Novinky
|
Knihovna
|
Vyhledávání
|
Bibliografie
|
Autoři
|
Odkazy
|
FAQ
|
Diskuse
|
Uživatelé
|
Fonty
|
Registrace
|
Ankety
Jméno:
Heslo:
Diskuse
קבלה
Připomínky
Inzerce
Dotazy
Diskuse
Pro zadávání příspěvků musíte být přihlášeni. Pokud nemáte založený účet,
REGISTRUJTE SE
.
Nebo zkuste, zda není Vaše záležitost řešena na stránce
často kladených dotazů
.
<<
<
Položky
36601-36700
z
36901
nalezených.
>>
>
Na stránku zobrazit:
5
10
20
50
100
Vyhledat:
- [22.12.24 17:32]
preview
ALEF
-
[15.01.04 15:07]
 
•
chlapi, ktori som vam poslal Zohar, vyprazdnite si schranky, hlasi mi "full mailbox" :-)
ALEF
-
[15.01.04 13:03]
 
•
M: ozvi sa mi na mail alef@szm.sk
ALEF
-
[15.01.04 13:02]
 
•
CARLOS: zdravim, ja som alef z funchatu :-))
ARTUSH
-
[15.01.04 12:16]
 
•
Čo je kniha Zhoar?
CARLOS
-
[15.01.04 11:54]
 
•
Chcel by som vás poprosiť o to, aby ste aj mne poslali knihu Zohar.
Sice niesom na vašej úrovni a nehambím sa povedať, že vám vôbec nerozumiem.
Ale chcel by som!!!
Moje maily: tomas.malik@delphi.com, malkut@seznam.cz
M
-
[14.01.04 20:38]
 
•
alef ... kdyz tak mi dej na sebe kontakt (pokud mas ICQ, nebo Jabbera idealni) a kdyz tak bych Ti dal pristup k FTPku kam bys to mohl ulozit ... ten mail co sem napsal nize nema limit ... takze velikosti se nebojim :) dik
ARBORIUS
-
[14.01.04 18:15]
 
•
Karel: Díky, předpokládal jsem to. Ale rád jsem si vyznačil svůj směr zájmu. Myslím že, mi na začátek bude bohatě stačit Studium Tory, což je základ…čil podobat se Nóach jenž je 10 po Adamovy po DM, kapce, Jodu. Všiml sis někdy podobnosti 22 praotců od ADaMa po JaiQBa s 22 písmeny hebrejské abecedy?Enoch sedmý-Vůz RBK, Noach desátý-Kolo osudu-je zde Archa jejíž míry jsou.300-Reš-Merkur neboli cyklus-kolo. Šířka je 50-Nun což jsou ony vody stvoření po nichž Archa pluje. Souvisí také se štírem Martem-jenž je dosazován do Tiferetu -Král je representantem pohlavních orgánů-Plození. A výška 30-Lamed což je symbol Velkého Díla. Jež odpovídá Vahám a ledvinám, tedy Plození a Venuši jejíž obrácený znak tvoří zemi-Šechina. Tedy spojení krále a královny jejich potomstvo cykluje v kruhu (prostorem)-zvířetníku 300-Reš. Ano o té letité učebnici Hebrejštiny a aramejštiny od Segrta vím a mám ale je to opravdu jen mluvnice…
SNOP
-
[14.01.04 13:09]
 
•
KAREL: Dekuji.
ABELES
-
[14.01.04 12:17]
 
•
KAREL: Diky za rozbor a vysvetleni. Do lurianskeho popisu jsem se neodvazil, nebyl jsem si jist, nakolik Zohar (pokud vim predluriansky) pracuje s predstavou parcufim. Osobne mam rozdilnost sefirotickych modelu (strom, orech/babusky...) velmi rad, tesi me, ze jste na ni upozornil.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[14.01.04 11:41]
 
•
Abeles: Jojo, tam je v mé teorii slabé místo. Otázkou je, jak dojít na základě čísel 300, 50 a 30 k nějakému rozumnému náznaku sefir Jesod a Malkut.
S těmi sefirami Tíferet a Jesod se to má následovně: My, co jsme ovlivnění křesťanskou kabalou, jsme zvyklí pracovat s deseti sefirami, ale luriánská kabala je redukuje na čtyři. Je to Chochma, Bína, Tíferet a Malkut. O Kéter se moc nemluví, protože ta sice existuje, ale je jaksi dost mimo hru. Jestli jsem to dobře pochopil, nemá ani žádné tělo (nádobu), takže ji IMHO nelze považovat ani v nejmenším za hmotnou. Chochma s Bínou stojí 'nahoře' jako Otec a Matka, Tíferet je 'uprostřed' jako Muž, Mikroprosopus, apod. a Malkut je 'dole' jako Žena. Podle toho, co jsem se zatím ze Zóharu dozvěděl, by tomu tak skutečně mohlo v jeho textu být. Skoro všechno se točí, jak se správně zmiňujete, kolem spojení Muže a Ženy, Krále a Dámy, atd.atd., tedy sefiry Tíferet a Malkut.
Tíferet ve skutečnosti tvoří celek šesti sefir (proto je symbolizována hláskou Vav): Tíferet, Gevura, Chesed, Necach, Hod, Jesod, ale v kabale se na ni většinou pohlíží jako na komplet. Takže když se mluví o sefiře Jesod, hovoří se tím zároveň o Tíferet. Smím-li to tak říci, když budu mluvit o něčím pohlavním údu, budu tím zároveň nevyhnutelně mluvit i o muži, kterému patří. Takže když se mluví o Noemovi (Jesod), řeč je vlastně o pouhém jednom aspektu či vlastnosti sefiry Tíferet.
To vše je nezaručené a berte to jen jako mou pracovní verzi.
S tou polohou Tíferet nad Malkut bych byl opatrný. Připadá mi, že klasický sefirotický strom, jak bývá nejčastěji zobrazován, Zóhar vůbec nebere v úvahu. Když se mluví o něčem 'nahoře', nebývá to míněno prostorově, nýbrž jaksi filosoficky nebo vývojově. Také 'pravá' a 'levá' strana nebývá myšlena prostorově, nýbrž v souvislosti s milosrdenstvím a soudem. R.Ashlag má ve svém výkladu sefiry uzavřené jako ruské panenky-bábušky a zatím nevím, jestli tak na ně pohlíží i Zóhar. Zdá se, že ano.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[14.01.04 10:52]
 
•
Alef: Podle mně je r.Ashlag mnohem lepší než nic. Berte to takhle: originál Zóharu je v pořádku, anglický překlad je na slušné úrovni a jeho vysvětlivky vtělené do textu jsou, smím-li je hodnotit, v naprosté většině korektní. Mně se nezdají ty jeho doplňující vysvětlující komentáře, často velmi obsáhlé, a ještě k tomu to nemohu dokázat. Je to zkrátka jen pocit. Já ani nedokážu říct, jestli jsou jiné komentáře lepší, protože jsem se s nimi jednoduše nesetkal. Ale než začnu nějaký komentář vážně studovat, potřebuji znalostem jeho autora vysoce důvěřovat, což r.Ashlag nesplňuje.
Já nevím, jestli to s tím převtělením tvrdil sám o sobě. Každopádně to o něm tvrdí jeho příznivci:
This course by Rabbi Michael Laitman is based on three sources: Rabbi Shimon Bar Yochai's Zohar written in the 2nd century CE, the works of the Ari, Rabbi Y. Luria, a Kabbalist who lived in Safed in the 16th century, and finally, the works of Rabbi Yehuda Ashlag (the Baal HaSulam), who lived in the middle of the 20th century.
These three Kabbalists are one and the same soul which reincarnated several times to teach an updated method leading to the mastery of the spiritual worlds, thereby easing the study of Kabbalah for the following generations.
This unique soul reached its highest level during its last incarnation, giving life to Rabbi Yehuda Ashlag, the Baal HaSulam.
ABELES
-
[14.01.04 10:47]
 
•
KAREL: Diky za odpoved. Uz vas strizlivy a otevreny zpusob komunikace (a snad tedy i mysleni) v mych ocich svedci o rozumnem pristupu ke kabale bez sarlatanskych vystrelku a romantickych ambici. Moje predchozi otazka mirila na informace o kniznim trhu, jak jste poznal. Pochybovat o vasem studiu originalniho textu nemam duvod :-)
ad Noe a archa: Spojeni Noema s Jesodem chapu - dost casto je citovany vyrok, ze "spravedlivy je zaklad sveta". Rad bych se ovsem zeptal na samozrejme spojeni Tiferetu s Jesodem… Vychazite opet z nejakeho vyroku, ci se jedna o nejakou komplexnejsi nauku? Osobne me napadlo centralni postaveni Tiferetu primo nad Jesodem, ktere by toto spojeni mohlo ospravedlnit. Pripadne vyssi (vnitrnejsi - z predstav satu a tela) postaveni teto sefiry, coz by mi ale nevysvetlilo, proc musi byt pomer 6:1 a ne treba 4:1. Z pameti na me koukla i nejasna vzpominka o symbolu spojeni krale s kralovnou (Tiferet/Jesod—Malkut), kde, pokud si vzpominam, figurovala v ruznych textech ruzna z techto dvou sefir. Nicmene, ani z jedne z uvedenych predstav mi nevyplyva unikatni vztah Tiferet-Jesod. Rad bych se nechal poucit, nebude-li vas to unavovat.
ALEF
-
[14.01.04 10:02]
 
•
M Zohar poslem, preco nie, len upozornujem, ze vsetkych 22 suborov ma asi 11 MB. Nie je to zly napad umiestnit to na tuto stranku, ale to musi uvazit pan Zariatnatmik :-) pred casom som tento Zohar poslal aj jemu. A co sa tyka hebrejskej verzie Zoharu, to by som radsej neposielal, su to pdf subory o priemernej velkosti 60 MB a neviem, ci by to cez nasu siet preslo... tiez sa skuste poradit s panom Zariatnikom :-)
ALEF
-
[14.01.04 09:58]
 
•
KAREL: dakujem za info... ale ked pisete o tom Aschlagovi trochu negativne, je to potom spolahliva verzia? Ked niekto o sebe tvrdi ze je prevtelenim niekoho, trochu to vo mne vyvolava usmev. Inac suhlasim s vami, co pisete o niekolko prispevkov nizsie, aj ja som nasiel v kabale vela pozoruhodnych myslienok
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[14.01.04 09:10]
 
•
Arborius: Jestli začínáte s hebrejštinou (a rozumně s tou biblickou), pak si vás dovoluji upozornit, abyste se na Zóhar v originále příliš netěšil. Jeho jazyk s ní má společného jen velmi malou část, totiž citáty z Písma. Zóhar je psán umělou aramejštinou (takový odborník sice zas nejsem, abych poznal umělou aramejštinu od přirozené, ale tvrdí to kapacity, tak proč jim nevěřit) a na tu vám hebrejsko-český slovník, navíc pouze se zásobou biblické hebrejštiny, nestačí. Jestli tu někdo do té doby, než zvládnete ty základy, nevydá aramejsko-český slovník (zatím jsem o žádném neslyšel a naději nedávám), budete se asi muset spokojit s nějakou náhradou. Jestli je tu někdo odvážný, kdo se chce s aramejštinou utkat, má možnost si pořídit knihu B.Noska Aramejština babylónského Talmudu. Zdůrazňuji, že je to mluvnice, nikoli slovník!
P.S. Existuje letitá česká mluvnice biblické aramejštiny. Ta je ohledně Zóharu taky skoro na nic.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[14.01.04 09:09]
 
•
Alef: Nepodléhejte omylu, že v hebrejštině se dá pracovat jen s punktovaným textem. Taky jsem si kdysi připadal bez těch nabodeníček ztracený, ale dneska mě naopak jejich přítomnost ruší! :-) Za pár let praxe mi dáte za pravdu. Ten váš Zóhar je verze od r.Ashlaga. To, co popisujete jako ‘tabulku korespondencí’, je ve skutečnosti seznam zkratek používaných v textu (žel, neúplný). Potom následuje Ashlagův úvod do problematiky, termínů a pojmů luriánské kabaly. Zkoušel jsem se tím prokousat, ale je to tak děsně zamotané a složité, že se mi nechce věřit, že by to mělo něco společného se skutečným významem Zóharu. Tady vyvstaly moje první pochybnosti o tom člověku. Pak jsem se ještě dočetl na stránkách jeho příznivců, že je převtělením rabiho Šimona b.Jochaj, autora Zóharu, a to v mých očích jeho pověst moc nevylepšilo...
Jinak ještě takový detail: když někomu chcete sdělit odkaz na nějaké místo v Zóharu, měl byste používat číslo dílu (jsou tři) a za ním číslo folia. Jedno folio má dvě stránky označované písmeny ‘a’ a ‘b’. Když napíšete, že je něco v 17.díle nějakého vydání, tak každý, kdo má vydání nějaké jiné, to nemůže najít.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[14.01.04 09:08]
 
•
Abeles+SNOP: Pokus o výklad rozměrů Noemovy archy v souladu s obsahem Zóharu I,60a:
Související text Zóharu pojednává o tom, že Noe, který je symbolem sefiry Jesod pomocí spojujícího výrazu ‘spravedlivý’, vstoupil před Potopou do archy (což je symbol sefiry Malkut), aby z ní později vyvedl ‘potomstvo’ (hebrejsky Ele, česky ‘Toto’). ‘Potomstvo’ se později spojí s Mi na Jméno Elohim, ale to už je zase jiná pohádka. Nakonec Zóhar bez bližšího vysvětlení dodává, že totéž naznačují rozměry Noemovy archy.
Rozměry archy byly následující: délka tři sta loktů, šířka padesát loktů a výška třicet loktů. Vypočítáme-li vzájemné poměry, vyjde nám poměr délky k šířce 6:1 a poměr délky k výšce 10:1. Číslo šest symbolizuje sefiru Tíferet, která obsahuje i sefiru Jesod, což je symbol Noema. A číslo deset označuje desátou sefiru Malkut, která je symbolem archy.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[14.01.04 09:07]
 
•
Abeles: Jistě, poznámky Dona Karra jsem taky četl. Zajímavé je také místo
http://www.kolel.org/zohar/map.html
Jste bystrý a nedůvěřivý, to se mi na vás líbí. Ze čtyř anglických verzí Zóharu (víc jich neznám) mi prošly rukama dva: rabi Ashlag a Simon+Sperling+Levertoff. Ony jsou, tuším, nejlevnější; ten poslední výkřik stojí, jestli se nepletu, dost peněz, které bych radši vynaložil na levnější knihy. Jsem normální člověk, žádný Sadek nebo Sidon, kterým taková díla možná vozí jako pozornost zahraniční hosté. Jenže já po anglických překladech zas tak moc netoužím; spíš až ve fázi, kdy jsem si sám něco nastudoval v originále a potřebuju si to porovnat s názorem někoho jiného, kdo mě upozorní na případné chyby.
Tolik k informacím, co je k mání na knižním trhu. Jestli jste měl na mysli moje informace o obsahu Zóharu, tak ty pocházejí z mých studií přímých, jen bych to nenazýval tak honosně. Jak už jsem psal někde níž, jde mi o vysvětlující komentáře, překládat vlastní text Zóharu mi nečiní větší potíže. Já si ani tak nekladu za cíl dospět na základě studia Zóharu k nějakému osvícení nebo něčemu podobnému. Jednoduše mě zajímá židovská kabala, klidně jen teoreticky, a rád bych se o ní dozvěděl co nejvíc. A v tom to právě vězí. Když se bude běžný člověk, který umí pouze česky, chtít dozvědět něco o judaismu (už zmiňovaný Talmud, midráše, apod.), narazí na téměř dokonalé informační vakuum. Tehdy má ještě šanci naučit se anglicky a uvedené věci přelouskat v angličtině (sice existují, ale jestli by mu to pomohlo, to nezaručuji). Tím získá ty, řekněme, základy, které mám já. A jakmile se v té angličtině začne zajímat o tradiční židovskou kabalu, narazí na to vakuum znovu. Já mám prostě pocit, že tahle literatura existuje pouze v hebrejštině, a to ještě člověk musí tisíckrát děkovat za to, že to někdo z těch rukopisů vůbec přepsal a vydal tiskem.
Tož tak. Já nejsem žádný mystik, který chce znát tajné Boží Jméno, poroučet andělům, stavět golema nebo dělat čertvíjaké psí kusy, které beztak slouží jenom k tomu, aby přitáhly platící zákazníky současným anglosaským autorům, co na tohle téma píšou nesmyslné knížky. Co bych si, probůh, počal s golemem? Bude snad za mě chodit do práce? Jsem jenom zvědav na to, o čem vlastně JE židovská kabala. Už jen do této chvíle jsem v rabínské literatuře a způsobu myšlení objevil tolik obdivuhodného, že jsem nějaké zklamání už předem vyloučil.
M
-
[14.01.04 04:06]
 
•
ALEF .... take bych prosil jedno vydani zohora pokud je moznoust obou verzi budu jen rad, ale pokud bych si mel vybrat tak radeji tu Anglickou .... mashe@harkonneni.com.... dekuji
M
ps: nebylo by jednodussi uverejnit tuto knihu na grimoaru aby se nemusela posilat kazdemu zvlast?
AETERNUS
-
[13.01.04 20:29]
 
•
ok
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[13.01.04 20:26]
 
•
Cody: Lze pochopit jen přeložený Zóhar tak jako v originále? – Ano, lze. Pokud je přeložený kvalitně a na příslušných místech opatřen vysvětlujícím komentářem. Tím chci říct, že NENÍ nepřeložitelný; jinými slovy: nepochybuji o tom, že existuje překladatel, který by to dokázal. Podívejte se, žádný Žid, který umí číst plynně hebrejsky, není ve srovnání s ostatními žádný génius. Když si ten Zóhar bude číst židovský laik, bude to pro něj stejně těžko pochopitelné jako četba kvalitního českého překladu pro českého laika. Oba dva potřebují, aby jim ten skrytý smysl někdo vysvětlil. Myslíte si, že hebrejské písemnictví (včetně kabaly) se skládá ze samých prvotních textů? Nikoliv, existují k nim desítky vysvětlujících komentářů, k nim vysvětlující komentáře těchto komentářů, a tak dál. Jestli je nepřeložitelný Zóhar, tak by měla být nepřeložitelná i Bible. A vidíte sám, že ji čtou lidé snad ve všech jazycích!
Co se týče těch skrytých významů hebrejštiny, naprosto skvěle to vysvětlil SNOP tím vtipem o Němci. Nemám co dodat. Snad jenom to, že pokud Zóhar nějaké takové dvojsmysly používá, buď na ně upozorňuje sám, nebo tak činí vysvětlující komentář. Ale takové gramatické divočiny, jako v tom vtipu o Němci, jsou v hebrejštině řídké. Tak řídké, že se s nimi lze vyrovnat tou vysvětlivkou pod čarou bez dopadu na celkovou plynulost textu.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[13.01.04 20:26]
 
•
Triloka: Nenechte se Weinrebem zastrašit ani odradit! Weinreb je mystik, a proto umí tahat z klobouku hebrejské slovní hříčky stejně zkušeně jako tahá varietní kouzelník bílé králíky. To však vůbec neznamená, že se svět skládá z bílých králíků nebo židovská mystika ze slovních hříček! Ten příklad se světly a s králem (jmenuje se Achašveróš), který uvádíte, ilustruje docela obyčejnou věc. Říká se jí defektní a plná forma zápisu. Vysvětlím to nejdříve v češtině: Slovo ‘nejvyšší’ můžete napsat jako ‘nejvyší’, a přestože je to gramaticky špatně, plně zachováte jeho informační hodnotu a vyjádříte se srozumitelně. ‘Nejvyšší’ představuje plnou a ‘nejvyší’ defektní formu zápisu tohoto slova. V češtině se toto nevyužívá; v hebrejštině ostatně také ne, jedinou výjimkou je hebrejský text Bible. Při opisování textu Bible platila odedávna zásada, že se v něm nesmí nic opravovat, a to dokonce ani zjevné chyby starších opisovačů. Proto se v něm vyskytují i hebrejská slova psaná defektní formou zápisu (to znamená, že v nich schází jedna nebo více souhlásek), ale každý ví, co ve skutečnosti znamenají i jak by se psala správně. A to je celá záhada.
Jeden z nepsaných zákonů judaismu tvrdí, že v textu Bible není nic uvedeno zbytečně. A jelikož dnes už nikdo neumí rozlišit, co je v něm napsáno dobře, a co chybně, platí axiom, že je v něm dobře všechno, včetně zmíněných možná-omylů. A k čemu je dobré psát do posvátného textu slova s gramatickými chybami, ptáte se? Přece proto, abychom na to slovo upozornili čtenáře, že má zvláštní význam.
Vraťme se tedy k Weinrebovi. Ten nás upozorňuje, že ve verši Gen 1,16 se vyskytuje defektní hebrejské slovo MART (světla) místo správného tvaru MAVRT (není to přesně ono, ale jako kdyby tam bylo napsáno ‘svjetla’). Z toho neplyne nic víc, než že se nám někam ztratila hláska V. Jak právě tento ‘defekt’ vysvětlit, to už není naše starost, protože to za nás udělali jiní vykladači, a stačí si jejich názory přečíst a podle libosti s nimi souhlasit či nesouhlasit.
Suma sumárum: V hebrejštině nejde napsat jedno slovo více způsoby tak, aby to bylo gramaticky korektní. Pokud překladatel narazí na použití defektní formy zápisu, upozorní na ni ve vysvětlující poznámce typu: ‘V tomto slově schází hláska V.’ Tyhle věci jsou poměrně ojedinělé, takže není důvod k obavám, že by se k tomu muselo přistupovat častěji než cca. jednou na padesát stránek textu. A s tím králem je to nemlich totéž.
P.S. Ale naučit se hebrejsky taky není k zahození ;-)
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[13.01.04 20:26]
 
•
SNOP: Nepochopil jsem úplně přesně, jak to myslíte. Zajímá vás, jak si ty rozměry vysvětluji mysticky nebo vůbec jejich samotnou existenci v textu Bible?
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[13.01.04 20:26]
 
•
Core_tex_labs: Antologie Zóharu od I.Tishbyho bývá řazena na čelo žebříčku (anglických překladů Zóharu) co se týče kvality. Osobně jsem, bohužel, neměl příležitost do ní nahlédnout, ale zatím o tom nemám důvod pochybovat. Vysvětlivky jsou prý na úrovni. Otázkou pro mne zůstává, jakou část celkového rozsahu Zóharu tato antologie pokrývá. Jestli s tou knihou máte zkušenosti, uvítám vaše hodnocení.
Ještě lepší by měl být kompletní překlad Zóharu od Moshe Millera, který vyšel ve třech svazcích v minulých letech, ale slyšel jsem, že prý Zóhar nepřekládá chronologicky, ale napřeskáčku. Mojí snahou je, pohybovat se blíž u zdroje, takže mě spíš než anglické překlady zajímají původní texty. Taky si říkám: Když se první kompletní anglický překlad Zóharu objevil cca až po 600 letech od jeho vzniku, jak dlouho bude trvat, než se do angličtiny přeloží třeba Ramakův komentář k Zóharu Or Jakar, který vznikl před 400 lety, ale tiskem vyšel až teď?
RAKESH
-
[13.01.04 20:11]
 
•
U leviho je hrozne dulezity oddelit metafyziku od jeho osobnich nazoru a cilu. Napr. prvnich asi padesat stran v dogmatu pise o francouzsky revoluci a napoleonovi a tak nejak nevidi svet za hranicema svoji zeme kterou povazuje za bozskou risi. Francouz, no:)
Kdyz se clovek prenese pres politickou rektalni alpinistiku (crowley docela spravne poznamenal ze se snazil stat celnim duchovnim predstavitelem novy francie) a ponekud samoucelnej katolicismus (protoze byl duchovni kteryho za jeho knizky vykopli z cirkve), je to v pohode. Jenomze takovyhle svoje uchylky ma prakticky kazdej autor. Konkretne u crowleyho je to slovo uchylky dost vhodny:)
Jinak z magicko-mysticko-atd hlediska se mu da vytknout maloco.
AREX
-
[13.01.04 19:16]
 
•
ALEF: Pošlete tedy Zohar jenom ARBORIOVI, my už si ho předáme, abychom to nemuseli stahovat oba, když je to takový objem dat. Ještě jednou díky, pomůžete nám.
LOCKI
(vulgo TheLayLama)
-
[13.01.04 18:02]
 
•
AETERNUS -
[13.01.04 11:01]
: Brno daleko - lepe Praha. Az budes v Praze, informuj.
ARBORIUS
-
[13.01.04 16:54]
 
•
Alef: Byl bych ti také vděčen, za ten zohar v Angličtině. Ale zajímá mě i ta hebrejská verze.. a to velmi. Pošlete mi ho prosím na Michael3@centrum.cz Začínám s hebrejštinou, a jako dobrá učebnice mi přijde: Učebnice Biblické Hebrejštiny od Jacoba Weingreena jenž vyšla podruhé v Karolinu, Hebrejské slovníky jsem sehnal dva, Hebrejsko-Slovenský slovník , Valerian Trabalka Bratislava 1996, sehnal jsem ho u Dobry ale je to spíše zázrak ho sehnat a poté vyšel u kalichu 1997 Hebrejsko-český slovník ke starému zákonu, Blahoslav Pípal ale ten lze také špatně sehnat a mají ho „zatím“ už jen v Kalichu. Ta tabulka s korespondencemi hebrejských písmen je klasická jako Sefer Jecira?Př: Adam A-1, D-4, M-40, tedy 45? Také by mne zajímalo, za ta vše verze obsahuje texty Velký Hechalot, Malý Hechalot ….?
NUS
-
[13.01.04 15:20]
 
•
RAKESH. Mě Lévi připadá taky jako jeden z kvalitnějších autorů v oboru akorát co tam zatim píše je takový nepoužitelný. Samozřejmě nepopírám principy Jednoho, Lásky apod. a jejich uplatnění, jenom jsen nyslel, že se taky bude zmiňovat o "funkčnosti", která bude nějak podložena fakty (samo. v oblasti intence magie etc.), něco co se dá aplikovat a začlenit do "reality" ...četl si od něj něco co by odpovídalo výše uvedenému popisu? :) ...popř. co na něm zaujalo tebe... dik
ALEF
-
[13.01.04 13:23]
 
•
AREX: poslem ho snad zajtra, donesiem si ho z domu... predsa len pracovny net je rychlejsi, zatial poprosim vyprazdnit mail, cely komplet ma asi 11 MB.
SNOP: neviem ci sa lisi gramatika, zaujimalo by ma, ci sa struktura stavov slovies (qual, hifil, hofal, hitpael atd.) zachovala aj do ivritu. Uz v samotnej biblickej hebrejcine to bolo velmi zlozite a neprehladne. Podla toho ake mam informacie, vela slov je odlisnych. Ked som vsak mal v rukach izraelske noviny, vsetko bolo bez punktacie, a s tym sme nevedeli pohnut, dokonca aj pan docent Piecka, ku ktoremu som chodil na hebrejcinu, bol bez punktacie trochu pomyleny.
Mozem vsetkym povedat, ze gramatika zivych jazykov je nic oproti tomu co ma biblicka hebrejcina... ak niekto hovori ivritom, mohol by popisat nieco o modernej gramatike
SNOP
-
[13.01.04 12:51]
 
•
ALEF: Nepochybuji, ze se lisi. Otazka je, jestli podstatne - vzhledem ke slozitosti prekladu.
AREX
-
[13.01.04 11:14]
 
•
ALEF: Jestli Vás mohu prosit, pošlete mi ten anglický Zohar na mail 33839@atlas.cz Budu Vám velmi zavázán, potřeboval bych ho ke studiu.
AETERNUS
-
[13.01.04 11:01]
 
•
locki: mno jo, tve odpovedi jsou logicke, zvlast k bodu jedna, ze me to driv nenapadlo, ale myslim(cet jsem) ze stoj na hlave aspiruje na vic user friendly cile nez ziskani edemu :) jinak nevim jestli jsem dostatecen schopen projevovat zminenou triadu zrovna u piva, a myslim ze jsem se o to v hospode zatim ani nepokousel, ale to pivo..procby ne? jenze internetova obec je nezmerna, takze to muze byt problematicke s vybranim hospody, hmmm? zacnemez - jsem z brna. A?
ALEF
-
[13.01.04 10:06]
 
•
ARBORIUS: mam Zohar zo stranky www.kabbalah.com, kde je paralelny anglicky stlpec a hebrejsky. Vsetky casti som si stiahol do PC a pospajal a vytvorili iba anglicky text vo Worde. Ja som si to uz aj vytlacil, je toho asi 5000 stran a citam to. No je to tak obsiahle, ze este nedokazem diskutovat, kym sa mi to trochu v hlave neulezi. Este mam Kabbalu Denudatu zo sacred-text.com, ale tu si nechavam neskor.
Ak budes chciet, ten anglicky Zohar poslem, nie je problem. Okrem toho mam hebrejsky Zohar, ale bohuzial iba tri diely z neho su punktovane a teda da sa s nimi pracovat. Tento hebrejsky Zohar ma popri hlavnom texte navyse komentar, predpokladam ze v ivrite a na zaciatku je akasi tabulka korespondencii hebrejskych pismen a cisel, no zatial som neprisiel na to, aky ma vyznam. Pocet dielov oboch
Zoharov je rovnaky, v podstate suhlasia aj nazvz jednotlivych dielov.
Tusim v 17. diele anglicko-hebrejskeho Zoharu je cast, ktora hovori o anjeloch zla "angels of darkniss" a v hebrejskom texte su mena tychto anjelov opatrene punktaciou. Ktovie ci je ta punktacia spravna... :-)
ALEF
-
[13.01.04 09:41]
 
•
SNOP: ta biblicka hebrejcina sa od ivritu trochu lisi :-)
ABELES
-
[13.01.04 09:35]
 
•
KAREL: Je mi lito, ale studiu Zoharu jsem zatim nemohl venovat potrebny cas. Ostatne jak sam rikate, je zahodno predem disponovat zkusenostmi s Talmudem, Midrasi a obecne rabinskou exegezi, ktere zatim v zadouci mire nemam. Nicmene postrehy, ktere vas k Zohar I,60a, bych spolu se SNOPem uvital.
Take bych se chtel zeptat, kolik z vasich informaci pochazi ze studii primych (tedy kolik vydani Zoharu mate ci mel jste pri ruce) a kolik z bibliografickych poznamek Dona Karra?
GALEN GROW
-
[12.01.04 22:52]
 
•
Když jsem se již po několikáte díval na "Vládci Loutek", napadlo mne, že by i vlastně šlo vytvořit takového parazita jako obdobu servitora, elementára nebo egregora. Parazit je vcelku jednoduše pracující tvor. Saje energii a tu soustřeďuje na svoje rozmnožení, jeho potomci by buď šli na jiného hostitele nebo by jste do Formulované vůle parazita dali, aby zůstal stále na jednom hostiteli. No a po naprostém vysáti hostitele by pomřeli hladem.
Jeden druh parazitů vleze do mozku mravence a ovládá ho. Přes den ho nechá ať dělá vše jako mravenec, ale stejně nemá typické altruistické chování (nesnaží se uhasit svíčku svým vlastním tělem). No a večer ho ten parazit nechá vylézt na stéblo trávy, mravenec se do něj zakousne kusadly a čeká dokud ho nesežere nějaký bíložravec, který je konečným hostitelem parazita. Když výjde slunce mravenec sleze a dělá skoro vše jako mravenec. Parazit ho nechce nechat vysušit slunkem, protože by to byl i jeho zánik. V tom je asi problem, parazit chce žít jako všichni. Až na ty mravence, kteří jsou altruisté a tak se obětují při každé možnosti jenom aby ostatní měli blaho. Udělat takového altruistického parazita to by byla věc. lol lol
DUSE
-
[12.01.04 21:21]
 
•
Chci jen připojit svůj úsměv:
:)))
Pravdě zdar a Cvik dělá Mistra :)
Ahoj
RAKESH
-
[12.01.04 20:46]
 
•
Locki- kritika naznacuje ze je pokrocilejsi kdezto 10 tibetanu naznacuje..no....:))
AREX
-
[12.01.04 20:27]
 
•
Cody a spol: Bral bych v potaz tzv. inspirovnaé překlady, kdy (pokud je možno použít fázi z teologie) cosi napomáhá překladateli činit své dílo věrně. Zní to jak do středověku, ale jelikož i my rozlišujeme překlady dobré a špatné, stále něco v tom smyslu cítíme.
SNOP
-
[12.01.04 18:00]
 
•
CODY: Slovni hricky jsou v kazdem jazyce... a pokud by nekdo delal to same (tedy kladl by vyznamy do pismen) s cestinou, bude to stejne slozite prekladat. Pochopitelne vyhoda je, ze hebr. ma zapis bez samohlasek, protoze diky tomu ma spoustu homonym (ci jak to nazvat, kdyz se jedna o zapis, nikoli o vyslovnost) a vubec se s ni daji delat vetsi alotria... ale princip je stejny. Aneb stara historka o Nemci, ktery zacal cist vetu
"Žena ovce z kopce..."
tak si nasel vsechna slova, ale stejne nechapal... tedy se zeptal, a bylo mu odpovezeno, ze "žena" je od "hnát".
Toz si nasel ve slovniku "hnát".... :-)
TRILOKA: Vsak ano - za kazdym dulezitym slovem poznamku. Takto napr. Kohelet od Novotneho - (info o publikaci na teto strance -
http://stag.osu.cz:8080/publweb/servlet/web/ShowRecords;jsessionid=c7fwad8o6whh
), vyklad ke kazdemu versi. Proc ne? Stejne to clovek necte jako beletrii - a naopak prekladat izraelskou beletrii je, jak predpokladam, slozite stejne jako prekladat z jakehokoli jineho jazyka (pritom neverim, ze by se ivrit od bibl. hebrejstiny tak zasadne lisil)...
LOCKI
(vulgo TheLayLama)
-
[12.01.04 16:35]
 
•
RAKESH -
[12.01.04 16:33]
: Jakej??? :o)))
LOCKI
(vulgo TheLayLama)
-
[12.01.04 16:34]
 
•
AETERNUS -
[12.01.04 16:02]
:
1. Vzhledem k tomu, ze min plejtvas energii na bezne chaoticke mysleni, tak Ti ji vic zbejva. Tato energie je samozrejme vyuzita nejsilnejsimi motivacemi osobnosti.
2. Resim to tak, ze telu ci emocim davam co jim patri a snazim se, aby me moc nezotrocovaly. Zabira nadhled a humor.
3. Ne, ja si na palici nestoupam, prijde mi to ponekud neprirozena poloha tela. :o) Ciste teoreticky si ale myslim, ze to funguje - po delsim case se dostavi mozkova mrtvice, edem ci neco podobnyho.
4. To jsou veci, pro jejichz sdileni je internet velmi omezenej. Pokud je chces videt bez patosu, pojd s nama na pivo.
4.
RAKESH
-
[12.01.04 16:33]
 
•
:))))) zda se mi ze vidim trosicku kontrast mezi "knihovna je o nicem a vy tu resite kraviny" a cvicenim 10ti tibetanu:)
AETERNUS
-
[12.01.04 16:02]
 
•
Ahojte kluci :) tesi mne ze na to, kolik je vedle ( v knihovne) veselych spisku vicemene o nicem ( ano, je to muj subjektivni nazor) se tu resi tematika posledniho pozorovatele, a tak bych svou troskou dotazu, rad prispel do, jak to tak vypada, prevazne teoretickeho mlyna, a presto bych sve dotazy smeroval radeji k cinnym, jsou-li tu jaci. 1) je pravda, ze při praktikovani atmavicary, se celkove osobnost stava ohnivejsi, tudiz se na povrch dostavaji dejme tomu pudy, které bych uz třeba ani radsi nemel? 2) navazne na to, jak resite takove emoce? Zabira Vam na ne proste pozorovani? 3) Zkousel někdo z Vas stoje na hlave, popripade 6. cvik tibetanu? Funguje to? 4) Vsimli jste si, ze celkova stranka je svou vlastní tvorbou postavena tak, ze nektera nazvy cinnosti, které se snad do zivota i hodi, tu ještě nepadly ( vicemene) a az padnou nevyhnou se silne pateticnosti? Nazorny priklad: laska? soucit, sebeodevzdani? Tot vse, za odpovedi budu vdecny, mejte se hezky
TRILOKA
-
[12.01.04 15:35]
 
•
to CODY: V tom Weinrebovi, co jsem zminoval, se napriklad dozvis, ze jedno slovo lze napsat vice zpusoby. Uvadi tam priklad hvezd pred a po stvoreni, kdy je primo hlaskove ukazano, ze uz to nejsou ty hvezdy "puvodni". Je to nuance, kterou nelze do jineho jazyka prenest. Proto je podle me takrka nemozne hebrejske texty prelozit, protoze by musela byt za kazdym slovem vysvetlujici poznamka. Dalsi priklad, ktery si pamatuju, je jmeno krale, ktere se po nejake udalosti zmeni. Takze stale je to on a zaroven neni, i kdyz vyslovnost je totozna a vyznam TEMER stejny.
A jeste dodavam, ze mi to dost vadi, protoze jsem byl ochotny verit tomu, ze se hebrejske texty daji prelozit. Jenomze jsem narazil na vysvetleni, ktere je jasne, strucne a zretelne. Nyni mam jen dve volby, nechat to byt, nebo se naucit hebrejsky :-)
CODY
-
[12.01.04 13:39]
 
•
No jestli tomu rozumím správně (možná, že ne - klidně mne oprav), tak hebrejština není stejně stavěný jazyk jako třeba angličtina. Skrytých významů a myšlenek v samotných písmenech, slovech a větách. Někde jsem četl že to je jazyk pojmový. Takže když čteš překlad je to diamtrálně odlišné než když si to sám umíš přeložit (slovo PŘELOŽIT chápejme v PLNÉM jeho významu).
SNOP
-
[12.01.04 11:40]
 
•
CODY: V jakem smyslu nepresny? Ve stejnem smyslu, jako je nepresny jakykoli preklad?
CODY
-
[12.01.04 11:21]
 
•
SNOP: Přeložit zajisté jde at aké byl překládán. Jen myslím, že překlad může být jaksi nepřesný díky povaze hebrejštiny.
DIGIORGIO
-
[12.01.04 10:22]
 
•
Nevie niekto zohnat, alebo nema Soncino Classics Collection CD-ROM? Vdaka.
LOCKI
(vulgo TheLayLama)
-
[12.01.04 10:02]
 
•
RAKESH -
[11.01.04 18:54]
: :o)))))))))))))))) a jeste :-))))))...ze tomu cloveku dekuju. Vyrazne mi tim NaCl upravil naladu pro dnesni den.
SNOP
-
[12.01.04 09:20]
 
•
CODY: Vzhledem k tomu,ze vetsina modernich kabalistickych textu je v podstate mysticizujici anglicky psana semiotika, rozhodne bych to nevztahoval na "Kabbalisticke texty vubec". Co se tyce Zoharu...proc by dle Tebe nesel prelozit?
TAON
-
[12.01.04 08:56]
 
•
Já si jenom dovolim poblahopřát Zariatmatnikovy k supraexcelentní knihovníčce a rovnou mu také poděkovat :)
CODY
-
[12.01.04 07:21]
 
•
2 Karel: Je vůbec možné, použít slovo PŘELOŽIT pro Zohar a Kabbalistické texty vůbec? Není přesnější přijmout a pochopit? Lze pochopit jen přeložený Zohar tak jako v originále?
SNOP
-
[12.01.04 00:16]
 
•
KAREL: Velmi by mě zajímalo, jak si vyvětlujete ony všude udávané rozměry (ať už se jedná o rozměry chrámu nebo N. archy)... myslíte, že byste se mohl trochu rozepsat?
CORE_TEX_LABS
-
[11.01.04 22:12]
 
•
To KAREL:
Ohledne Matherse by to sedelo. Co tedy toto: The Wisdom of the Zohar : An Anthology of Texts (three volumes)
Isaiah Tishby, David Goldstein (Translator) ? Drahé ale snad dobré.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[11.01.04 20:01]
 
•
Triloka: Souhlasím se SNOPem, že existují velmi dobré překlady ‘nepřeložitelného’. Uznávám, že třeba Joyceho Finnegan’s Wake opravdu nejde přeložit do žádného jiného jazyka než je originál (asi jako byste nemohli doslova přeložit českou křížovku tak, aby vám to vycházelo i v angličtině), ale to jsou výjimky. Já jsem kdysi taky četl spoustu tvrzení o tom, že třeba Zóhar je nepřeložitelný. Dnes mám poměrně bohaté zkušenosti s hebrejsky psanou literaturou a při zdravém vědomí prohlašuji, že šikovný překladatel umí přeložit 99% obsahu tak, aby byl zachován jeho význam. Text Zóharu má do křížovek daleko. Je to mystický midráš k Tóře, a jako takový používá klasické vyjadřovací prostředky. Kámen úrazu vidím spíš v tom, že překladatel Zóharu do češtiny musí mít rozsáhlé znalosti rabínské literatury, aby věděl, která bije. Zóhar často parafrázuje (právě že jen parafrázuje, ale doslova necituje) Talmud a Midráš Raba, a kdo má tyhle věci nastudované, může směle překládat i Zóhar.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[11.01.04 20:01]
 
•
Core_tex_labs: Já se zabýval Mathersovou knihou The Kabbalah Unveiled (pro ty, kdo to neznají: jedná se o překlad Sifra di-Ceniuta a obou Idrot ze Zóharu) asi před deseti lety a tenkrát jsem z ní měl smíšené pocity. Dnes už to dokážu definovat: Mathersův překlad Rosenrothova latinského textu do angličtiny (a potažmo i Rosenrothův překlad aramejštiny do latiny) je obdivuhodně přesný. Když jsem srovnával Mathersovu anglickou verzi s aramejským originálem, docela jsem žasl. Až sem tedy výborné. Ale vysvětlující komentáře hodnotím jako bezcenné. Možná mají význam pro stoupence Golden Dawn (v tom se nevyznám), ale pro zájemce o judaismus obecně určitě nikoliv.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[11.01.04 20:01]
 
•
Cody: Ukázky ze Zóharu v knize Kabala a kabalisté jsou překladem stejné knihy jako je Zóhar z nakladatelství Dobra: Der Sohar, das heilige Buch der Kabbala od Ernsta Mullera.
RAKESH
-
[11.01.04 18:54]
 
•
Hledani sifer i tam kde zadny nejsou je obecne dost casty. Zrovna nedavno me dost dostal jeden clovek ktery tvrdil ze prima materia je kuchynska sul protoze jmeno Fulcanelli je vlastne fu*lCaN*elli.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[11.01.04 17:55]
 
•
Abeles+Alef: Díky za info. Ten 22dílný Zóhar je skutečně kompletní, jedná se o verzi s poznámkovým aparátem rabiho Ashlaga (cca 1945). Z těch existujících anglických překladů (ještě Isaiah Tishby,Simon+Sperling+Levertoff a Moshe Miller) bývá, bohužel, nejméně ceněn; hlavně kvůli tomu, že jen málo vysvětluje doslovný význam textu. Já se k tomu po svých zkušenostech víceméně přikláním (ačkoliv třeba SSL nejdou s r.Ashlagem vůbec srovnávat). Některé Ashlagovy pokusy o vysvětlení mi přijdou jako čirá spekulace, občas IMHO hledá skrytý význam i tam, kde není. Radši bych získal přístup ke klasickým středověkým komentářům, například Ramaka.
Jeden příklad za všechny. Zóhar I,60a nahoře uvádí, že rozměry Noemovy archy naznačují mystický výklad o tom, jak Noe vstoupil do archy a vyvedl z ní potomstvo. Ashlagovo vysvětlení mi přijde příliš komplikované a šroubované (v té internetové verzi ho nenajdete, protože ta uvádí pouze vysvětlující poznámky vtělené do textu, a nikoliv samostatné doplňující komentáře). Našel jsem si pro to své vlastní vysvětlení, ale zajímaly by mne vaše nápady?
GALEN GROW
-
[11.01.04 16:35]
 
•
RAKESH: jo to mas asi pravdu, takze slovo "naučil" zaměnuji na "učím se".
RAKESH
-
[11.01.04 01:35]
 
•
Dobre...mozna jsi to ostatni jenom psal z trochu jinyho pohledu nebo nalady a jinak to vyznelo.
Takhle je to v poradku. Jenom bych se vyvaroval tvrzeni ze "jsem se naucil pracovat s energiemi", to je vec kterou bych si netroufnul rict ani po padesati letech kazdodenni praxe, ale budiz;)
GALEN GROW
-
[11.01.04 01:33]
 
•
RAKESH: odpírat si požitky je jako topit se pár centimetrů pod hladinou.
GALEN GROW
-
[11.01.04 01:31]
 
•
Tak jako každy mladý sedmnáctiletý člověk mám spousty ideálů a plánu...To jsem chtěl říct, ale nenapsal jsem to
GALEN GROW
-
[11.01.04 01:29]
 
•
RAKESH: Ja sebou nepohrdám. Usínám s biologii a chemii v ruce protože budu studovat medicínu. Léčit lidi a pomáhat jim, lidské tělo znám a vím jak pracuje. Tak jako každý mladý sedmnáctiletý člověk. Naučil jsem se pracovat s energiemi a rád to použiji při léčení atd. Moje tělo je, ale stroj. Fyzické tělo tvoří v mém organismu tolik procent jako je hmoty v celém vesmíru. Beru ho a do jisté míry ho mám rád (odnaučuji se kouřit), ale neupínám se na něj. Nemám sebedestruktivní sklony a to jak s ním pracuju má svoje důvody. Nemám si naco stěžovat, excelentní imunitní systém, dobrá stavba kostí, slušná svalová hmota. Kvalitní nervová síť, dobré ovládání a úžívání emocí. Jenže stejně tady musím něco pochopit a nasbírat zkušeností pro to, abych šel dál. V tomto světě má všechno svůj význam a smysl. Nemáme tu zlé a dobré věci, protože "vše co je pochopeno, je dobré."
RAKESH
-
[11.01.04 01:20]
 
•
Prave ze tu askezi nevidim nikde a to je dobre.
Ostatne, nemyslim si ze zrovna Ty bys byl clovek ktery si odpira pozitky sveta vezdejsiho;)
SNOP
-
[11.01.04 00:01]
 
•
TRILOKA: No kazdy jazyk ma sve... zvlaste, kdyz je (svym zpusobem) mrtvy... a presto existuji i dobre preklady velmi neprelozitelnych del... Morgenstern, Poe,... mentalita je dana jazykem, nebo jazyk mentalitou? Prelozit poetiku Capkovych apokryfu, dovest lidi az k tomu zazitku, ktery je za dilem skryt... to je tezke.
A pokud zacneme nad jazykem budovat jeste metafyzicky system...
Poznamkovana bilingua, asi, to je rozumna moznost.
TRILOKA
-
[10.01.04 23:31]
 
•
to Zohar: Znáte Friedrich Weinre: Symbolika biblického jazyka, Úvod do struktury hebrejštiny? Kdyz jsem to cetl, doslo mi, ze se neda hebrejstina prelozit. Bud cist stare hebrejske texty v originale, nebo to vzdat. Samozrejme, ze vzdy budu verit, ze se da neco pochopit i z tech prekladu :-) Jenomze je tady to, co ve sve prednasce konstatuje Weinreb, a s tim se neda polemizovat. Struktura pisma a prace s jazykem ma v hebrejstine svuj smysl, ktery se neda prevest do zadneho jineho jazyka. Konecne ani obraceny zpusob psani neni nevyznamny. A jak rikam, byl bych radeji, kdyby to tak nebylo. Protoze bych treba napriklad do Zoharu rad nahledl.
CORE_TEX_LABS
-
[10.01.04 21:00]
 
•
ad denudata:
co rikate na Mathersuv preklad The Kabbalah Unveiled ?
http://www.hermetics.org/pdf/KabbalahUnveiled.pdf
SNOP
-
[10.01.04 20:21]
 
•
Kde vidis jakou askezi?
RAKESH
-
[10.01.04 19:58]
 
•
Leviho osobne povazuju za borce jaxvina, je fakt ze na prvni precteni to cloveku nic moc neda.
SNOP- to sem chtel slyset. Odhod ty asketicky sracicky a pekne k ovladani a prekracovani:)
SNOP
-
[10.01.04 18:31]
 
•
RAKESH: Prekroceni i toho posledniho pozorovatele je jedina moznost, jak ho "ovladnout". Dokud je stale nad Tebou, jsi jim ovladan Ty.
NUS
-
[10.01.04 18:23]
 
•
Nazdárek... chtěl bych se zeptat jestli zde někdo četl knihu od Eliphase Léviho - Klíč k velkým tajemstvím. Je to prní věco co od něj čtu, ale zatim je prvních cca 50 stránek (fotoreprint z roku 1937 vydán Trigonem r. 1991) a zatím nic moc z toho mě nepřipadalo nějak zajímavé. Začal jsem to číst na základě jednoho odkazu v jiné lit. který srovnával pojmy a přibíral si i pojem (myslím že složený ze dvou slov) od Léviho "prysmatické světlo" či "věčná hudba"... přesně si to nepamatuju, ale znělo to každopádně velice zajímavě... :))) Nedoporučil by jste někdo když tak nějaké jiné počteníčko od něj... díky... :)
AREX
-
[10.01.04 17:10]
 
•
RAKESH: No, vyjádřil bych to raději větou Petra Lasenica: Moci, ale nemuset moci:-) Zní to lépe a víc lidí je to ochotno akceptovat.
RAKESH
-
[10.01.04 15:40]
 
•
Potlaceni telesnejch choutek=nejstarsi klise duchovna ale ok, presto ze osobne si myslim ze je lepsi ovladnuti nez zniceni. Po procisteni zbyde deviza "nemysli pindikem ale klidne souloz".
Potlaceni ega=vysada nauk z oblasti kde byl zivot vzdycky trochu na hovno:) Po procisteni "nebud sobecka kurva".
RAKESH
-
[10.01.04 15:32]
 
•
Galen+trosku Snop- Ja hlavne nevim proc porad (zejmena Galen) pohrdate vetsi casti sebe a snazite se eliminovat s takovou vervou az zeliminujete i eliminatora.
AREX
-
[10.01.04 12:32]
 
•
CODY: A doplnil bych pana kolegu Arboria, že minimálně první svazek knihy Kabala denudata existuje i v anglickém překladu, a je na netu volně ke stažení.
ARBORIUS
-
[10.01.04 11:54]
 
•
Cody: Jasan, vím o tom to už si také můžeš sehnat Kabalu Denudatu, jenž má dva díly, je to Přepis důležitých sekcí Zoharu do Latiny.
CODY
-
[10.01.04 10:17]
 
•
Kus Zoharu jest také v Borově knize Kabala a Kabalisté, i s ukázkami originálního textu. Je to v češtině. Myslím, že to vydal Trigon.
ARBORIUS
-
[09.01.04 21:51]
 
•
ALEF: Zatím bohužel, jen to nepodařené co vydala dobra. Je to lepší než nic, ale scháním hebrejský text,ale díky Abelesovi už vím kde hledat. A pak se chci na něj vrhnout...Ty máš ten Anglicko Hebrejskou verzi z Kabbalah com ju..Nebo i něco jiného?
ALEF
-
[09.01.04 21:15]
 
•
KAREL: ja mam Zohar v anglictine, celkom dobre citatelnej a mam tiez hebrejsky Zohar
ALEF
-
[09.01.04 15:06]
 
•
ale aj tak by som rad vedel, ci je Zohar na stranke www.kabbalah.com kompletny... ja som si to vytlacil, no je toho asi 5000 stran formatu A4. Ma to 22 dielov vratane prologu... ale mozem povedat ze citanie je to super!
ALEF
-
[09.01.04 15:05]
 
•
ABELES dakujem za info, idem tam pozriet
ALEF
-
[09.01.04 15:05]
 
•
KAREL: ja mam Zohar v anglictine z www.sacred-text.com a tiez z www.kabbalah.com. na tej druhej stranke je paralelne anglictina a punktovana hebrejcina
RUNA
-
[09.01.04 14:25]
 
•
GALEN GROW: K tve poznamce SNOPovi...vypada to, ze nemas sve fyzicke telo prilis v lasce, ale neni ono prave tim nejlepsim
darem? Neni tim pravym nastrojem, ktery se musime naucit ovladat a spravne vyuzivat a tim se lepe a rychleji zmenit...?
Vsem hezky den.
ABELES
-
[09.01.04 13:46]
 
•
KAREL: Ackoli nejsem tazan... k bezne dostupnym verzim patri
http://www.kabbalah.com/k/index.php/p=zohar
(original + angl.) a
http://www.kabbalah.info/PDF/idx_zohar.htm
Dale pak samozrejme utrzky prelozene do cestiny.
KAREL
(vulgo Mr. Spock)
-
[09.01.04 12:26]
 
•
ALEF+CORE_TEX_LAB+ARBORIUS: V jakém jazyce Zóhar máte?
HAVRAN
-
[09.01.04 11:32]
 
•
Locki: Kdo říká, že zde někdo přetrvává? ..... chceš jména?:-))
Snop: No ano. Pak dojde k tomu vyvanutí (k zimičce) :-)
ABELES
-
[09.01.04 11:22]
 
•
Locki a spol.: Opakovana otazka "kdo to ..." se mi nezda. Mam z ni pocit, ze nehledam Ducha, Ja, ani nic podobnyho. To jsi jednak napred definoval a navic to zazivas, takze to neni treba zpochybnovat. Zda se mi, ze tento postup vede k odhalovani charakteristik "Ja", vlastnosti "Ja", ktere mi maji pomoci odlisit ho pak od "ja" a podobne. Nemyslim si, ze neco takoveho jde. Tenhle zpusob asi neumim, rozhodne mi dela problemy.
Na otazku "Kdo neco dela?" mam chut rict, "At je to kdo chce - proc to dela?". Rad bych "Ja" od "ja" neodlucoval a ani nespojoval, jen bych chtel dosahnout tymove prace. V tymu to chce mit alespon spolecny cile a sdilitelne pohledy na vec (kvuli dorozumeni), zhruba stejne sirokej uhel pohledu, ale jinak jsou detaily vlastne suma fuk.
Zajimalo by me, na kolik rovin poznani ci vedomi jsem timhle pristupem rezignoval :))
SNOP
-
[09.01.04 11:00]
 
•
GALEN GROW: Tam je problem, ze Ty se nevnimas (nebo presneji - ja se tak nevnimam a rozsiruji to i na Tebe, predpokladaje, ze jsi clovek a vsichni lide maji v zasade podobne zkusenosti) jako nadoba na vodu. Pokud se nejak vnimas, je to tedy iluze? Ovsem iluze koho? Iluze, ktera se zda iluzi?
SNOP
-
[09.01.04 10:58]
 
•
LOCKI: Uvidime.
ad k havranovi - To Tve "Ja" je prilis existujici, ano. I to presahnout.
LOCKI
(vulgo TheLayLama)
-
[09.01.04 10:55]
 
•
GALEN GROW -
[09.01.04 10:48]
A opet - kdo je ten, ktery si tohle mysli? Jsou to ony jevy, ktere popisujes? Nejsou, protoze jsi tu Ty, ktery si je uvedomuje a ztotoznenim s nejakym pohledem jim dava ony neprilis vabne atributy, na ktere poukazujes.
LOCKI
(vulgo TheLayLama)
-
[09.01.04 10:52]
 
•
KUATO: To je urcite mozne. Ale jde o to byt k sobe uprimny. Tohle co popisujes je dokonce myslim ten zpusob cesty k Ja. Vedomi se osvobodi z nejake omezenosti, napr. se ztotozneni s telem, ale hned se usidli v dusevnim stavu, ktery si clovek zvykl prozivat jako ja. Cili v egu v tom vychodnim slova smyslu. Telo uz pozorujes jako objekt, ale ne z absolutni pozice, jen je tu identifikace s egem, s funkci "nadrazenou" telu. Pak jde o tu uprimnost a preciznost techniky, myslim. U vseho co zazivas, tedy i u ega, se lze opet dostat dal otazkou "kdo to zaziva". Tim se zase odvraci pozornost spravnym smerem. A tak porad dal, az zustane zazitek sebe si vedomeho, nijak dal nedelitelneho vedomi.
Problem vidim spis v tom, ze clovek ma diky fascinaci "bozskymi"(mene omezenymi a mocnejsimi) stavy vedomi tendenci v nich setrvavat a povazovat je za dosazeni. Z prvu se tyto vyssi formy vedomi, se kterymi je tak sladke se identifikovat jevi skutecne jako dosazeni. Ovsem 1. vsechno se cloveku zaplatpanbuh prezere a za 2. kdyz clovek neopusti cestu, tedy nezproneveri se technice a dal se bude smerovat k tomu, ktery zaziva tyto "bozske" ci "demonske"(a ty byvaji casto jeste prijemnejsi:o) stavy, nesejde z cesty. Navic od toho jsou tu i pratele, kteri Te upozorni, ze jsi vykysnul, byt ve vysokych formach ducha, pricemz je na tom krasne, ze to vidi i lide, kteri techto stavu ducha nedosahli, takze Te muze validne upozornit kde kdo, protoze kdyz jsi vykyslej, chovas se casem jako vykyslej, byt vykyslej hooodne vysoko. Tolik ma dosavadni zkusenost. A strucne vsechno co jsem ted napsal shrnuji pohadky tim, ze kdyz uz ses vydal na cestu za cilem, nesmis se zastavit ani ohlizet, byt by Te okoli desilo ci vabilo.
SNOP -
[08.01.04 20:56]
: Jsem na ceste proverit tyhle otazky. Vsadil jsem si a jdu. Neni to az tak dlouha trasa. Proverim a dam vedet. Odpovedi na otazky, ktere davas se clovek nikde asi nedocte, je potreba to projit. Budu informovat - predevsim svym dusevnim stavem. :o)
GALEN GROW -
[08.01.04 19:37]
Z praktikujes Magii bych si zatim nechal pro sebe. Nejdriv si nech pomoci EEG a dalsich vysetreni vyloucit organickou vadu, ci nemoc. pokud je to "jen" vysledek cviceni v magii, pak uz tady reseni najdeme, ale chce to vyloucit fyzickou pricinu.
SNOP -
[08.01.04 22:39]
: To uvidime, zda se skutecne ten pozorovatel da sejmout v zaveru uplne, nebo tu zustava. Byt jen jako(z pohledu lidskeho ja!) neosobni reflektujici byti. Uvidime.
HAVRAN -
[09.01.04 10:05]
: Opet Te budu "drtit" otazkou - Kdo rika, ze zde nikdo nepretrvava??? Jinak v principu souhlasim s Tvym prispevkem z 9:53. Napada mne, jestli Ti(a mozna i SNOPovi) nevadi spis to, ze nazyvat to konecne "Ja" ci "Pozorovatel" tomu dava prilis osobni tvar a formu a nekoresponduje to s tim, ze by mel obsahovat i ono Nestvorene, onu Prazdnotu, ktera je potencialne vseho schopna a vuci niz se vlastne kazde jsoucno vymezuje a z ni povstava.
GALEN GROW
-
[09.01.04 10:51]
 
•
RUNA: myslím, že jsem. Není špátný nápad jít do sebe a poprosit o odpověď. Fajn, diky za radu.
GALEN GROW
-
[09.01.04 10:48]
 
•
SNOP: Jsme fyzické schránky, shluk neuronů v kterém je malé napětí. Hormony a vzruchy. Otravní svými potřebami těla a pudy nutící dělat věci proti mysli. To jsme "my" naše já. Nádoby na vodu, která se po smrti odpaří a stane se součástí něčeho většího
SNOP
-
[09.01.04 10:09]
 
•
A po Vyhasnuti prijde Zima :-)
HAVRAN
-
[09.01.04 10:05]
 
•
Locki: Nikdo nepřetrvává. Vše je jen nepřetržitý tok vědomí. Ale každý myšlenkový okamžik není zcela stejný. Je zde ZMĚNA, která činí nový okamžik trošku jiný. Vše však jako řeka plyne nepřerušeno. Takže tu není stejná bytost, ale je tu jediný tok(proces).
Taky bych to snad mohl přirovnat k olympijskému ohni. Závodníci si přebírají oheň mezi sebou pochodněmi. Vše je nepřerušeno, přesto nemůžeš říci, že plamen je stále tentýž. No a mimochodem dokud je palivo pro oheň (touhy apod.), tak zůstává myšlenkový proces. Odeber palivo a dojde k Vyhasnutí! :-))
HAVRAN
-
[09.01.04 09:53]
 
•
Není žádný poslední Pozorovatel. Vždy mohu jít o další krok dál – být dalším „posledním pozorovatelem“. Jediná výhoda „hledání“ posledního pozorovatele je ta, že se unavíte a u právě vámi zvoleného „posledního“ pozorovatele se rozhodnete pozorovat. A to je teprve to důležité ( vo tom to je!:o) ). Bdělá pozornost ke všemu s kterou se ztotožníme (respektive se jí odevzdáme ztrátou ega – protože není kdo by se ztotožňoval) je určitý stav mezi zdánlivým „já jsem“ a mezi čistou existencí. V ideálu je to neustálé střídání mezi existencí( stav kdy se neobjevují předměty k pozorování) a pozorováním (stav, kdy se objevují myšlenky apod., ale nijak si je nepřivlastňujeme).
SNOP
-
[08.01.04 22:39]
 
•
RAKESH: Takto tedy tvrdim, ze z jakehokoli posledniho pozorovatele, ve kterem je vsechno, se da ubrat jeste ten posledni pozorovatel. Nepotrebujes furt reflektovat sva pzoorovani, v zasade. Ostatne to je ta smrt.
<<
<
Položky
36601-36700
z
36901
nalezených.
>>
>
Na stránku zobrazit:
5
10
20
50
100
Vyhledat: