
K danému vydání lze na webu najít i dostupnou recenzi: http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/125063/2_Religio_11-2003-2_12.pdf?sequence=1

TETRAGRAMMATON - [07.09.14 18:50] •

Chcel by som sa spýať. Ten epos o gilgamešovi, ktorý sa nachádza tuto v knižnici. Kto ho prekladal, alebo odkiaľ je preklad? Pretože som našiel na internete druhú verziu prekladu a veľmi sa nezhodujú. Takže mám takú laicku otázku. Ktorí preklad je dôveryhodnejší? Alebo čím sa tento tu, líši od ostatných možných prekladov? Ďakujem.

DIONYSOS - [02.09.14 22:14] •

Vyloženě mě těší, že je mým příspěkům věnována taková péče...

SNOP - [29.08.14 23:33] •

KUATO - [29.08.14 23:05]: Ano!

DIONYSOS - [29.08.14 23:18] •

Ještě poznámka k té představě moudrého starce:

Jak člověk žije, tak, žije-li upřímně a o svém žití bádá, se zamýšlí nad způsobem, jímž prožívá. Řekněme, pro udržení kontinuity sdělení, že jsem takhle jednou přemýšlel nad postojem, který ke mně opakovaně přicházel v různých podobách a vždy (i) se vztahoval k sociálnímu životu (tj. mému žití vůči okolí/mému soužití s okolím v mé historické době) a (ii) vždy byl uvozen výrokem "Nechápu, že...". Mohu děkovat jen jednomu ze základních axiomů stoicismu, že jsem byl schopen tento "nechápu, že" postoj dále rozebírat. (Nejsem encyklopedie, abych citoval a přímo se odkazoval, koho to zajímá - prosím nastudujde a využijte dekdukci k domyšlení toho, co mám na mysli. Upřímné promyšlení vás přivede k sympatii myšlenky a sympatie ke skutečnému pochopení mého sdělení).

Díky tomuto přemýšlení jsem pochopil mnohé kontextuální záležitosti, které mne na počátku přemýšlení ani nenapadaly. Nicméně též jsem pochopil, jak hloupé jsou všechny teze, které jsou uvozené "nechápu, že"; jak triviální je chápat vše, co ve mě budí postoj "nechápu, že".

Zpět k moudrému starci: Existuje několik intelektuálních konceptů, které umožňují nahlédnout, že archetyp moudrého starce není chybný; není žádnou mylnou představou tupé lůzy či omylem ezoteriky. Vzhledem k omezenému prostoru, rozsahu potenciální diskuse a zejména marginality významu pro pochopení mého pointu se jim však nebudu věnovat.
Z prvních dvou důvodů se nebudu věnovat ani argumentaci, která můj point dokresluje ("to hlavní") a opět určován prvními dvěma důvody přejdu k marginální (z hlediska mého pointu) proti-argumentaci vůči zde zmíněnému:

Pokud někdo založí svou argumentaci na historii, měl by být minimálně schopen vyhnout se uvalování vlastního historického pohledu na historicky proběhlé skutečnosti. Tímto chci poukázat na nespornou skutečnost, že (např.) věk 35 let, který je dnes vnímám jako součást kategorie "mladý", byl ještě před 200 lety vnímám jako součást kategorie "starý" (dá to rozum, když se člověk podívá na vývoj ukazatele "střední délka života").

Nehledě na výše uvedené, i historisticky uvažující člověk by si měl dokázat uvědomit, že prožívání zkušeností (v důsledku moudré stáří) je na rozdíl od prožívání plynutí času (v důsledku biologické stáří) nelineární funkcí bytí člověka.

A nakonec - i historisticky uvažující člověk by si měl dokázat (na základě korektní analýzy historických informací) uvědomit, že všechny ty odkazy na "hlubokou moudrost pramenící v dávné historii" nejsou upřímnou proklamací těch, kteří nabízejí, ale jen a pouze jejich pragmatickou reakcí na očekávání těch, kteří poptávají.

Ovšem, nezbývá mi než chápat ty, jež S.L.McG Matherse budou chápat jako blouznivce spíše než jako skutečného reformátora pojetí magie pro 21. století a současně se budou domnívat, že otcem moderní magické tradice je pomýlený pan Levi. Na tom jejich chápání mi jen přijde zajímavé, jak zaměňují malé (osobnostní) "zlo" a "dobro" za skutečné zlo a dobro. To je na pováženou.

KUATO - [29.08.14 23:05] •

DIONYSOS - [29.08.14 21:08]: ja si nejsem jisty, jestli rozbor tohoto, cos napsal, by nas nevratilo zpatky k definici toho, co je vlastne magie. protoze ja treba se domnivam, ze magie sama o sobe je jen souhrn nastroju, ktere umoznuji urcity "presah" ci prekroceni beznych lidskych mantinelu. a pak je otazka, k cemu tento presah vyuzijes. jsou jiste magici, kteri teziste sveho konani a poznavani smeruji dosti pragmatickym zpusobem - do sveta - obecne zaridit takove ty "nizsi" ve smyslu svetske veci - uspech, zeny, uprava osudoveho toku v kratkodobem vyhledu (jeden zivot). u magickeho konani takovehoto zemitejsiho typu jsou jiste dulezitejsi ty "silove" vlastnosti maga. ale jsou i linie magickeho pusobeni (budeme-li je takto take nazyvat), ktere toto prakticke resi jen velmi malo nebo vubec a teziste zajmu maga smeruje do dosti abstraktnich rovin. tady uz to "intelekt" hraje velmi dulezitou roli. pricemz tady uz intelekt neni jen nejakou "knihovnou", ktera obsahuje nastudovane informace, ale hlavne citlivym vnimavym organem, ktery pokud ovladl a zdokonalil tu "presahovou schopnost", ktera odlisuje maga od normalniho cloveka, a nabyl tak schopnosti extatismu, tak vlastne ziska moznost jakoby "noveho zivota" snad v "jinych sferach", v nepopsatelnem jasu vytrzeni a podobne veci, ktere jsou vlastne uz theurgicke povahy. pritom rozdil mezi takovymto theurgem-extatikem a suchym filosofem teologem je zdanlive jen v horicim srdci. a to jsou tady aspekty problemu, ktere vubec nechci otevirat, jako treba to, jestli skutecnost, ze my povazujeme nektere teology stredoveku nebo staroveku za "suche" neni jen nedorozumeni dane tim, ze proste nechapeme poradne o cem pisou a jak formuluji sve myslenky. mozna ze vubec nejsou susi. nebo jsou susi umyslne, aby neco zakryli.. ja jsem naprosto pevne presvedcen, ze vedomi a jeho napln, poznani a vnitrni zivost, spravna schopnost "intelektualniho uchopu problemu", tyto vsechny veci mohou byt rovnez darci velmi hlubokeho Smyslu a Slasti. nekdy dalece prakracujici cokoliv, co se da zazit prostrednictvim tela. presto telo a hmotu nechci nijak zavrhnout. proste z nejakeho duvodu tu to vsechno je a musi to tak mit svuj hluboky smysl. a dokud ja se k tomu smyslu nedoberu (k cemuz to vedeni budu potrebovat), neodvazuji se prilis prisne stanovovat zavery.

proste ja asi chapu, na co se snazis poukazat, ale jsem v tomto pripade velmi rozpacity. ne nechci vubec popirat velkou uzitecnost toho "moci". jen by bylo skoda, abychom z toho sameho o sobe delali vetsi ctnost nez z moudrosti cloveka, ktery nekona. mel-li bych byt uprimny, tak moudrost (chapu, ze muze byt neco jineho nez vedeni) bez schopnosti konat vnimam jako mnohem vic spasnou ci spase napomahajici, nez schopnost konat, ale nerozumet proc a jak konat a jake vysledky to konani prinese. myslim, ze tyto dve veci, spolu s dalsimi (schopnost nest svuj udel..) jsou u kazdeho z nas nastaveny ruzne a kazdy clovek, ktery neni posetily se snazi rust v prubehu zivota po vsech strankach. dokonce jsem rad, ze to tak je. driv me to sralo, ze lidi jsou "divne jini". dnes uz mi to ale prijde v poradku, dokonce jsem tomu rad, protoze od tech, kteri jsou hodne jinak poskladani nez ja, tak se mohu diskuzi s nimi poucit o dalsich moznostech, ktere ve svete existuji, mohu lepe pochopit barevnost sveta. a navic jakoby v urcitem bode prestavalo byt dulezite jen to vyhranene individualni a zacalo nabyvat na vyznamu i to kolektivni - spolupraci k vetsimu prospechu vsech. pripoustim, je to zdlouhava a riskantni zalezitost s negarantovanym vysledkem. presto toto sdileni mozna napomaha pochopit, co vsechno se vlastne skryva v prostem pojmu - "lidstvi".

DIONYSOS - [29.08.14 21:08] •

K té diskusi o zkušenostech:

PMN je zřejmé, že v magii existuje ne-korelace mezi "vědět" a "umět/být schopen realizovat". Tato ne-korelace je logickým výsledkem axiomů, na nichž je schopnost vládnout reálnou mocí postavena. Koneckonců tato ne-korelace je obecná a platí pro všechny disciplíny lidského jednání.

Je jistě snadné, můj výše uvedený point zrelativizovat a argumetačně jej odbourat už v rovině vnitřního promyšlení. Nu prosím - Těm, kdo promýšlí s klapkami na očích nelze činit násilí a snažit se je přesvědčit.

Stejně tak je ale jisté, že mág je nikoli ten, kdo ví (a ztratil schopnost), ale ten kdo umí (bez ohledu na to, zdali ví). Jakkoli tento postulát zní "zjevně chybně", není chybný. Chce-li jej kdokoli upřímně odbourat, doporučuji mu nejprve vyměnit historistický způsob vnímání lidského bytí za funkční způsob vnímání lidského bytí. Koneckonců, kdokoli upřímně hledá magii nutně musí dojít k zavržení historistického způsobu vnímání lidského bytí. Ten, kdo k tomu nedojde, bude maximálně historicky vnímaným mágem se vším, co k tomu náleží.

Ještě zpět: Vědět a mít dovednost jsou zcela odlišné postoje v odlišných rovinách bytí. Zatímo "vědět" je vždy relativní dosažení, "mít dovednost" je absolutní dosažení magie. Zatímco ti, kteří ví, následujíc rozvíjejí tradici, ti, kteří mají dovednost, tradici formují a reformují. (prosím nepleťme si reformování s rozvíjením; reformováním mám na mysli novou formulaci nikoli opracovávání a rozvoj stávající syntézy!)

Dovolte mi také malé řečnické zamyšlení: Čím jen to je, že ti, kteří ví, tak moc žárlí na ty, kteří mají dovednost? Čím jen to je, že ti, kteří mají dovednost, se s takovou marností snaží obsah svého bytí předávat dál, při čemž obvykle trýznivě umírají?

Dodatek pro ty méně chápavé (výlučně pro ty z nich, kteří to vše chápou): Samozřejmě máte pravdu a chápete to správně. Míjíme se pouze v tom "co", "jak", "proč" a "kvůli čemu"; drobnosti.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [27.08.14 09:55] •

CONF: K tomu co pises v diskusi vedle - ve vztahu k rytmu theta bude mit podle meho nazoru uplne stejny vliv koncentrace na pismenka ze sanskrtu. Klidne i na pismenka latinky. Pokud je toto Tvym cilem a chces to hnat pres kabalu, jedes z Ostravy do Prahy pres Tokio.

Vubec, michat poznatky neurologicke s kabalou, nebo jinou spiritualitou a davat si cile v jedne z tech oblasti, ktere chceme dosahnout metodami z oblasti druhe je vzdy dost osidne. Theta vlny, pokud nemas doma EEG jsou irelevantni. Pokud chces uvest sebe do takoveho stavu, je treba praktikovat predevsim velmi hluboke zklidneni tela, emoci a mysli po delsi dobu - desitky minut a vice. A to typicky bez predmetu koncentrace, ktery muze byt jen vstupni pomuckou k prechodu k meditaci "prazdne". Ve chvili, kdy se pohodlne usadis v one urovni charakteristicke na EEG theta vlnami, tedy budes fyziologicky blizko hranice spankove relaxace a presto naprosto a jemne bdely, poznas velmi dobre, ze jsi tam.

Na vsech trech zminenych urovnich pocitis typicke veci. Jak telesne, tak pocitovou pohodou, tak kvalitou mysli. Vetsinou je tahle blazenost zprvu tak nezvyklym pocitem, ze sama vede k vyruseni, protoze si na ni clovek zacne ujizdet, reflektovat a komentovat ji vnitrnimi postoji, cimz vypadne z kyzeneho stavu. Postupne si uvyknes a budes promenovan tim v cem spocnes.

Pokud Ti tedy opravdu jde o tohle, nezdrzuj se kabalou ani neurologickymi popisy onoho stavu Tve bytosti, ale bez primo k veci. Ziskas mnoho. Pokud Te bavi hebrejska kabala, realizuj se klidne i v ni. Z meho pohledu ovsem k "vlnam theta" pres kabalu je takova, ve vsi ucte, newage smes. ;-)

CONF - [26.08.14 18:18] •

Kuato: můžeš mi vysvětlit, proč se tu do mě zcela bezdůvodně navážíš a snižuješ mě, když o mně a mé cestě nic nevíš? Co si tím jako dokazuješ a k čemu to slouží? ... Ale klidně pokračuj, pokud tě to baví... :D

KUATO - [26.08.14 12:15] •

SNOP - [26.08.14 12:11]: :oP

SNOP - [26.08.14 12:11] •

KUATO - [26.08.14 09:45]: Necil se :-) Ja jsem ani moc nereagoval na nejaky konkretni prispevek v Kabale (a pokud ano, tak na ten Zdenduv s Ramchalem), s tim archetypem moudreho starce, spis mi to asociovalo, o cem vsem lidi rikaji, ze dokud to clovek nebude studovat/delat X let, tak ma leda soupat nohama. A o cem vsem lidi rikaji, ze dokud ti neni 60 a nebyl jsi v Rusku, mas soupat nohama.
A proc to rikaji, kdyz to prokazatelne prave u lidi, ktere by i oni sami dali za vzor, neni pravda. Co za tim vezi.
Bylo by zle, kdyby ciste to "ocenovani usili", jak pise Abeles. Pokud omezenost predstavy, jak pise Zdenda, stejne to nevysvetluje, proc je ta predstava takto omezena (krom naznaceneho prosteho ocenovani stari, ale to je argumentacni kruh). Ja jsem navrhl teorii dvoji - bud, ze jde o bias souvisejici s tim, kdy je dilo slavne, oproti tomu, kdy je sepsano, nebo, ze jde o komparaci: "ja zatim v oboru, kterym se X let zabyvam, nemam, co svetu rict, ergo ten, kdo neco rekl, se svym oborem musel zabyvat vice nez X let."
Nevim.
Kazdopadne jsem to nechapal jako prispevek diskusni, ale jako spin-off ;-) S tim, co pises ted (kdyz si odmyslim metauroven) nemam moc duvodu nesouhlasit, byt teda si myslim, ze clovek s nadanim a nadsenim by to dokazal smrsknout z tech 10 let na tak 5-7 (ono je toho fakt naplkano silene moc, v tehle tradici), s tim, co rika Zdenda, tedy ze uz v prubehu studia zacne mit i pozoruhodne vysledky vlastni. Coz samozrejme neni CONFuv pripad, protoze ho nezajima kabala, ale "manifestace mysli".

BTW Ten elaborat byl dvoustrankovy proto, ze jsem daval jmena pod sebe... krom tabulky pisu jenom cca 4 vety ;-)

KUATO - [26.08.14 10:46] •

SNOP - [26.08.14 02:40]: jinak ten Tvuj prispevek sam o sobe je opravdu velmi hezky.

KUATO - [26.08.14 09:45] •

SNOP - [26.08.14 02:40]: s timto, cos napsal nemohu nesouhlasit. nicmene ponekud ses nepochopitelne odklonil od puvodniho tematu. tim bylo, ze CONF se chtel naucit zidovskou kabalu do te miry, aby pomoci ni mohl ruzne kejkle ve svete pachat. moje upozorneni bylo, ze pokud je mi znamo, studiu kabaly nutne predchazi studium hebrejstiny a zakladnich pisemnych zdroju, kterych je ale dosti velka hromada. a ze to s nejvetsi pravdepodobnosti sezere hromadu let. napsal jsem 10-30. castecne abych ho poskadlil, castecne proto, ze si myslim, ze ta spodni hranice opravdu se moc v tomto pripade srazit neda. kor kdyz neznas ani jazyk (a na horni se muze clovek snadno vysplhat, kdyz svemu "studiu" venuje pul hodiny denne s vikendovyma vylukama, tedy bude studovat dosti vlazne a nebude mit do startu dar od boha, jaky maji nekteri lide jako treba Ty, ale nepochybne nema CONF). nato jsi vyskocil jak certik na perku a vypsal jsi dvoustrankovy elaborat, kdes zacal zpochybnovat nejake moudre starce, kteri neco vi teprv po 30ti letech studia, i kdyz o nicem takovem ja puvodne ani nekvakl, a vypsal jsi hromadu lidi, co neco publikovali zamlada, coz vnasi do diskuze cely kosik smichanych ruznych druhu ovoce, ktere by se muselo jednotlive roztridit a doupresnit, aby se s tim dalo vubec nejak pracovat a hodnotit to. navic to imho nema primou souvislost s puvodnim tematem (o nutnosti obsahnout kupu informaci, aby se s nima dalo pracovat nejakou metodou). proste promin, ale tuhle debatu jsi svedl na zcesti Ty. a kdyz v ni budeme pokracovat, vzajemne se napadajice, abychom upresnovali drobne nuance a nepresna vyjadreni v nasich prispevcich, tak stravime hromadu hodin psanim tisicu slov a vysledek bude akorat spousta zbytecne promrdaneho casu - vsad totiz boty na to, ze CONFa ani nenapadne, aby si treba jednorazove precetl aspon toru. tedy puvodne zamysleny zamer - nekomu pomoct dodanim informaci se naprosto mine cile. ostatne ted to vedle krasne shrnul Zdenda a tedy muzeme toto tema uzavrit ;o).

SNOP - [26.08.14 02:40] •

KUATO - [24.08.14 18:49]: Z meho pohledu delas z jednoho sveta dva. Navic mi to prijde cele jako strasne neradostny pohled.

K prvnimu odstavci: vlastne jsem chtel jenom rict, ze je az prekvapive, jak mladi byli ti lide, kteri realne formovali nasi tradici, potazmo celou civilizaci. Ani u tech lidi zabyvajicich se zivou prirodou to neni o moc jinak - Mendel 43, Morgan 34, Darwin 28-30 (u toho je obzvlaste zabavne, jak je zobrazovan ve sve 70lete podobe, ackoli Origin of species sepsal jako 50lety)...
Interpretuji to tak, ze proste clovek se dostane na sve hranice celkem rychle, tazen nadanim a nadsenim. Pri malem nadani jsou ty hranice blizko, pri velkem na urovni spickoveho doboveho poznani (ci dobovych schopnosti, pokud se bavime o necem "praktictejsim"), ba dale (a jiz v te chvili lze obohatit svet). No a pak prevazi ta drina a nabyvani zkusenosti a jista solidnost. Pokud chces, muzes rict, ze pouze toto je hodne ucty. Ja nehodnotim lidi, hodnotim to, cim obohatili svet a kdy toho byli schopni (Newton byl prokazatelne svine, Heidegger - 38let - zase nacek, napr.).

K druhemu odstavci: Tady vidim strasne oddeleni. Ja nevim, jak si predstavujes dusevni praci, ale pokud to nema byt uplne plane, tak to taky nelze delat, kdykoli se cloveku zamane, a taky v zasade lze jen nastavovat podminky a koukat, co se urodi. Jiste, ta periodicita je jina a nezavisla od zrovna rocnich dob, ale zase treba ja zavidim lidem "praktickym", ze mohou jit sekat drevo hned pote, co se postarali o ul. A ze muzou v urcitou chvili skoncit a zacit odpocivat, treba. Kdyz ja pracuju na necem v praci, tak doba, nez muzu zacit neco rozumne delat do filosofie, je tak den dva, kdy se "prepinam". A odpocinek je taky slozitejsi, protoze clovek pracuje v zasade furt, protoze je sam svou laboratori.
Samo vymysleni je totiz opravdu spise "starost" nez cokoli jineho. Zasadis seminko, zalevas a koukas, co z toho vyleze. Zasadis do sebe seminko otazky, zalevas zamerenou pozornosti a znalostmi, a pozorujes (pozorujes!) vylezani tvaru. A x-krat to znicis, protoze nic nevylezlo, nebo vylezly kraviny. A pak to nejak treba rozkvete, treba dostatecne na to, aby se to dalo chapat jako "reseni" (casto pravda neceho uplne jineho, nez na co ses ptal), ale pak je to potreba taky jeste manifestovat, coz je vylozene drina (napsat program, napsat clanek, proste realizovat), navic se casto ukaze, ze pri manifestaci to neobstoji (je to zvlastni, ale casto ma clovek za to, ze uz ma "reseni", ktere obstoji, ale pri tom zvnejsneni se i tahle zdanlive stale velmi abstraktni "realita" sprajcne uplne stejne jako to popisujes ty a ukaze se, ze to proste nejde). Od otazky k necemu, co lze prezentovat jako "reseni", uplynou casto roky - v nekterych pripadech i staleti.
Svet ma svoji hlavu i v techto vecech, nebo mozna prave v techto vecech, v tech Tvych ma telo ;-)

Kazdopadne: nekdo ty baraky realne stavi, nekdo je projektuje, nekdo vubec konceptualne umoznuje stavbu baraku. Z meho pohledu je to uplne stejna prace v ruznych obratech tehoz jednoho. A pokud se ten retez rozpoji (jak se to obcas v ruznych dobach na ruznych mistech sveta stava, koneckoncu mame jeste relativne cerstvou historickou zkusenost), tak to vede k velmi neblahym koncum.

KUATO - [24.08.14 19:21] •

ABELES - [24.08.14 19:09]: ano, máš pravdu, cos napsal nerozporuju :o)

ABELES - [24.08.14 19:09] •

KUATO - [24.08.14 18:49]: Nehorli, neprospívá to. A sorry, že se ozývám takhle nabádavě, spíš to tak vyznívá, než že by to tak bylo míněno. Ale nejde přece o „napsání knihy“, jak to ve finále celé shazuješ („co ale takove napsani knihy vypovida o praktickem zvladnuti tematu?“). Nikdo určitě nezpochybňuje časový aspekt získávání zkušenosti. Ale „roky práce“ nejsou samy o sobě žádný kredit. Různé věci chtějí svůj čas a mnohé potřebují i nevysloužený „dar“. Vím, že následující krok neděláš, ale snadno by do něj přístup podobný tvému mohl sklouznout, tak ho zmíním. Je velmi ošidné rozšířit úsloví „I snaha se cení“ na „Čím větší snaha, tím větší ocenění“ - a pak tu velikost kvantifikovat časově a z ocenění udělat obecnou úroveň-hodnost. Takhle v krátkosti tvrzení bez argumentů. Minu-li se účelem, doplním i filipikou ;-)

KUATO - [24.08.14 18:49] •

SNOP - [24.08.14 13:24]: zapomel jsi tam pripsat Jaru Cimrmana ;o).

myslim, ze takto napsano je to jen malo vypovidajici, protoze u konkretnich lidi neni neni znama cela rada dalsich imho podstatnych udaju - od kdy se svemu oboru venovali, kolik usili do nej vlozili, z jake tradice vychazeli atd. uvedu priklad - kdyz budu zit se svym dedeckem, ktery se cely zivot zabyval strihanim ovocnych stromu a ten me od mala povede a vse mi vysvetli a budu mit moznost v jeho pulhektarovem sade kazde jaro a podzim cvicit az me budou ruce bolet, tak ve 20ti budu mistr v tomto oboru, aniz bych vzal do ruky knihu, naopak ja sam budu moct nejakou o strihani stromku napsat. a pak me Snop bude moci pridat do seznamu "geniu", kteri dosahli mimoradnych poznatku ve svem oboru "velmi brzy" - ale realne pokud nenapisu venovani, budou dalsi generace vedet prd o tom, ze jsem vlastne pouze prostrednik k zverejneni poznatku nekoho jineho. diametralne jina situace ovsem bude, kdyz s tim zacnu az ve triceti, bez ucitele a budu mit v zahrade par stromu, navic ruznych druhu (jadroviny, peckoviny..), to i kdybych se posral a kdovijak "studoval", tak po deseti letech toho o moc vic nez na zacatku umet nebudu (coz mi ovsem nebude branit vydat knihu - kompilat toho, co jsem kdy kde cetl a slysel a - jeste stale me do sveho seznamu mozna pridas).

neni to prvne, co jsme ve sporu ohledne v podobne veci. nejspis to bude dane tim, ze ty jsi z jine spolecenske vrstvy nez ja a tak porovnavame zcela odlisne veci - praci intelektualni v podstate malo zavislou treba na vnejsich prirodnich podminkach u Tebe (vzorecky mohu pocitat v zime jako v lete) a praci jez ma presahy do realneho sveta u me (sadit brambory do snehu neni uplne nejlepsi napad). a on realny svet ma sve limity, jez jsou neokecatelne - coby vcelar treba vidim, ze kdyz udelam nejaky ukon u nektereho vcelstva zasadne nevhodne, tak to muze casto mit nasledky takoveho typu, ze je budu moci opravit az zase za rok. proste ja nejsem neomezeny pan nad zivotem vcelstva. nemuzu mu porucit, aby se nerojilo, nebo aby litalo na jinou rostlinu, aby vic plodovalo, aby narazilo vic matecniku... mohu jen upravovat podminky a koukat, zda to pomohlo nebo ne. jenze vcelstvo ma svoji hlavu a krome mych ukonu bere do uvahy celou radu dalsich parametru, ktere ja vubec nejsem schopny z chovani prirody vycist. tedy nez si vypestuji bez ohledu na teoreticke znalosti dostatek citu pro zachytavani jemnych naznaku, potrebuji si x krat vyzkouset neco, pozorovat co to zpusobi, a dalsi rok znovu - v jinych podminkach - tady deset let neni nic.. mozna uz jsi alergicky na moje vyvody a cihly a krumpace, na druhou stranu my vesnicani se podobne s despektem koukame na lidi, co "hubou tri baraky postavili", ale realne skutek utek. kde bude pravda? nekde uprostred mily pane :o).

CONF by rad ovladl neco prakticky. ted dam stranou, ze se snazi jit nevhodnou cestou k jednomu z nejdebilnejsich cilu, pro jake jde cokoliv duchovniho vubec delat. kdyz by si parkrat precetl libovolny new-age kompilat, nasel by odpoved a kdyz by mel to stesti a trochu namelu v chlebu, mozna by ji i originalne preformuloval a stale by se "snadno a rychle" dostal do Tveho seznamu. co ale takove napsani knihy vypovida o praktickem zvladnuti tematu? znas to prislovi, jak jeden zak prijde za ucitelem a pta se, za jak dlouho se nauci kung-fu. jo hochu, to neni jen tak, bezne to trva lidem 10 let. tak moc? to neni mozne, ja budu opravdu usilovne pracovat o sobotach a nedelich, pane. jak dlouho mi to bude trvat? nu, pak ti to bude trvat 20 let...

ZDENDA (vulgo Rimmer) - [24.08.14 14:04] •

SNOP - [24.08.14 13:24]: imho je to archetypalni vec v tom psychologickem slova smyslu (spis nez ty hypotezy o vydani dila atd. co mas na konci prispevku). Viz postavy sachistu ve filmech - typicky je to velmi stary clovek, temer nad hrobem. Pritom Karpov se stal mistrem sveta ve 24 a Kasparov ve 22. Vidim za tim proste projekci nasi predstavy o velikosti ducha do delky zivota, ve kterem ten clovek "nasbiral" tu velikost. Docela to i ladi s druhym archetypem sachisty v kulture, a sice se "zazracnym ditetem". Normalni divak si zkratka umi genialitu predstavit jen jako dlouhodobe vydrenou nebo od Boha ziskanou. Konec koncu s timhle si hraje treba Formanuv Amadeus.

V esoterismu to ma bohuzel debilni side efekty, protoze esoterni tradice si zhusta dodavaji kredibilitu tvrzenim sve odvekosti, nepreruseneho retezce zasveceni sahajiciho treba do Atlantidy nebo jeste dal. Aby nebylo mylky, tak ocitujeme seznam dvaceti mudrcu z minulosti a rekneme, ze tihle vsichni vlastne tvrdili totez co tvrdime my. A pak uz je jenom krucek ke zrudnostem typu "jsem prevteleny Buddha, Nostradamus a Levi a celou tradici jsem vlastne vytvoril ja". Tim padem je to imho v esoterismu extremne naslaple domnenkami o delce studia nebo meditaci, az k extremum typu "potrebujes na to nekolik zivotu". Proste hypernafouknuty moudry starec, ktery je jenom projekci nasi potreby vnimat zkusenost/pravdivost jako stari.

SNOP - [24.08.14 13:24] •

K tomu, co pise Zdenda (a Kuato) v Kabale: Je to stejne zvlastni, jak v magii i mystice (ale nejen) existuje ten archetyp "moudreho starce", ktery "studoval 30 let" a pak teprve "neco vi".

Pritom vezmeme si (cisla se mohou o jednotky lisit, protoze zname vetsinou pouze letopocty):
Kefer - Synteticka magie v 29 letech (umrti v 35)
Lasenic - Universalismus v 33 letech (umrti 44)
Kabelak - zde z bibliografie prvni publikace v 38 letech
Crowley - Liber al vel Legis v 29 letech
Levi - Des Moeurs et des Doctrines du Rationalisme en France (jeste religio) v 29 letech, Dogma a ritual v 46
Bardon - Brana v 47 letech
Giovanni Pico della Mirandola - 900 tezi v 23 letech (umrti 31)
Ficino - Theologia platonica mezi 36 a 41 rokem zivota
Fulcanelli (hypoteza Champagne) - prijima Canselieta za zaka v 39 letech
Basil Valentin (hypoteza Thölde) - Ein kurtz summarischer Tractat, von dem grossen Stein der Uralten v 34 letech
Michael Sendivogius - Novum Lumen Chymicum ve 38 letech
John Dee - v 28 letech uz zavren za delani horoskopu, Monas Hieroglyphiva v 37 letech
Helena Blavatska - zaklada Theosofickou spolecnost v 44 letech
Rudolf Steiner - Einleitung Zu Goethes Naturwissenschaftliche Schriften v 22 letech
Stanislas de Guaita - Chram Satanuv ve 30 letech
Heinrich Cornelius Agrippa - De occulta philosophia prvni verze v 24 letech
Paracelsus - prvni prace cca v 36 letech
Izak Luria - smrt v 38 letech, nic moc nenapsal
Chajim Vital - Ec ha-daat tov ve 20 letech
Raymundus Lullus - prvni prace v cca 39 letech
Peter J. Carroll - Liber Null & Psychonaut ve 34 letech
Ray Sherwin - Book of Results ve 26 letech
Austin Osman Spare - Earth inferno v 18 letech
jiz zmineny Mose Cordovero - Pardes Rimonim ve 26 letech
...
A muzu pokracovat z jinych oblasti:
Platon - prvni dialogy kolem 25-29 let veku
Aristoteles - uci Alexandra Velikeho od 28 let veku
Tomas Akvinsky - prvni prace ve 20 letech, De ente et essentia mezi 27 a 31 rokem zivota
Albert Einstein - fotoefekt a STR ve 26 letech
Isaac Newton - infinitesimalni kalkulus v 27 -29 letech, prihoda s jablkem se datuje do jeho 24 let
Erwin Schrodinger - Schrodingerova rovnice ve 37 letech
Carl Gustav Jung - prvni dila ve 27 letech
Sigmund Freud - prvni dila v 35 letech
Johann W. Goethe - prvni drama ve 24 letech
Francis Crick - objev DNA v 37 letech
Dmitrij Mendelejev - periodicka tabulka v 34 letech

A takhle by bylo lze pokracovat do aleluja. Mam za to, ze "moudry starec" je zvlastni romanticka vize spojena s tim, ze nejakou dobu trva, nez se dane dilo stane slavnym, a pokud ma autor stesti a prezije, je v dobe slavy sveho raneho dila uz pomerne star, takze na obalky je zobrazovan jako tento uctyhodny kmet...

A nebo to ma cosi delat s tim, ze proste ti, co maji co rict, to reknou, a ti, co nemaji, mlci. Nevim.

SNOP - [14.08.14 18:10] •

ABELES - [13.08.14 23:26]: :-) A odkud to ma Herbert, aha? קְפִיצַת הַדֶּרֶךְ!! ;-)

AFAR - [14.08.14 16:57] •

KUATO - [14.08.14 08:38]: Děkuji za odpověď. :-) Upřesňovat není třeba, jen mě to zaujalo kvůli té spojitosti se smrtí, což je taky výrazný aspekt magické práce.

KUATO - [14.08.14 08:38] •

AFAR - [13.08.14 23:17]: oblast alchymie/spagyrie souvisejici s uzivanim rtuti je dosti kosata a obsahla a neda se jednoduse shrnout na par radcich. obecne jako u vsech kovu ma (specialne ocistena a pripravena samozrejme) rtut vyuziti jednak medicinske, druhak pro vnitrni praci ruzneho charakteru, coz nechci upresnovat. jednak jsem sam pouhym studentem (tedy bych mohl podavat neuplne a zkreslujici informace) a druhak mi to proste neprijde z osobnich duvodu vhodne. na prvni i druhe se vaze cela rada podminek, ktere jsou dulezite, aby to a) fungovalo jak ma, b) aby to bylo (relativne) bezpecne. nektere z podminek pro vyuziti na vnitrni praci jsou toho typu, ze vylucuji, aby to bylo profannimu cloveku k uzitku. absolutni garance ovsem nejspis neni. kdyz to zjednodusim - nevyzyvej smrt k tanci, kdyz a/ neumis tancit, b/ mas zasadni problem se situaci, ze by ses smrti zalibil a chtela si te vzit sebou :o). muzes se na to divat tak, ze jedna z iniciaci je toho typu, ze neco v tobe umre a tim zmizi strach z dalsi smrti, coz ti rozvaze ruce pro praxe, ktere se smrti dotykaji. i kdyz to muze znit tajemne, v podstate je to o sebeovladani vyssiho typu - neco podobneho treba musi mit lekari, aby mohli pomahat pacientum nakazenym ebolou :o).

AFAR - [13.08.14 23:48] •

ABELES: Teď jsi odhalil zdroj veškeré mé moudrosti !!! :-)))

ABELES - [13.08.14 23:26] •

AFAR - [13.08.14 23:17]: To zní jak z Duny – alchymista jako Kwisatz Haderach :-)

AFAR - [13.08.14 23:17] •

KUATO: Proč alchymisté požívají rtuť? Já mám za tím tuto představu: Když alchymista rozhrne závoj a nahlédne podstatu života a smrti, na důkaz své moudrosti požije rtuť (jed, smrt) a tu transformuje v život. V případě, že alchymista nerozhrnul závoj dostatečně a jeho náhled je stále velmi zkalen iluzí, zemře.

Pokud je ale účelem iniciace, jak píšeš, pak iniciace do čeho? Nepřijde mi, že by se jednalo o započetí samotné alchymické cesty. Obyčejnému člověku přeci nepodáš rtuť, aby jsi ho tak uvedl na cestu alchymie. Nebo jo?! :-)

NONAME789 - [13.08.14 11:48] •

ABELES - [13.08.14 11:42]: tak to se omlouvam ze zde rozkladam diskutujici a budu radeji mlcet at tu muze probihat ta velmi smysluplna diskuze.

ABELES - [13.08.14 11:42] •

NONAME789 - [13.08.14 11:20]: Já to namísto SNOPa klidně zopakuju. Sympatie světa = Podobne pritahuje podobne. Kvalita individua = každý je přirozeně nějaký. Tak to je to, jaký je. Svobodná vůle individua = co tak jeden chce. Spousta lidí chce to, co je jim milé a blízké. Statisticky je svět takový, jaký jej statistika spočítá. Naštěstí jde žít, poznávat a rozhodovat se i bez statistik. Ačkoli třeba to, že hovor s tebou diskusi opravdu zabíjí bys mohl z historie zřejmě i ověřit statisticky ;-)
Jen taková veselá asociace, bez urážky: Jako patolog určí stáří mrtvoly podle počtu a stadia larev na ní se nalézajících, jde rozklad diskusního tématu obstojně posuzovat četností tvých příspěvků.

SNOP - [13.08.14 11:37] •

NONAME789 - [13.08.14 11:35]: Njn, tak to ses minul mistem, kde diskutovat.

SNOP - [13.08.14 11:25] •

NONAME789 - [13.08.14 11:20]: Opakoval bych se. Je to zbytecne a jenom to zabiji diskusi.

SNOP - [13.08.14 11:17] •

NONAME789 - [13.08.14 10:37]: Vzdyt to rikam, ze to nechapes.

SNOP - [13.08.14 10:33] •

NONAME789 - [13.08.14 10:07]: Opet si predstavujes tu sympatii nejak divne. Kdo je hasic, ten ma vetsi pravdepodobnost se vyskytovat u pozaru. To je ta sympatie. Kdo rekl, ze neuhori? Zajiste bude mit i mensi pravdepodobnost uhoreni (nez nehasic), ale vzhledem k tomu, ze se vyskytuje u radove vice pozaru, muze to dokonce vypadat tak, ze uhori "casteji". Ale i to je jaksi spise sympaticka nez antipaticka vec.

ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.08.14 10:25] •

NONAME789 - [13.08.14 10:07]: nebud si tou matematikou zakladni skoly tak jisty. Napr. v Sierra Leone, jak to tak vypada, umrel jeden doktor. A jeste jeden snad v Liberii a jeden v Nigerii. Celkovy pocet obeti je nekde kolem tisicovky. To prevysuje prumerny pocet obyvatel na lekare (zhruba o jeden rad), ale protoze tech doktoru umrelo tak malo, tezko z toho vyvozovat statisticky zaver.

Ohledne tech prikladu antisympatii - je pravda, ze americky policista ma o 50 procent vetsi sanci byt zavrazden, nez prumerny obcan. To mi sice neprijde nijak (cekal bych obrovsky rozdil), ale rozdil to je. Nicmene mi to neprijde jako antipaticnost, resp. antisympatie. On prumerny americky policista zavrazdi o mnoho radu lidi vic, nez prumerny American. Takze to je ve skutecnosti all right.

ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.08.14 09:54] •

NONAME789 - [13.08.14 09:44]: a jak si presne predstavujes, ze se ta sympatie sveta bude projevovat? Nejakym zazracnym a nevysvetlitelnym zpusobem? To je jako ten vtip o povodnich, kdy typek trikrat odmitne pomoc hasicu, protoze spoleha na pomoc Bozi. Kdyz pak v nebi Bohu vycita, ze se utopil, Buh se ho zepta "A kdo myslis, ze ti poslal ty troje hasice?" Lekari maji proste mene nemoci, jak ta studie ukazuje, a proto umiraji v pozdejsim veku. Ohledne lekaru v Africe - pokud na to mas nejakou studii, a ne jen anekdotickou evidenci, sem s ni. Jinak je to na urovni "jedna pani povidala".

ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.08.14 09:38] •

NONAME789 - [13.08.14 09:30]: ale oni ti doktori ve skutecnosti maji delsi prumernou delku zivota a mnoha nemocemi trpi mene. Takze jestli hledas statisticke potvrzeni sympatie sveta, tak tu mas ;)

AFAR - [13.08.14 02:11] •

SNOP - [13.08.14 00:58]: Jo tachlenc. Podívám se na celý mágův život, na situace, do kterých se dostával, na vše, co mu vstoupilo do cesty a na základě sympatického principu určím, zda opravdu mohl být mágem. Pokud měl magii v sobě, musela se také odrážet v okolním světě. To je zajímavý, to jsem si ani neuvědomila.

Pokud bych tedy přidala obezličku "pokud jsem sám mágem", pak naprosto souhlasím, mág mága pozná.

SNOP - [13.08.14 00:58] •

AFAR - [12.08.14 23:31]: No proto jsem tam taky mel tu obezlicku "zvlast pokud jsem sam magem" ;-)
Ale jednoduseji: usuzuji prave z te sympatie. Muzu usoudit, ze dotycny je pravdepodobne magem, protoze si prectu, jake vsechny okultni spolky vymetl a kdo ho znal a s kym se znal a kdo si o nem co myslel. S kym se stykal, v jake spolecnosti se pohyboval. Plus tech par vysledku, at uz jsou to knihy ci ciny (historky o nich) ci co.

Pokud z toho meho prispevku ale vyznelo, ze to lze poznat vzdy, tak se omlouvam. Nic nelze nikdy rict jiste, spise se zase zvysuje pravdepdobnost, nekdy az nad rozumnou pochybnost. Ale pravda je, ze casto napodoby se projevuji tak, ze zvlaste v zaznamech vypadaji jako to napodobovane.

Ja jsem se ale vymezoval hlavne proti tomu, kdyz se rekne, ze se to neda poznat vubec, ze se tyhle veci neprojevuji. Projevuji, a silne.

AFAR - [12.08.14 23:31] •

SNOP - [11.08.14 16:54]: Říkáš, že stejně, jako poznáš, že někdo rozumí autům, tak také poznáš, že je někdo mágem? Dobře, jak poznáš, že někdo rozumí autům? V zásadě to můžeš udělat dvojím způsobem: (1) S dotyčným člověkem si o autech popovídáš a pokud Ty sám o autech něco víš, pak Ti to, co on povídá, zapadne do toho, co víš. Tedy díky svým vlastním vědomostem o autech poznáš, zda dotyčný autům rozumí. Většina populace alespoň něco málo o autech ví, takže také rozpozná, zda jim dotyčný rozumí. O magii většina populace bohužel neví vůbec nic. (2) Druhý způsob je, že Ti dotyčný opraví auto. Tedy Ti své znalosti a schopnosti předvede v praxi. Toto v magii udělat nelze.

Z biografie lze vyčíst, zda dotyčný rozumí autům, protože v ní může být například uvedeno, že pracoval 10 let jako automechanik. Z biografie ovšem nelze vyčíst, zda je dotyčný mágem. Vezmi si jen biografii Františka Bardona - dodnes se lidé hádají, zda tedy tím mágem byl, anebo ne.

Prosím, představ si barák, kde žijí dva lidé, jeden je mágem, druhý nikoli. Jak mohu zvnějšku rozeznat, který z nich je mágem?
Při pohledu zvenku mohu vidět rozdíly fyzické, duševní či intelektuální. Liší se mág od nemága duševně? No velmi! Duše mága má velmi specifickou podobu a výrazně se liší od duše nemága. Jenomže lze tuto odlišnost nahlédnout zvnějšku? Ne. Když se zlobí mág, je to něco úplně jiného, než když se zlobí nemág. To, co se děje vevnitř, je velmi rozdílné. V projevu, tedy z vnějšího pohledu, ovšem oba dělají to samé - křičí a rozbíjí nádobí.

Často se říká, že mág a nemág se velmi liší ve svých záměrech. Naprostá pravda. Záměry mága a nemága jsou diametrálně odlišné. Ale opět, lze stanovit kritérium jako: "Mág je ten, jehož záměrem není X." ? No nelze. Na úrovni realizace může být mágovým záměrem cokoli, třeba nahamounět co nejvíc peněz. Rozdíl je v tom, že mágův záměr vzniká s porozuměním celkovému běhu světa a se soucitem. V konkrétní situaci je tak mágův záměr diametrálně odlišný od nemágova, přesto mága nelze identifikovat větou: "Mág nikdy nehamouní peníze."

SNOP - [12.08.14 23:14] •

NONAME789 - [12.08.14 16:35]: Tezko se posuzuji mrtvi magove v mrtvem svete. Z meho pohledu je to prave jisty druh sympatie, ktery pritahl na okultisty pohled okultne zalozeneho Adolfa Hitlera. A pokud Kefer dokonce delal ritualy proti nemu...
Co se tyce Zidu, odmitam se poustet do diskusi ohledne nejake "rasove" ci "egregorni" kvality. Zajimaji me jednotlivci a zajimaji me v konkretnich situacich.
Ostatne je to prave ta svobodna vule, ktera se nejak vyjadruje a to, jak se vyjadruje, je ta kvalita, o ktere se bavim. To neni oddelitelne. Delame to, co jsme.

NONAME789 - [12.08.14 17:28] •

ps: dokonce kdybych to mel aplikovat spravne statisticky (tj. ne na jednotlivych pripadech), tak si muzu vzit treba zidy (vychazeje z kontextu tech magu) a zjistim ze zide byli perzekuovani (v nejakou dobu) prakticky vsude, v evrope pocinaje stredovekym spanelskem z jedne strany konce novovekymi pogormy v rusku (at carskem tak bolsevickem) ci polsku. kdybych mel verit v sympaticnost sveta musel bych dojit k tomu ze zide tohle nejakou svou "zidovskou" kvalitou sami sympaticky pritahuji (statisticky to tak v prurezu casem a misty vypada) - lec je to zjevna blbost zide stejne jako jine podobne minoritni skupiny (krestane a dalsi na blizkem vychode) byli pronasledovani protoze byli minoritni a jasne odlisitelni od zbytku spolecnosti a tudiz snadnym cilem flustrace vetsinove spolecnosti.

NONAME789 - [12.08.14 16:35] •

SNOP - [11.08.14 20:00]: to buhuzel taky moc neplati (s tou pravdepodobnosti, tj. ze to bude pravdepodobnejsi) - viz. ta situace tech prvorepublikovych magu a to kde a jak skoncili (odkud tahle diskuze zacala) + milionu dalsich, stezi se da rict ze by to kde a jak skoncili souviselo s jejich individualnimi kvalitami... a tudiz bylo nasledkem tehle sympatie sveta (alespon ne na individualni urovni).

ono ta sympaticnost +- plati tam kde jsou ty vnejsi podminky natolik volne ze davaji prostor pro tuto sympatii (tj. to zrcadleni tech kvalit dotycneho svetem), tzn. napr. vyrazne pravdepodobnejsi to bude rekneme v nasi (soucasne zapadni) spolecnosti (mimo nejake krajni pripady) a v celku irelevantni (i statisticky) to bude napr. (aktualne) v nekterych castech vychodni ukrajiny ci severnim iraku...

nema asi smysl to dal rozebirat, tak ci tak bych skoncil u te sympaticnosti sveta ("individualni karmy") vs. svobodne vule a moznosti jejiho projevu, jak v te individualite tak u zbytku bytosti a nasledku ktere na ve svete ma (ty vytvari i ty "aktualni podminky" ktere determinuji jak moc ten svet bude chovat sympaticky ci ne). z cehoz plyne to proc se nekomu od sveta muze dostat i neceho co zcela neodpovida jeho individualnim kvalitam - proste se ocitnul uprostred tehle situace ktera neni individualni. dokonce i statisticky by tahle sympatie znamenala ze "dobrym" lidem se budou dit vic ty dobre veci a "spatnym" lidem vice ty spatne - je zjevne ze casto je tomu naopak (neresim individualni karmicke nasledky, ale jen ten aktualni projev sveta).

SNOP - [11.08.14 20:00] •

NONAME789 - [11.08.14 19:48]: No to rypnuti prijimam jako kritiku spatneho vyjadreni. Chtel jsem tim rict, ze ta sympatie zpusobi, ze situace sympaticke budou vyrazne pravdepodobnejsi nez antipaticke. Coz nepopira i ten vnitrni prispevek, ale ten je na jine urovni (na coz narazi Kuato).

NONAME789 - [11.08.14 19:48] •

SNOP - [11.08.14 16:54]: jen si lehce rypnu do te magicke sympaticnosti sveta, kdyz jednou kvalita pritahuje situace dane kvality a jindy taky ne jen teto kvality, tak jednou se svet sympaticky a jindy zas nesympaticky ;-) tohle mozna funguje na "vnitrni" urovni (jelikoz sam filtrujes co z toho vne vnimas a jak) na te vnejsi to spolehlive rozbiji ta "nejedno-kvalitnost" situaci a jevu tj. vzdy je to nejaky mix, kde s volbou jednoho ziskavas i neodvatne spoustu dalsiho balastu a tohle je zas "vnitrni" uroven co si z toho zpet vezmes... (tzn. nebude to magicka vlastnost sveta, ale spis nase - jak se v nem sami odrazime) tzn. spis to videl jak psal KUATO (pokud jsem to pochopil), tzn. jde spis o to jak to prozivas nez to co se zrovna deje.

KUATO - [11.08.14 16:54] •

AFAR - [11.08.14 15:38]: teoreticky vzato, i to "vnitrni" cviceni, musi mit zrcadleni ve vnejsim svete, jinak hrozi realne riziko sebeklamu. uvedu priklad - v systemu, kde se pracuje s zivlama (v prvni fazi) by mel clovek tyto studovat na urovni vnitrni i vnejsi - kdyz bude pracovat napr. s zivlem zeme a bude chtit ho opanovat, melo by u maga znamenat, ze musi rozvijet svoji trpelivost, stalost, sebeovladani, dokoncovani veci, atd. a to nejen hubou, ale take v praktickem zivote - rukama. pokud toto vse dokaze, muze to s vyhodou realne uplatnovat v normalnim (vnejsim) zivote - clovek, ktery u sebe opanuje oblasti patrici pod spravu vsech ctyr zivlu bude ve svem kolektivu vynikat celou radou ctnosti, intelektem, vuli, charismem, absenci zlozvyku, bude zvlastni uz tim, ze nechodi s davem.. proste cela rada drobnych detailu, ktere ale jdou videt. bezni lide se v jeho spolecnosti nemusi citit zcela ve sve kuzi, podvedome vnimaji ze je jiny. to vse mu muze usnadnovat "cestu nahoru". samozrejme, pokud on bude chtit, pac nemusi. s posuzovanim vnejsich osudu je to tezke i v tom smeru, ze magovi nemusi vadit veci, ktere byvaji bezne povazovany za "spatne, nezajimave, strastne.." a naopak veci, ktere jsou bezne povazovany za dulezite a zajimave (majetek, kariera..) muze byt magem povazovana za zcela nezajimave. mag muze zkouset take konfrontovat sve limity se situacema, do kterych by zadny soudny clovek nesel, coz je podobne jako v alchymii (praktiky mimo Velke Dilo). zadny soudny clovek by prece nepozival veci, ktere jsou vyslovene jedovate nebo zkazene. presto alchymiste nektere ze svych preparatu vyrabeji ze rtuti, arzenu, antimonu, medi, shnitych ostatku mrtvych tel.. jakoby soucast nekterych zasveceni bylo prekrocit bariery, ktere za beznych podminek formuji psychiku normalniho zdraveho cloveka. samozrejme tyto iniciacni pokusy mohou byt velmi nebezpecne a pri neuspechu hrozi riziko poskozeni zdravi fyzickeho ci dusevniho nebo i smrt.

SNOP - [11.08.14 16:54] •

AFAR - [11.08.14 15:38]: No podivej se. Ono to neni jenom ciste o vnitrnich postojich a nerozeznatelne zvenci. To je jako rict, ze kdyz rozumi autum, tak ze mu to k nicemu neni, ze je to pak pouze o vnitrnim postoji.
Kdo rozumi autum, nepochybne se mu mene casto stane, ze by mu auto selhalo, protoze se o ne umi starat. A pokud selze, vi, co s tim. A da se take predpokladat, ze bude mit jine auto nez ten, kdo autum nerozumi. A da se predpokladat, ze se bude setkavat s temi, kdo take rozumi autum, atd.

Ale muzes rict, ze ta analogie neni spravna, protoze magie nefunguje. Tak abychom se posunuli v te analogii bliz: je to jako rict, ze kdyz nekdo ma jemne vytribene esteticke citeni, tak ze je to taky jenom o vnitrnim postoji.
Jenomze ono to pak znamena, ze jeho byt bude vypadat jinak. Ze bude chodit na jina mista. Poslouchat jinou hudbu a skrze tuto hudbu se stykat s jinymi lidmi. A treba i neco tvorit.

Stejne jako poznam, ze nekdo rozumi autum (a nakonec i z biografie), a stejne jako poznam, ze nekdo ma vytribene esteticke citeni (a nakonec take i z biografie), mohu poznat, ze je nekdo magem. Zvlaste, pokud sam magem jsem (rozumim autum, mam vytribene esteticke citeni).

Ono totiz to zcela pomiji jednu nepochybne magickou vlastnost sveta, jeho sympatii. Podobne pritahuje podobne. Kdo uz ma vyreseny nejaky druh problemu, tomu se tento problem nestavi do cesty, leda cirou nahodou. Kdo vyzaruje nejakou kvalitu, ona kvalita pritahuje situace teto kvality, byt samozrejme zase ne pouze situace teto kvality.

AFAR - [11.08.14 15:38] •

SNOP - [11.08.14 12:54], KUATO - [11.08.14 13:02]: Takto ano, už jen věřící člověk má snazší život než nevěřící, neboť nalézá klid ve své víře. Mág to má tak, jak řekl Kuato. Toto nezpochybňuji. To, co jsem chtěla říct, je, že být mágem neznamená, že už se mi některé věci prostě nedějí. Mág může být okraden, zavřen či zavražděn. Z vnějšího pohledu je tak život mága nerozeznatelný od života kohokoli jiného. Z vnitřního pohledu, tedy s ohledem na mágovu víru, poznání, cestu, se život mága a nemága diametrálně liší.

No, teď nevím, jestli se mi úplně podařilo říct to, co jsem chtěla. Nechci, aby to zároveň vyznělo tak, že vnější a vnitřní život mága jsou jaksi odlišné a oddělené záležitosti. Ne. To, co se děje ve vnitřním světě, je jako to, co se děje ve vnějším světě, a naopak. Jenomže tyto věci nefungují zcela přímočaře a nelze je také takto přímočaře uvidět. Nelze si vzít do ruky životopisy 10 lidí a určit z nich ty, kteří jsou mágy a kteří ne, a to ani v případě, že by ti mágové celou svou praxi soustředili výhradně na svůj pohodlný život.

KUATO - [11.08.14 13:02] •

AFAR - [11.08.14 12:22]: usnadnila. minimalne v tom, ze cini cloveka moudrejsim a cloveku moudrejsimu snadnejsi je zivot k ziti i snadnejsi je prijeti vlastni smrtelnosti.

SNOP - [11.08.14 12:54] •

AFAR - [11.08.14 12:22]: Ale usnadnila.

AFAR - [11.08.14 12:22] •

ABELES - [11.08.14 06:59]: To jsem ráda, mě totiž po ránu občas čaj vystydne! :-))) Ale je to zajímavá otázka. Poukazuje na to, že magie ještě nikdy nikomu neusnadnila život.

SIGHT - [11.08.14 08:42] •

Ještě k těm "společností vnímaným neslavným koncům některých magiků": ona je taky otázka, zda nakonec neskončili "dle své vůle". Svět není černobílý a i když dnes společnost nezná pojmy jako "hrdinství, oběť pro národ, apod.", tak to neznamená, že tyto nemohou být metou určitých osobností. Nejeden magik zasvětil svůj život spáse a "vyšším morálním cílům" a nemusel o tom publikovat. Rozhodně u Kefera bych viděla náznaky silného národního porozumění, vnímání nastalé situace jako "globální zlo" a i tu chuť "nacpat sám sebe do chřtánu egregora nacismu" - s cílem jej zadusit, apod. Tyhle činy pak lze v daném kontextu (balíček: doba jejich života) vnímat jako hrdinské. Nejednomu magikovi se přece v hlavě musela zrodit myšlenka "zlo se zprovodí ze světa patřičným zlem" - třeba v podobě "temného umění".
Čili zase zde nastává klasická situace - souzení osob bez poplatnosti k jejich době, čili z pohledu dnešního člověka; které by třeba v dnešní době už zase mohly být vnímány přece jen víc s respektem a pochopení "pro rozmanitosti života a jejich situací", jelikož dnes ta doba zase začíná být víc prodchnuta destrukcí - poslední války, všeobecná mediální lživost, hospodářské krize a s tím související úpadky unií a států.

KUATO - [11.08.14 08:14] •

jeste k tem magum a jejich ruznorodym osudum - imho do toho jeste vstupuje skutecnost, ze v urcitem bode se clovek prestane ztotoznovat s telem. ze ho chape jako prostredek projevu a zivota vubec v jevove sfere, ale chape zaroven jeho docasnost a ze stejne drive nebo pozdeji to telo umre. a prakticky mag, jakym Bardon nepochybne byl, by mohl znat i zalezitosti kolem sebeobetovani a jejich dopadu a vlivu na hmotne urovni - zrovna o Bardonovi je pomerne spolehlive dochovano, ze na sebe vedome vzal nejakou nemoc jedne z prednich zakyn Minarika, diky cemuz ona prezila a mohla dojit vysledkum, kterych by nedosla, nemit ty roky casu navic. muze tedy byt, ze nejakou podobnou vec udelal i nekdy pozdeji..

Položky 1862-1961 z 36901 nalezených.

Na stránku zobrazit: 5102050100

Vyhledat: