- [05.10.24 22:06] preview

SNOP - [10.06.13 23:20] •

CASSIEL - [10.06.13 19:24]: Mi jde o vyznam toho pojmu. Reknu "nekonecno". Minim tim to same, co ty? Ne? Jak se to pozná?
CASSIEL - [10.06.13 20:07]: K llezate osmicce - to je ovsem tim, ze ta cara je nejak tlusta. Pokud nebude, tak a) ten papir nelze popsat b) nemusi se nic protinat.
K retezci myslenkovych pochodu - proc tomu rikat nekonecno? Zpusob vidim, ale proc tomu rikas nekonecno ty?

NONAME789 - [10.06.13 22:56] •

CASSIEL - [10.06.13 20:07]: pletes dohromady symbol (jako takovy) a jeho vyznam (ci mozne vyznamy), krom toho v duchovni oblasti nejde o vytvareni neceho noveho, ale o to poznani toho jak to je (v te celistvosti, nikoliv jen dilcich aspektech ci jejich manifestacich).

CASSIEL - [10.06.13 20:07] •

mám rovněž na mysli i řetězec myšlenkových pochodů kdy od nemožného se to transformuje na možné a z možného na proveditelné. Bratrům Wrightovým se také ze začátku tvrdilo, že to nebude létat- a kde je dnešní letectví???

... k ležaté osmičce: když popíšeš(pro lepší představu) papír ležatými osmičkami, tak uvidíš, že:
1) je celý popsaný a nezbývá nikde bílé místo
2)možnosti se vzájemně prolínají a doplňují
3)je zde důvodná pochybnost, co je a co není možné a proveditelné

CASSIEL - [10.06.13 19:24] •

SNOP - [10.06.13 19:18]: Děkuju ti, že jsi se ozval, tak brzy: jedná se mi o nekonečno, jakožto abstraktní pojem

SNOP - [10.06.13 19:18] •

CASSIEL - [10.06.13 19:02]: Sice naprosto nechapu postup uvazovani, tedy jak vyplyva zaver z predchoziho, ale zaver neni az tak nesmyslny. Na druhou stranu, co si vlastne predstavujes pod takovym pojmem "nekonecno"? Je to
a) schopnost vzdy udelat dalsi krok
b) limita techto kroku
c) mnozstvi
d) Buh
e) lezata osmicka
f) nejspis cokoli, ceho je vice nez 5, a urcite cokoli, ceho je vice nez 1000000
e) ... ?
Odpoved na "co vy na to" nepochybne zavisi na pojeti.

CASSIEL - [10.06.13 19:02] •

Ahoj,
tohle je úvaha do diskuse a rád bych znal Vaše názory:
Když jsem poslouchal děti, jak jezdily na kolech, tak tam padaly výrazy jako nekonečno dvě, nekonečno čtyři a já se ze začátku nad tím jen pousmíval, ale při hlubším zkoumání jsem dospěl k závěru, že to až tak velký nesmysl být nemusí, protože jsme zvyklí psát nekonečno, jako ležatou osmičku a z každého místa ležaté osmičky jde napsat další ležatá omička a tak jsem usoudil, že nekonečno, je menší, než bod a zároveň větší, než vše, co známe- co vy na to???

ZUZANA_AA - [06.06.13 17:21] •

ORETIL - [02.06.13 21:08]: I s komentářem k pozadí vzniku grimoáru http://spiralenergy.magick.cz/product.php?id_product=45

KUATO - [04.06.13 12:17] •

ORETIL - [04.06.13 10:19]: v pohode, to jen muj smysl pro humor se nemohl udrzet navzdory vaznosti okamziku.. :o)

sakra, zase :o)

ORETIL - [04.06.13 10:19] •

Milí přátelé, nikdo neví, v jakém jsem já stavu, jestli jsem začátečník, mistr, nebo nějaké dítě, které se chce stát Harry Potterem. To zaprvé. A za druhé musím konstatovat, že CASSIEL mi slušně odpověděl a ještě mě upozornil. Poradil, a zároveň odpověděl na to, co jsem žádal. Nemůže někdo nést zodpovědnost za mne. Tohoto se zříkám. Proto tedy i CASSIEL napsal, že by tuto odpovědnost nesl v případě "nehody".
Znovu všem děkuji, nechtěl jsem rozpoutat nějaké nepříjemnosti.

CASSIEL - [04.06.13 02:19] •

KUATO - [03.06.13 06:47]: jistě máš v tomto směru pravdu, ale v tomto případě mají být pokročilejší studenti magie, jako rodiče ochraňující začátečníky, jako děti , které mají v rukou zapalovač a utíkají ke stodole plné sena.
Pokud je v mých silách takovému neštěstí zabránit formou varování, tak to udělám a vím, že jsem udělal, co jsem mohl.

ORETIL - [03.06.13 22:03] •

Děkuji mnohokrát. Moc ste mi pomohli.
Určitě to není naposled, co se obrátím k vám o pomoc.

SNOP - [03.06.13 11:19] •

Zde: http://cody.eldar.cz/magie/necronomicon/
a zde: http://english.grimoar.cz/?Loc=nam&Lng=2&Flt=necronomicon

KUATO - [03.06.13 06:47] •

CASSIEL - [03.06.13 01:21]: zacatecnici dychtivi poskodit si zdravi nebo zivot si mohou toto udelat i po teto tve zprave (neolizujte kovove predmety, stavaji se vlivem mrazu lepkavymi). neses za to plnou zodpovednost!

CASSIEL - [03.06.13 01:21] •

ORETIL - [02.06.13 21:08]: na vzhledu zase tolik nezáleží, ale na obsahu; jedná se o druh grimoáru, kde jsou uvedeny vzhledy a vlastnosti mnoha bytostí a sil, které přicházejí při exorcismu v úvahu z tohoto naznačení by už měl mít každý představu o co jde.
Jsem si plně vědom toho, že zde nepodávám vyčerpávající pojednání, ale mám obavy,že kdyby zde byly všechny potřebné údaje, tak by mohlo dojít k jejich zneužití začátečníky a došlo by k poškození jejich zdraví, nebo i života za což bych nesl plnou zodpovědnost.
Na síti tyto údaje jsou volně dostupné.

ORETIL - [02.06.13 21:08] •

Zdravím vás přátelé, potřebuji poradit. Nevím, jestli to někdo budete vědět, ale myslím že určitě ano. Jak vypadá nekronomikon. Myslím ta kniha. Moc vás prosím o pomoc.

CASSIEL - [27.05.13 16:51] •

...to je moje zásada: pokud máš co říci a je to logické, nebo tomu věříš- řekni to, v opačném případě mlč a pouč se

DIONYSOS - [26.05.13 22:22] •

CASSIEL - [25.05.13 16:18]

Nemám Ti to za zlé... dosud odpovídáš zcela fér. :)

"Velikost chyby" - to ještě zvážím.

Nesouhlasím s Popperismem... praxe teorii neověřuje zcela.

Souhlasím s tvrzením na závěr, ale raději vidím formulaci: Syntéza dominuje analýzu.

so far LZ

J

CASSIEL - [25.05.13 16:33] •

NUNQUAM - [03.04.13 10:03]: Možná teď zapůsobím, jako provokatér, ale nepleteš si pojmy fikce a imaginace?
Fikci vnímám tak, že(pokud jsi muž) se považuješ za ženu a imaginaci(představivost) vnímám tak, že (pokud jsi muž) tak své vědomí můžeš vnímat absolutně kdekoliv- i v ženě, v hlíně, hrnci apod.

V prvním příkladu jde o poruchu osobnosti a ve druhém jde o přípravu na věštění, astrální putování,tvorbu magických bytostí apod.

CASSIEL - [25.05.13 16:18] •

DIONYSOS - [25.05.13 03:35]: popravdě- na druhou závorku jsem zapomněl, tak mi to neměj za zlé. Měl jsem na mysli velikost chyby a ne velikost osobnostní, i když i ta přichází v úvahu. Při analýze je možné napáchat spoustu chyb- to je pravda, ale bez analýzy se jakákoliv teorie má považovat za chybnou, pokud se neověří v praxi.
A na víc jedno alchymistické tvrzení říká: ten, kdo je důsledný na konci tak, jako byl na začátku, tomu se povede každé dílo.

DIONYSOS - [25.05.13 04:52] •

NUNQUAM - [26.03.13 07:21]

Leviho jsem, ačkoli ho mám v knihovně, důsledně nečetl. Mimo jiné proto, že jeho sociální paradigma se mi hnusí.
Rozdělení mág/čaroděj PMN nelze tak snadno zrovna Levimu připsat. Pro mě je to totéž jako rozdělení na alchymista/suflér atd. atp.
Tento pohled není součástí paradigmatu, je součástí přesvědčení. Paradigma obsahuje víc dedukce a méně víry než přesvědčení.
Tvé příspěvky jsem nestudoval a i kdyby, mohu se v mnohém mýlit. Jen jsem měl za to, že tohle je web o magii.
Koukám teď do knihovny... mám tu Feymanovy přednášky z fyziky 1,2,3 (vyd. Fragment) na první pohled; asi i nějaké další knihy na bázi idejí Feymana či od Feymana... ale fyzika není můj obor... ty knihy jsem nečetl... nemůžu se k tomu vyjádřit.

Fakt to moc dozadu nestuduju... svůj poslední příspěvek si neadresoval na datum a čas.. nebudu hledat strom komunikace... jen poznamenám:

Pojem "regiliózní" (řekněme náboženský) rádi používají ti, kdož nepřipouští (nutnou a prostou) víru a odlišnost víry od zaujatého a zatvrzelého postoje. Z mého pohledu spočívá problematičnost toho pojmu v nschopnosti odlišit vnější a vnitřní postoj. Přitom je ta odlišnost tak do očí bijící - vnější postoj lze zaujmout, vnitřní postoj lze přijmout.

Doufám, že nejsem v hodnotovém sporu, ale v faktickém dialogu :)

LZ

DIONYSOS - [25.05.13 03:35] •

CASSIEL - [09.05.13 14:21]

Chápu Tvůj příspěvek jako odtržení od konkrétního tématu k obecným otázkám metody; v tomto směru budu reagovat:

1) je dobré vědět, že magickým aktem je právě a jen syntéza
2) je dobré vědět, že nutnou podmínkou syntézy je analýza
3) je dobré, vědět, že účinnost syntézy (a tedy magického aktu) je závislá z 90ti+% na její kvalitě a z >10ti% na kvantitě a kvalitě analýzy (to je zákon Božího milosrdenství)

Výsledek je funckí syntézy zcela přímoúměrně. Syntéza však není přímoúměrným výsledkem analýzy.
Pragmaticky: Čím lepší syntéza, tím lepší výsledek - to platí. Čím lepší analýza, tím lepší syntéza však neplatí.

Analýzou (zvyšováním její kvantity; sekundárně kvality) lze jistě (teoreticky) vyloučit chyby (v konečné syntéza). Stejně tak je však lze i napáchat.

Neexistuje žádná metoda, která by skrze preciznost (analytického) postupu dokázala odstranit možnost chyby (v syntetickém závěru).

Možná se mi to jen zdá, ale zdá se mi, že příliš mnoho z těch, kteří se zabývají okultismem, se pomocí jeho metod snaží vyřešit něco, co vyřešitelné není.
--
Přiznám se, že poslední poznámku v neuzavřené závorce bez silné dedukce nechápu. Použiji ale právě té silné dedukce, abych se k ní mohl vyjádřit:

Dle mého skromného názoru, mág musí umět uvažovat o Bohu. Je (pro mne) nepopiratelné, že pokud někdo umí upřímně uvažovat o Bohu, otázka jeho osobní velikosti pro něj neexistuje (alespoň ne v rovině vnímání "velikosti" obecou řečí). Neznalé, tak bych řekl já, trápí jejich velikost; uvědomělé, tak bych řekl já, trápí jejich malost. Scholastici by možná tvrdili, že neznalé vede fascinace zázrakem, která se nakonec stáčí opět k nim samotným (tedy k fascinaci sebou samým) a uvědomělé vede bázeň boží.

LZ

CASSIEL - [09.05.13 14:21] •

DIONYSOS - [22.04.13 22:54]: Analýza před syntézou je vždy důležitá, protože jedině tak můžeš vyloučit případné chyby, které by ti pokazily výsledek a po syntéze bys je nedohledal(třeba kvůli své velikosti.

DIONYSOS - [22.04.13 22:54] •

AREX - [16.04.13 10:08] •
Z mé strany to bylo daleko méně osobní, než ta reakce.
Do analýzy jsem se nepouštěl v žádném směru; přeskočil jsem rovnou k syntéze, protože se domnívám, že hodnota takové analýzy je velmi malá; obzvláště pro obeznámené.

NUNQUAM - [06.04.13 08:56] •

NONAME789 - [04.04.13 20:52]: S tím souhlasím, ikdyž tyhle myšlenky jsou pro leckoho kacířské. Považuji je v určitém smyslu za zcela samozřejmé,, stejně tak práci s fiktivními bytostmi. Myslím, že první bod v praxi je průzkum fiktivního universa a jeho analýsa. Já a lidé,, které nelze v žádném případě považovat za chaos čarodějnice a kouzelníky s tím měly lepší zkušenost než třeba s grimoárovými bytostmi. Mají několik pozitivnějších prvků.

Jinak nejsem v nemocnici, protože objednací lhůta je nesmírně dlouhá, místo toho jsem dostal lék, po němž prospím většinu dne. Neočekávejte příliš mé přítomnosti.

NONAME789 - [04.04.13 20:52] •

NUNQUAM - [03.04.13 10:03]: s vyjimkou tech plne osvicenych vsichni vice ci mene zijeme v nejakych fikcich, jen nektere z nich jsou vice kulturne ci nabozensky povazovane za skutecne - cimz chci rict ze neni zasadniho rozdilu jestli pouzivas tu obecne prijmanou fikci nebo pouzivas svoji vlastni, nicme dulezite je to jestli ta fikce ma nekde na pozadi (v te podstate) nejake opodstatneni ktere ji umozni fungovat ci prinest vysledek - tady bych spis sazel na ty overenejsi a tradicnejsi fikce. (napr. rada tech entit co pouziva La Vey existuje a nejsou fiktivni). napr. cely tantrismus (nejen buddhisticky) pracuje s fikcemi (meditacni aspekty jsou jen fikce), ale podstatne je ze v tech "propletenych vrstvach" (jak ty veci funguji na ruzdnych urovnich) to vede k urcitemu smysluplnemu vysledku, narozdil napr. fikci nekterych lidi ktere se oznacuji jako duseni nemoci ci poruchy. obavam se z k tomu aby to vytvoreni vlastni fikce neco prineslo potrebujes pomerne hluboke pochopeni jak ty veci funguji, bez toho to bude nebude mit vysledek nebo si to jeste zkomplikujes.

NUNQUAM - [03.04.13 10:03] •

Dneska odcházím na neurologii a možná následně nebo v nejbližších dnech půjdu na dva týdny nebo déle do nemocnice, takže se tu nepotkáme. Předem se loučím a už se těším na návrat.
Chtěl bych zde nadhodit téma využití fikce v magii. Všiml jsem si, že je to doména hlavně magie chaosu a post-moderní magie, ale nenašel jsem kromě pár tvrzení na internetu, která neměla žádné opodstatnění, že by se nedalo použít fikce v modernistickém systému nebo magikem mimo magii chaosu. Ještě když jsem neměl žádné ponětí o magii chaosu a četl z nejmodernějších autorů Kefera, tak mně napadlo, že by to bylo možné. Nalezl jsem i zmínky o takové praxi z ne chaos magických praxí. Tohle jsem různu našel na internetu, je to jen stručný obrázek. Většinou v Češtině a ne laděné z hlediska magie chaosu, být obecně je tam této literatury nejvíce.
http://koubic-sytes.mysteria.cz/necronomicon/bordel_rozcestnik.html
http://darkprincess.blog.cz/1010/magicka-praxe-s-fiktivnimi-entitami
http://darkprincess.blog.cz/1010/magicka-praxe-s-fiktivnimi-entitami-ii
http://darkprincess.blog.cz/1010/magicka-praxe-s-fiktivnimi-entitami-iii
http://english.grimoar.cz/?Loc=book&Lng=2&Back=aut&UID=953
http://ulozto.cz/hledej?q=vulk%C3%A1nsk%C3%A1+magie
http://ulozto.cz/xp2dLtC/la-vey-anton-szandor-satanske-ritualy-pdf
http://ulozto.cz/xCmiWoa/egalinuv-grimoar-pdf

NUNQUAM - [03.04.13 09:45] •

LOCKI - [31.03.13 23:52]: Z hlediska okultismu to má hodnotu asi jako každý jiný kousek gnose. Omlouvám se, kromě Jidášova evangelia, zdejších spisů a věcí o gnosi, jsem v tomto okruhu nevzdělaný. Většina Křesťanů s nimiž se bavím nepotřebuje muzea, která ,,dokazují''pravdivost. Bible a neexistenci evoluce, jichž je tolik v v USA a používají oporu své víry i třeba v podobě příběhů o Jidášovi, jež sepsal Julius Zeyer nebo i jiných vírách a ti, kteří potřebují důkazy, tak ty nepovažuji za skutečné věřící. Pro ty může být ,,výstupní branou'' z náboženství právě takové evangelium. Setkal jsem se s mladým křesťanem v nemocnici, pro kterého bylo důvodem k víře to, že Ježíš Kristus dovedl konat zázraky a měl ,,nadpřirozené schopnosti'', což by nebylo jinak možné, kdyby nebyl boží syn. Nevím, jak věřící učí děti víře a porozumění světu, ale v mnoha ohledech mě to děsí. Taková rodina je jako totalitní teokracie, namísto běžné rodinné totality. :-)

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [31.03.13 23:52] •

NUNQUAM - [29.03.13 13:35]: Cetl i studpval kontext kolem. Pro vnejsiho krestana je to neprijemnost, protoze o autenticite lze tezko pochybovat, podobne jako u svitku z Nag Hammadi. Pro vnitrniho krestana to zasadnejsi problem nenese, protoze je jen okrajove podstatne, jak to tehdy bylo. Dulezite je, jestli v cirkvi a v srdcich zije Kristus ted. Pomuze-li k tomu Jidasovo evangelium je celkem snadne rict - dnes nepomuze.

Krestanstvi dnes zije na urcitem pribehu, zkrz ktery se chodi k Bohu a s Bohem. A spravne pouzito to funguje. Co vidim pro urcity, ale uzky okruh pripravenych lidi za podstatne je osvobozeni od pribehu a ujasneni, ze vnejsi pribeh je jen oporou pro Zivot v Duchu, nebo jak to lepe nazvat. Videl jsem procitnuti a naslednou reflexi Ducha nejen na pribehu, ktery nese soucasne krestanstvi. Urcite (by) tedy bylo mozne, aby clovek s otevrenym srdcem nasel vnejsi oporu pro zivot v Duchu i z Jidasova Evangelia(a sirokeho pribehu, ktery by na nem v pripade preziti vyrostl).

Bohuzel, tato a dalsi gnosticke vetve zemrely. Kontext je nedostatecny - mnoho staleti uschly duchovni parez. Strom uz z nej zrejme nevyroste. Jidasovo evangelium je ale urcite velikym historickym dokumentem. Jenze z duchovniho hledika - nekrestani ho nemaji duvod resit vubec a krestani take vetsinou ne, protoze by to uz dnes nevedlo k pravde a k tomu, k cemu to vest melo...zkratka uschla vetev. S vyjimkou urciteho mnozstvi tech, kteri jsou uzrali tak akorat, aby jim nabourani pribehu, ke kteremu jen zevne primkli umoznilo revidovat cestu a uvnitrnit se.

NUNQUAM - [29.03.13 13:35] •

Co říkáte na Jidášovo evangelium? Četl ho tu někdo?

GWAIHIR - [29.03.13 11:30] •

Stastne a vesele ukrizovani Jezise Krista vsem.

NUNQUAM - [26.03.13 19:59] •

LENOCHWARE - [26.03.13 12:26]: Relatizování neber jako všemocné zaklínadlo. Nikdy nezmění oheň ve vodu, pouze pohledy na ně, takže jej jen tak neodsuzuj a ani nepřeceňuj. Může být užitečné třeba pro malé dítě, jak uvedl Otakar, ale dualistické vidění světa může být nebezpečné, třeba když se aplikuje na politiku a nebo ekologii. Jinde je nám pak úplně k ničemu. Když se v užívání vztahů neztratíš a vždy zvládneš víc pohledů na jednu věc, tak se vodou nepopálíš. Současnost je dobou postmoderní a tedy přes všechny tradice i ty moderny, kdy se člověk oddělil od tradice, je tu globalizace, koexistence miliard aeonů a pohledů na svět. Je to tvůj pohled na svět, ale nemarginalizoval bych jej, jako typický pro všechny Evropany této doby. To jen na okraj. Už mi tolikrát učitelé řekli něco podobného, že nenapsat to, bych si asi neodpustil. :-)
Tao jsem komentoval jen, že jsem chtěl uvést další varianty a poukázat na motiv napříč kulturami. Nevím přesně jaký je rozdíl mezi jednotlivými typy a formami kabaly (někdo mi pak napíše, že kabala je jen jedna k já už vyletím z kůže :-D)a tak nemůžu přehledně soudit, ale asi jako každý tady mám trošičku přehled nad sefirod, berjou, azimutem atd.
OTAKAR - [26.03.13 16:12]: Chci se ti omluvit za stereotypní pohled na černou a bílou magii coby zlou a dobrou, kterážto věc mě vyvádí z míry a jsem na ní alergický. Děkuji za tvůj příspěvek, je zatím velmi racionálně pojatou a i pro idiota mého kalibru srozumitelnou záležitostí. Až budeš jednou psát knihu, tak to tam nezapomeň uvést. Tohle pojetí na left hand a right hand path je už více opřené o zkušenosti, pocity a možnosti ověření, než morální předpoklady vycucané z metafyzického vzduchoprázdna, jak psal Adolf. Hitler.
Takže jestli tomu dobře rozumím, tak je spíše důležité, jestli nechám vybuchnout atomovou bombu z ušlechtilého důvodu, než když objevím lék na všechny formy virových onemocnění, když jsem chtěl vytvořit biologickou zbraň? Jinak je to pojetí v zásadě jako klifot a sefirot. Budu psát velmi přeneseně, stejně jako beru i příklad s klifotjen na základě analogie. Máme svět, který je držen a udržován v existenci, staré a nefunkční části, stejně jako části porouchané a ty, které z nějakého důvoduvytvořily trhliny a kondenzují energii držící svět pohromadě a v jeho funkci pro svůj vlastní růst jako nádory nebo praskliny v kůře planety jimiž vytéká magma. Tyhle chyby z celku však svou existenci postupně ztrácí, například v důsledku vlastní neživotaschopnosti, postupné ztráty energie jako když tuhne magma, kvůli funkci nějakého kosmického imunitního systému a nakonec skrze kanalizační systém universa mizí v odpadu. Ještě nikdy jsem při popisu nevytvořil takovou slepenou ideu, ale snad to někdo pochopí.
Pak mám problém v tom, jestli se universum a může jim být třeba lidské tělo, je zároveň dobro. Když uděláme dětský pořad o motolici jaterní, tak děti budou brát za dobro parazity. Parazité jsou nejrozšířenější typ organismů na světě, ostatně všichni pisatelé na tomto fóru či diskuzi vedle knihovny jsou přechodní parazité a to naleznete i v parazitologii. Nemáme dobrý pocit, když přemýšlíme o někom, jenž žije na úkor druhého, ale to je kvůli naší kultuře a v parazitismu je trocha (velká trocha) hedonismu. Proč by nemohlo být Universum amorální?

LENOCHWARE - [26.03.13 12:26] •

NUNQUAM: Lao'c by ti odpovedel "skrze to nejbezprostrednejsi" :) No, jak to vime: Vsechny tve skutky a myslenky nesou nejake plody a dusledky. Muzeme je podle toho rozdelit na dve skupiny a ty nazvat dobro a zlo. Svou orientaci sledujes cestu, ktera te formuje a vede dal a hloub v tom smeru. Muzes si to delit i nejak jinak, treba na vic kategorii, ale tohle dualisticke rozdeleni je asi pro leckoho smysluplne a uzitecne.
Ono relativizovat se da vsechno, muzes dokazat ze voda je ohen a naopak, ale delat z toho zaver, ze voda a ohen neexistuji, nebo jsou totez bude spis skutecnost zamlzovat a svadet na scesti.
- Vsak jsem rekl, ze presna, "matematicka" defice je obtizna.
V hedonismu je oboji, jako ve vsem. Humanisticke ideje: Ano, jsem evropan v dobe humanismu, v jine dobe a prostredi by nekdo vyzdvihl jine, treba muzne ctnosti odvahy, pevnosti, odrikani - ale ja verim, ze to neni v rozporu, ze ta spolecna podstata se najit da.

O tau jsem mluvil proto, ze je mi ten pristup blizky. Tim rozhodne nechci rict, ze taoismus je to jedine spravne a vsichni ostatni se myli. Ale pokud chces vedet, jak to vidi treba kabaliste, tak se budes muset zeptat nejakeho kabalisty.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [26.03.13 11:21] •

NUNQUAM - [26.03.13 10:33]: Ufff. :-) Zacina se zdat, ze cely problem bude v hledani dobra vne a ne srdcem. Zjednodusuju pouze na podstatne. Srovnavani vnejsich veci = nekonecna prace. Otevrenost srdce, odtazeni od sebe, od mysleni, od pocitu, od vseho. Bezprostredni zazitek presahujici individualni omezeni. Nebo jinou, pro leckoho jednodussi cestou - laska, milovat vic nez sebe, prekrocit se tim zpusobem a opet - zbavit se omezeni. Pak se objevi zlata nit spojujici co se zda byt kulturne, dobove, individualne v rozporu. A taky je jasne videt, co skutecne v rozporu nebo shode s dobrym je.

NUNQUAM - [26.03.13 10:33] •

LENOCHWARE - [26.03.13 09:39]: Ale jak můžeme vědět, že dobro je právě tohle? Kdyby stvořitel napsal na měsíci definici správného chování pro lidstvo, tak ok. Pro každou kulturu a náboženství se dobro trochu liší, stejně tak dobu. Třeba amazonští Indiáni si nejvíce cení lenosti, čeho pak si cení příslušník SS? Není koneckonců dobro sobectví? Je pomoc druhým skutečně dobro a nebo naopak zlo? Lze se na to dívat různými úhly pohledu.
Dokonce i takový vývoj či sebekultivace je problematická, protože vývoj a adaptace je nezbytná reakce na čas a je dobro asi stejně, jako je dobrem ,,srst''na klepetech krabů v Labi. Každé takové dobro je subjektivní a relativní. Co je dobré pro Hyksósy není dobré pro Egypťany. Ti druzí by neocenili,kdyby s nimi ti první měli děti a bylo by to pro ně strašlivé zlo. Je subjektivní víra v konání dobra determinující? Hedonismus je jenom jedno z pojetí. Vemte si nacionalismus a biologické pojetí národů, v les traites od Papuse, to je jako konfuciánství. Jak víme, že Bůh nestvořil jako jedinou správnou cestu Konfuciánství?
Hedonismus, který se v této diskuzi určitě ještě objeví, tak ten je dobro? Já nevím, pochopte, pro mě je odlišné pojetí dobro, potřeba, chtění, pokušení, přijít endorfinu a serotoninu atd. Je dobro cítit radost nebo být v depresi a chtít úzkost? Vždyť při depresi a úzkosti si mnohdy uvědomíme, jak vlastně naše mysl funguje a vidíme svět zase jinýma očima a víc vidíme sebe. Jinak se to tvé a mnoho příspěvků opírá o humanistické ideíe a antropocentrické pojetí kosmu, což asi souvisí i s obsahem zdejších knih.

Nějaké vytvoření podoby a vlastností Boha v náboženstvích knihy je asi částečně původem z vlastností JHVH jako lokálního a národního božstva, která byla na Blízkém východě běžná.Jinak byla ale Bůh nediferencovaný, mimo dobro a zlo, bez indoevropské duální morálky klasického pojetí. To tam přišlo, jak všichni víme, ze Zoroastrismu. Zdroje třeba:Axworthy, Gregorius, apokryfy v Knihách učení a moudrosti-kniha henochova, kde je zřejmý předěl. Satan Bohu na jednom místě starého zákona slouží a na dalším je už jako Agra Majnu. Pak máme (s bohatou literaturou) manicheismus, který byl dalším impulsem tvorby dobra a zla po západním způsobu (ikdyž vliv měl i třeba Buddhismus).
Podobu stvořitele, stvoření nebo nejvyšší prasféry máme jako nepopsatelnou nebo vzdálenou poznání na mnoha místech. Tao je jen jedna idea, pak tu máme to cosi před Velkým třeskem, nebo kabalu a vždyť v Asii vejce-chaos Hun Dun Číny a jeho jazykovětéměř totožná obdoba Vietnamu, ale i v okultní fikci a fiktivních mýtech to je. Zrovna si nevzpomínám na Blavatskou, nebo v kterém indickém spise se píše, že ani Ten v nejvyšším nebi neznal počátek?

LENOCHWARE - [26.03.13 09:39] •

Trochu jsem se zamyslel nad tim dobrem... Podle me kazdy vi, co je dobro: skromnost, laskavost, sebekultivace, pomoc druhym, prijemny prozitek, neublizovani, neco prospesneho vykonat... Ovsem kdybychom chteli presnou definici, je to obtiznejsi. Treba proto, ze v tomto svete nic neni jen ciste dobro nebo zlo. I v utrpeni muze byt za okolnosti dobro. Asi bych to dokazal jen opsat pomoci slov "spravna cesta", "spravne smerovani".
Hedonisticky ideal dobra jako (telesneho) blaha - no, to jsou takove ty nejvic apelujici, nejintenzivnejsi sily, ktere vnima zivocisne kazdy. Ale vedle toho je i mnoho jinych jemnejsich veci. A clovek, ktery by se omezil jen na hedonismus, by byl proste omezeny, pripominal by hrace clovece nezlob se, ktery se do hry tak zahledel, ze nevnima nic jineho. Bylo by to blbe uz proto, ze nutnou soucasti toho "byt spravne clovekem" je i vyvoj, pokrok

Ad dukaz boha: Ja si myslim, ze podstata skutecnosti se neda dokazat logikou. Co by to bylo za podstatu, kdyby byla odvoditelna z neceho? To co tvori, stoji az za vsim, tak nejak to imho myslel Lao'c, kdyz rekl, ze Tao se neda vyjadrit slovy a kdyz to vyjadrime, tak uz to neni Tao.

NUNQUAM - [26.03.13 07:21] •

DIONYSOS - [26.03.13 01:05]: Ano, to je určitý úhel pohledu, který je silně religionistický a inspirovaný Léviho dělením na mágy a čaroděje. Uznávám tento pohled jako určitou variantu, pokud máš rád to slovo, tak třeba paradigma. Nijak moc nesouhlasím s dělením na mágy a čaroděje a zcela s ním nesouhlasím, tak jak jej popisoval třeba BardonKdyž si pozorně prostuduješ mé příspěvky, tak nikde nenajdeš tvrzení, že jsem mág. Jsi si jistý, že jsem nepsal o pravé vůli? Jen jsem použil jiná slova a jiné pojetí, ke kterému mě inspiroval Richard Feynman. Mužů říct, naplňuje vás, je vaší součástí, musíte to udělat, jinak nejste zcela naživu, magie je vás život, ale ačkoliv by to bylo definičně správnější, ztratilo by to Feynmana. Samozřejmě, že okultismus provozují a mohou provozovat i lidé, kteří jej nemají ,,v srdci'', ale neznám hloupější pojem pro ně nebo okultisty-diletanty, než čaroděj.

DIONYSOS - [26.03.13 01:05] •

NUNQUAM

Magii člověk dělá pouze, pokud může; a pokud může, tak ji dělá, protože musí a nemůže jinak.

Magie rozhodně není pouze technologie k dosahování cílů v souladu s vědomou vůlí. Pokud se chceme držet Crowleyho, tak je nezbytné neopomíjet "Pravou vůli".

Dobro rozhodně objektivně existuje. Nicméně tato teze je předmětem víry, k níž je nutné dozrát - v případě Magie obvykle skrze konfrontaci s temnotou.

Ty usiluješ o chytrost, nikoli o moudrost. V chytrosti vidíš jedinou hodnotu magie. Moudrost je pro Tebe blábolením pomatených. Neděláš magii; nejseš mág; baví Tě čaro-děj-nictví; jsi čaroděj.

Magie není paradigma a věz, že okultisté jsou zrovna těmi, kdo se v paradigmatech velmi liší.

Konstatuji, že Tvé analytické vědění došlo k definičnímu okraji nádoby a sem si přišel, abys o něj přišel. Obávám se, že zdejší hoši Tě nebudou šetřit :)

DIONYSOS - [26.03.13 00:50] •

OTAKAR - [20.03.13 06:01]

Magie jako disciplína patří mezi Královská umění/vědy (spolu s alchymií, filosofií a matematikou); nelze ji dělit na dobrou a zlou.

Má-li vůbec nějaký smysl definovat černou a bílou magii tak jen přes mága - to v něm je zlo anebo dobro. Čistě technologicky je daleko snazší pro destruktivní účely využívat anděly než démony.

Rozdělení zlo/dobro naráží na axiom "Dobro je jedině v Bohu", což je např. tradiční axiom hermetismu.

S tím "se prostě pozná".. kterou argumentaci si vybrat, když je jich zde tolik :)... Samozřejmě se pozná leda prd; a vždycky prd. Paradox je ten, že majorita zlých činů stojí právě na tom, že se všeobecně sdílí názor dosažitelnosti Dobra - to vlk chodí v rouše beránčím a to beránka na kříž přikovají.

Jistě, jsou různé bytosti. Jen nevidím důvod jejich charakteristiky zabarvovat do bíla či černa. "Proti lásce"? Nechápeš podstatu lásky - proti Lásce nelze jednat.

To bezmoc je omezená a bez ohledu na to, kolik ji máš, je stále jen bezmocí. Moc je jediná; je neomezená; je v Bohu; nemůže být vlastněna, ale je rodným právem Člověka.

Dokud pnutí k "zabývání se tím" pramení v touze vlastnit, nelze mluvit o vládnutí Magií.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [25.03.13 21:03] •

SNOP - [25.03.13 19:04]: No vidis, a ja to chapal, kdyz jsem odpovidal presne tak, jak pises ve druhem odstavci. Jen zrejme nejsem tak sikovny, abych to spravne formalizoval.

NUNQUAM - [25.03.13 19:34] •

SNOP - [25.03.13 19:22]: Lenost, mám silný nativní Saturn a vidíte jak to dopadá! Měl jsem napsat kolektivní vědomí všeho vědomého v kosmu. Množina myslí, když si tu hrajeme s matikou :-) ta generuje Matrix. Pokud ovšem nejsme v Matrixu sami o zbytek reality včetně lidí není program nebo iluze.

Však jsem nepsal, že máme hodit no koše všechny ostatní způsoby uchopení světa. Jako okultisté pojímáme svět hodně jinak a není to nijak moc logické, často. Proto si dle lidových představ stavíme perníkové chaloupky a deláme jiné nelogické věci. Žádné osvícenecké manýry v okultismu nejsou moc platné. Dostaneme se k věcem, jako je jedinečnost jednoho zážitku v dané chvíli u osoby, která už nikdy nebude stejná, protože samotný zážitek jí změní. Dějí se věci magické i mimo magii rozepsanou do rovnic a zcela dokonale analyzovanou a vždy takové věci budou.

HAZRED - [25.03.13 19:31] •

TEAM72 - [24.03.13 15:33]: Tak nějak mi to vyplynulo z téhle přednášky: http://www.math.muni.cz/~pospisil/FILES/GodelNE.pdf ; a v podstatě i z téhle: http://www.muni.cz/events/calendar/4399?lang=cs . Jinak podle Morgensterna: http://en.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6del%27s_ontological_proof .

NUNQUAM - [25.03.13 19:25] •

Problém je, že si mnozí z Vás představují matematiku velmi omezeně, jako to, co jsme se učili ve škole. Ale běžně v přírodě se na každém rohu projevují matematické jevy, které jsou naprosto mimo klasickou logiku a,, jedna s jednou tam není dva''. Nebo si vemte matematiku Maxwellových rovnic, kterou by bylo možné asi nejlépe použít v magii. Magické jevy zpracované matematikou zde vyžadují docela složité postupy a zajímavé exotické formy, které mnozí asi považujete za výstřelky matematiky a přitom by bez nich neexistoval ani váš stůl.
Josef Veselý ve své Příručce vysoké magie zkoušel použít kvantovou mechaniku a její jev pro vysvětlení nějakého magického jevu. Fakt, že tím udělal asi velikou botu a je to podle mě kravina není důležitý. Důležité je, že i tak exotické pole(ne Faradayovské), které může být hodně mimo klasickou logiku a selský rozum, může být popsáno pomocí matematiky. Pro kvantovou mechaniku filosofie neplatí, neexistuje filosofické vyrovnání se s těmito jevy a je dost možné, že na podobné věci najdeme i v magickém světě. Už jsem psal o Acilutu, Beriahu atd.? Co když kvantové jevy, ostatně je to pravděpodobné, nebo jejich obdoba funguje i v Jeciře?
Omlouvám se, mám v sobě prášek proti bolesti a mimo řízení těžkých strojů mužů i dost blábolit.

SNOP - [25.03.13 19:22] •

NUNQUAM - [25.03.13 12:36]: " Mysl generuje Matrix jako své vlastní vězení nebo rajskou zahradu apod." - takze ovlivnovani magii se deje jen na urovni ovlivnovani sve vlastni mysli? Nebo mohu magii ovlivnit i neco mimo, treba "Matrix" nekoho jineho?

NUNQUAM - [25.03.13 19:10]: Mysleni nemusis hodit do kose, pouze mu vyhrad misto, ktere mu patri. Viz muj bod 1 v odpovedi Lockimu.

NUNQUAM - [25.03.13 19:10] •

NONAME789 - [25.03.13 14:00]: Vždy je snazší vyvrátit teorii v praktické zkoušce, protože žijeme v jedné realitě, která má určité zákony a určitými se řídí. To ale pořád není důvod, abychom celé myšlení, od filosofie po matematiku, hodili do koše. Že ve většině případů jiná než realita, tak to ví mnoho lidí. Zkuste ovšem bez jakéhokoliv užití matematického/logického myšlení přežít jeden rok. To, že myšlenka neodpovídá realitě ale neznamená, že samotné myšlení a vyvíjení metod myšlení a myšlenkových postupů je k ničemu. Osobně si myslím, že to zvětšuje náš svět.
Godla probírat nehodlám, už jsem si jej kdysi užil dost, prosím a jakožto jedinec neznající dobro, to stěží mohu komentovat.

SNOP - [25.03.13 19:04] •

LOCKI - [25.03.13 17:08]: Podstatu pripominek ke Godelovi jsi bohuzel uspesne minul :-) Jsou v zasade dve:
1) I kdybych veril vsem axiomum a ztotoznil se se vsemi definicemi, tedy rekl, ze dane axiomy a definice jsou pouze formalnim zapsanim toho, cemu verim, i tak maximalne pomoci dukazu dosahnes jistoty, ze pri tom, cemu veris, je v pozadavku konsistence nutne verit i na existenci Boha. Coz je ale vypoved o Tobe, nikoli o svete. Logikou se nikdy nelze dostat mimo svou hlavu. U beznych veci k overeni, zda se logika sekla nebo nesekla, mame empirii, u veci jako je Buh empirii bud mame - a pak stejne uz na Boha verime - nebo nemame - a pak nas dukaz nepresvedci.
2) Godel pouziva formalni modalni logiku druheho radu (coz promin, NUNQUAMe, neni jednoducha matematika!). Nekterym predikatum druheho radu (tedy predikatum operujicim nad predikaty prvniho radu, ktera nazyva vlastnostmi) dava nazev a spolu s nim interpretaci, kterou se snazi dukaz svazat s empirii. Je ale jasne, ze zmenou tohoto nazvu se na forme dukazu - a tedy na jeho platnosti - nic nezmeni. Tedy kdybychom zmenili nazev "P(.)" z "vlastnost . je pozitivni" na "vlastnost . je negativni", tak se na forme nic nemeni. Pouze ziskavame novou interpretaci Boha - "Buh je to, co ma vsechny negativni vlastnosti", a novou interpretaci jednoho z axiomu: "nutne byti je negativni vlastnost". Definice se nedokazuji, takze Boha jako souhrn vsech negativnich vlasnosti proste dokazu, ze nutne je, pokud nutne byti je negativni vlastnost. Ono je mozna dobre si uvedomit, ze je to jenom formalizovany Anselmuv dukaz, takze Ti de facto na nazreni podstaty staci tyto dve vety: Co ma vsechny negativni vlastnosti, musi mit i nutné byti, pokud toto je take negativni vlastnost. Vse okolo je logicka formalisticka omacka.

TEAM72 - [25.03.13 18:23] •

LOCKI - ano to je pravda, to som pisal aj ja, definoval ako dobro presne tak ako Jezis povedal: Kto je dobry, jedine Otec.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [25.03.13 17:08] •

TEAM72 - [25.03.13 16:04]: Problem je, ze tu matematici jsou. Prestoze mezi ne nepatrim, dovolim si naznacit, kde vnimam podstatu pripominek(ze jsem formalni logikou malo poznamenany priznavam hned:-). Ty se nevztahuji k matimaticko-logicke korektnosti dukazu, ale k tomu, ze na zacatku je treba prijmout vychodiska, ktera nejsou veci ani matematiky, ani logiky, ale proste volby. At uz je to ten uplne prvni predikat, nebo to, ze "Gödel položil ako definíciu Boha, niekoho, kto má všetky dobré vlastnosti." Na tom totiz neni shoda. To je proste nutne na zacatku prijmout a tim vlastne urcime i vysledek dukazu.

A kdyz rikam, ze na tom neni shoda, tak tim nemyslim jen nejaky primitivni ateismus, nebo satanismus, ale treba buddhismus i nektere krestanske pristupy budou mit s temi predikaty a nekterymi axiomy dost zasadni problemy. Korektni by tedy bylo rict, ze pokud prijmeme vychodiska a,b,c...pak dukaz plati...to je ale na Boha prilis omezene...imho.

TEAM72 - [25.03.13 16:04] •

Oh, nemam chut diskutovat .... myslite si co chcete, ale matematici nie su blbci, ak by tam bola chyba, uz davno by bolo odhalene.
Kurt Godel nie je nahodou nazvany ako kral logiky. Dokaz bez chyby a opak sa dokazat neda, a to vsetok filozofovanie je na takej urovni, ze jedna babka povedala.
Jedine mozete neuznat zakladne axiomy, lebo namietat ze to nehovori o tom aky je to Boh, a ci je to Boh.

NONAME789 - [25.03.13 14:00] •

SNOP - [25.03.13 11:15]: jj, mas pravdu mam tam chybu, ta mnozina musi byt konecna.

NUNQUAM - [25.03.13 12:36]: jsou dve veci, jedna je formalni platnost v ramci axiomu a naslednych dukazu, druha je aplikovatelnost matematiky (te teorie, byt formalne spravne) navenek - tady ti nezbude nic jineho nez tu matematickou teorii dokazovat (ci spis vyvracet) empiricky, tj. pokusy a zde je snazsi dokazat neplatnost teorie nez platnost (to obecne nejde).

kdyz pominu tu obecnou neaplikovatelnost toho Godelova "dukazu", tak mam jiste prakticke problemy, napr. vetsi polovina lidstva se shodne ze je dobre kdyz my panove zvedame prkynko kdyz jdeme curat - podle tohoto dukazu i Buh musi mit tuhle dobrou vlastnost, tzn. zveda prkenko kdyz jde curat ;-) konstruovat absolutno (Boha) zespod z tech konkretnich relativnich situaci je trosku uchylne.

NUNQUAM - [25.03.13 12:36] •

NONAME789 - [25.03.13 11:14]: Je vůbec absurdní užívat na takové věci takovou jednoduchou matematiku. Samozřejmě, že možnost existence Boha byla krátkodobě matematicky dokázána, než se objevil důkaz proti. Matematika je jenom logika a způsob myšlení, která je značně složitá. Bez něčeho, kde jí aplikuješ, se ti změní jen v meditativní aparát. Je to pomůcka. Ale axiomy platí, v rámci euklidovských soustav, ale musíšje chápat a umět používat. Tohle, o čem jsou tyto stránky, vyžaduje jiné formy matematiky. I teorie množin tě při zkoumání entit přijde jako nedokonalá a budeš potřebovat vyšší matematiku. Vem si čtyři kabalistické světy a jejich pojetí, pak pojetí historie Vesmíru a jeho vývoje z hlediska fyziky. Stejně tak neplatí žádná abstrakce, teologie, fyzika a nic z toho. Jsou to vše stejné abstrakce. Jako můžeme na obyčejném kusu papíru zobrazit geometricky nekonečno, tak stejně mají limity všechny modely. Jsou to jen a pouze modely a snahy o pochopení světa. Ikdyž matematika slaví největší úspěch a její teorie jsou miliardkrát ověřené, tak se stále jedná o teorie a nikdy nebudeme mít, my prostí lidé jistotu, že je to správně.
Neměli jsme dostatek času vytvořit abstrakci zcela odpovídající každému kousku světa, máme jen modely funkční na jeho určité oblasti. Poznat pravdu můžeme jen jako lidé a jako jedinci, což samo o sobě zkresluje.
SNOP - [25.03.13 11:15]: Neblazním, jen neumím psát ironicky a zcela nevážně, kromě existence Yettiho, která je míněna vážně.
A Matrix, pojem iluzorního světa, jako je Buddhisticka Maja. Pochytil jsem to přirovnání nebo pojem v nějakém chaos magickém článku nebo knížce, kde to bude asi lépe popsáno. Mysl generuje Matrix jako své vlastní vězení nebo rajskou zahradu apod.určitě to někdepsal ten slovenský thelemický sir Doyle zavrhnuvší kvůli pověsti učení spiritismu.

SNOP - [25.03.13 11:29] •

NUNQUAM - [24.03.13 18:17]: A co je to ten Matrix? A jak mysl magika s timto souvisi?

SNOP - [25.03.13 11:15] •

TEAM72 - [25.03.13 09:48]: Prvni axiom rika, ze pokud je "mit vlastnost y" pozitivni, tak "mit negaci vlastnosti y" neni pozitivni. P(y) je symbolem pro "y je pozitivni vlastnost". Samozrejme, kdyz zde zmenim slovo "pozitivni" za "negativni", tak se na forme nic nezmeni, stejne jako, kdyz zmenim slovo "pozitivni" za "good".

NONAME789 - [25.03.13 10:30]: Pro Yetiho ok, pro Lochnessku potrebujes, aby ta mnozina byla konecna.

NUNQUAM - [25.03.13 10:53]: Neblazni, TEAM72 placa nesmysly. A NONAME789 pouze upozornuje na to, ze v Godelove dukazu take nemas Boha jako nejakou vec ve Skotsku, pouze predikaty a prvky mnozin.

NONAME789 - [25.03.13 11:14] •

NUNQUAM - [25.03.13 10:53]: jasne, chtel jsem umyslne stupidnim prikladem ukazat na omezeni platnosti matematickych dukazu, dukaz ma vzdy vypovidaci hodnotu jen v ramci toho "mejme..." a "nazveme jej...". matematika je ciste abstraktni veda a neumi nic dokazat mimo tu svou abstraktni strukturu, kdyz ji aplikuji na neco konkretniho (svet, Boha) tak uz ty matematicke axiomy a dukazy neplati bez toho ze bych dokazal (a tady uz mi matematika nepomuze) ze ta pouzita abstrakce je svet nebo mu dokonale odpovida.

NUNQUAM - [25.03.13 10:58] •

Nejhorší na matematice je to, že jí školský systém a učitelé žákům znechutí a ti k ní cítí odpor. Což je pozitivní, nemyslící lidé jsou lepší, než ti, kteří myslí. Vím, že ve Švédsku jo to nejpopulárnější předmět a v dalších zemích též populární. Matematická práce je celkem zábavná, je to koneckonců detektivní bádání nebo luštění šifry.

NUNQUAM - [25.03.13 10:53] •

Srozumitelně a trošičku správněji, si to můžete přečíst v středoškolských učebnicích matematiky nakl.Prometheus., nebo Polákovi. Lepší je to pochopit, než se te ,,našprtat''. Pro fyziku jsou ale lepší knihy. Promiňte, s Godelem už jsem si užil svoje a nebudu mít snad ještě dost let náladu to opakovat.
NONAME789 - [25.03.13 10:30]: Bereš oba prvky množiny jako čísla, množiny lze udělat i s lochnesskou a Yettim, viz ta kniha a množinách, co jsem tu uvedl. Teorie množin. Lochneska může být algebraický symbol, ale pak nesouvisí s tou věcí ve Skotsku. Je to jak, když použiješ číslo X nebo π. π Normálně zastupuje Ludolfovo číslo, ale může být i písmenem, nebo ve vlastní soustavě jej přiřadíme třeba číslu -45. Ne vše, co vypadá jako lochneska je lochneska a ne vše co vypadá jako písmeno je písmeno. Vlastně transpoziční šifra.
A Yetti existuje.

NONAME789 - [25.03.13 10:30] •

TEAM72 - [25.03.13 10:04]: viz. http://www.youtube.com/watch?v=BNEclgQFDNg ;-)

Budiz - muj matematicky dukaz existence Yetiho a Lochnesske nestvury:

1. mejme mnozinu libovolnych prirozenych cisel ktera obsahuje minimalne dve cisla a cisla jsou (vzajemne) ruzdna
2. tvrzeni a/ (v teto mnozine) existuje jedine nejmensi cislo - nazveme jej Yetim, tvrzeni b/ existuje tez jedine nejvetsi cislo nazveme jej Lochnesskou priserou
3. dukaz ti sem formalne nenapisu, neumim tu patricne symboly - lec trivialne vyplyva z definice vlastnosti prirozenych cisel (relaci, minima a maxima pro dve a vice cisel) a toho ze kazde cislo je v te mnozine jen jednou => QED, dokazal jsem existenci Yetiho a Lochnesske prisery ;-)

TEAM72 - [25.03.13 10:04] •

Tu je video - rozpravanie s matimatikem
http://www.youtube.com/watch?v=Vx2y9BUF_s4

TEAM72 - [25.03.13 09:48] •

Hned prva axioma P(negacia y)<=> negacia P(y) plati iba ak je pravda , ekvivalencia neplati ak jedna je pravda a druha je nepravda

Ekvivalencia <=> je definovana:
1 <=> 1 = 1
0 <=>0 = 1
ale:
0 <=>1 =0
1 <=>0 =0
Ak vymenime pravdive tvrdenie za nepravdive potom:
N(negacia y) <=> negacia N(y) nie je pravda
atd.

Jednodusene povedne z nepravdy je mozno odvodit aj pravdu aj nepravdu, ale z pravdy je mozne odvodit iba pravdu.

Presnejsie vyvetlenie najdete tu v madarstine:
http://hu.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6del_ontol%C3%B3giai_isten%C3%A9rve

SNOP - [24.03.13 22:12] •

TEAM72 - [24.03.13 21:35]: Zkus to, prosim.

TEAM72 - [24.03.13 21:35] •

SNOP - to nie je pravda, elemantarna matematika, ani sa mi to nechce vysvetlovat, zakladna skola

SNOP - [24.03.13 19:31] •

TEAM72 - [24.03.13 19:11]: Prosim Te, cetls ten dukaz? Samozrejme, ze zamenou slova "dobry" za "spatny" se na forme dukazu nic nemeni. De facto jedine, co potrebujeme je opet prijeti axiomu "nutne byti je spatna vlastnost". Coz je podobne podivny predpoklad jako "nutne byti je dobra vlastnost". V kazdem pripade tyto vedi vstupuji do daneho dukazu jako axiomy, a tedy s matematikou nemaji nic spolecneho.

TEAM72 - [24.03.13 19:11] •

NONAME789 -stejnym zpusobem se da "dokazat" nutnost existencie Boha, jako souhrn vsech spatnych vlastnosti, teda zla

Prepac ale je vidiet ze nie si matematik lebo taku blbost este som nepocul. Skus urobit dokaz a uvidis. Inak existencia zla nevylucuje existenciu dobra. (Matematici nie su blbci, to nie je filozofia a vec pohladu)

ABELES - [24.03.13 18:58] •

NUNQUAM - [24.03.13 18:17]: Jo, jo. Veskrze souhlas a navíc i styčné body. Ten rozdíl „tvaru mysli“ mezi magikem a nemagikem je dle mého jednou z důležitých charakteristik, ale moc těžko se uchopuje.

NUNQUAM - [24.03.13 18:17] •

ABELES - [24.03.13 17:15]: Tak tedy vědomé ovlivňování přes astrál/podvědomí/vsazování informačního kódu do Matrixu, nebo zkrátka přes mysl magika, která je přeci jen trochu jiná, než mysl nemagika. Třeba dynamizovaná vůle, to je krásný pojem. No a Evropský kontext je široký pojem, ale nebudeme slovíčkařit.

ABELES - [24.03.13 17:15] •

NUNQUAM - [24.03.13 10:11]: OK. Já se zase málo pohybuju v tom mimoevropském kontextu. K tomu tvému výměru magie, jak jsi psal SNOPovi, to je OK - z toho opravdu můžeme vycházet - ale vyžaduje to upřesnění. On totiž svět ovlivňuje ve svém okolí nutně každej (poměrně silně kupř. kdejaké uřvané mimino v MHD) a tak nějak z toho není vyhnutí (až na nějaké ty poustevníky). Efektivita je samozřejmě druhá věc, ale i v té bys měl při momentálním poměřování s tím miminem dost co dělat, abys ho trumfnul ;-) (aspoň myslim). Nezbývá, než si přiznat, že to ovlivňování magické se vyznačuje specifickým způsobem, postupem, metodou či reflexí - zkrátka nějak jo. Anebo nazveme magikem každého, magií všecko a pojem je definitivně včudu.

NONAME789 - [24.03.13 15:41] •

TEAM72 - [23.03.13 09:05]: stejnym zpusobem se da "dokazat" nutnost existencie Boha, jako souhrn vsech spatnych vlastnosti, teda zla ;-)

TEAM72 - [24.03.13 15:33] •

HAZRED - prečo si to myslíš, že to Kurt Godel myslel ako recesi? Čítal si o tom nejake vyjadrenie čo Godel povedal?

NUNQUAM - [24.03.13 10:11] •

mvpSNOP - [22.03.13 23:07]: Magii beru jako určitý jiný pohled na svět. V praxi schopnost jej ovlivňovat a umění to dělat efektivně. Ať už mikrokosmos, tak makrokosmos, nebo jedno kvůli druhému. Ohledně definice magie coby mimo hmotu atd., co jsem psal a cos komentoval, tak to není můj názor, ale bylo mi to několikrát a z různých zdrojů vysvětleno, nikdy jsem to nepochopil. Definovat entitu? Pardon, přehlédl jsem otázku. Nějak jako v zde uvedeném spisu Čtyři filosofické koncepty magie, protože připomíná biologické nahlížení na biologické entity. Jsou to součásti psyché, někdy ne moc rozdílné od myšlenek a halucinací. Mají charakteristické chování memů a dovedou být fyzickénatolik, že na ně působí hmota a může je klidně zablokovat, dokud nezmění fázi. To je popis vlastností. Původ asi v hlubinách původu prvních živých organismů, které měly magické chápání světa a vypracovaly si k nim cestičku-stvořily si animistický Vesmír. Hmota těch bytostí se nějak musí zjevně přepisovat na naši klasickou hmotu, takže je dost možné, že tu alespoň potenciál k jejich existenci je od doby, kdy Vesmír zvládal udržet jejich bytí, ale takové ,,bytosti'' byly zřejmě velmi odlišné od současného pojetí. Když si přečtěte Teorii množin od Vopěnky, tak najdete mnoho prvků, které mi připomínají vhodné pro popis těchto entit.
Obsah knihovny mě v tomto směru děsí a přemýšlím, jestli se zabývá vůbec okultismem nebo nějakým pseudonáboženstvím. Pro nic z toho nevidím důvod. Ale hezky se to čte. Filosofie se ale dá nahradit matematikou z podstatnější části. Přeci jen filosofie nestačí a je ,,mrtvá''.
Zkusím se ponořit do studia dobra a zamilovat se tímto způsobem nebo ,,zadobřit'' a pokud se to povede, tak podám náležitý referát.
ABELES - [22.03.13 23:07]: Jo, jo, jde tu o kolíkování. Nezaměnil jsem magii za středověkou formu a popravdě jsem vůbec v tomto směru nemyslel na Evropu. V tomto směru může být teologie skutečně důležitá. Naopak, je to pro mě celkem pozitivní trest, uvědomil jsem si věci, které bych jinak opomněl, protože s těmito oblastmi magie v současnosti vůbec nepracuji. Respektive mě nucené a nechtěné učení se těchto humanitních věd zbavilo chuti, která dříve bývala dobrovolnáa láskyplná.
SNOP - [22.03.13 23:08]: Děkuji, mám jen trochu ulomený kus zubu a trochu poškrábané patro a dáseň, víc krve než zranění. :-)

HAZRED - [23.03.13 19:12] •

TEAM72 - [23.03.13 09:05]: Hm, no tak už i Kurt to myslel spíš jako recesi...

SNOP - [23.03.13 11:51] •

TEAM72 - [23.03.13 10:47]: Nepochopils mou namitku. Nepochybne je jakykoli takovy dukaz strukturou logickou, existuje ve sfere mysli. Lze dokazat - aniz bych rikal. ze Godeluv dukaz je presvedcivy, viz ma druha namitka nize - ze je nutne myslet, ze Buh je. Nemuzeme si konsistentne myslet, ze Buh neni. Ale byti Boha, pokud ma byt brano vazne, neni byti ve sfere mysli, ale byti vubec. Jak ale z dukazu ve sfere mysli usuzovat na cokoli mimo mysl? Co je mimo mysl. nemusi fungovat tak, jak ja myslim. Nutne myslene byti neimplikuje nutne byti vubec. "Buh nutne je" neimplikuje, ze Buh je. Implikuje to pouze tehdy, pokud mame zaruceno neco, co nelze nijak dokazat, tedy ze mysl nejak souvisi s tim, co je mimo ni. Problem tohoto zaruceni je, ze de facto uz to znamena pro svet neco, co nakonec implikuje Boha, byt ne mozna ve smyslu "souhrnu dobrych vlastnosti". Coz je moje namitka - na to, abychom mohli jakykoli dukaz o svete brat vazne, musime predpokladat Boha (nebo neco jako Boha), coz u dukazu Boha samozrejme vyvolava mirnou rozpacitost.

TEAM72 - [23.03.13 10:47] •

SNOP: ten dukaz je dukazem pouze, pokud existuje Buh, coz je ponekud neuspokojive.

Tak si ten dokaz nepochopil, nic take tam nie je.

SNOP - [23.03.13 10:10] •

TEAM72 - [23.03.13 09:05]: problem je dvoji: jednak s predpokladem, ze nutne byti je dobra vlastnost, jednak ten obecnejsi, ze usuzovat z mysleneho byti na byti samo je mozne pouze, pokud je tu garant, ktery to umoznuje, jinymi slovy ten dukaz je dukazem pouze, pokud existuje Buh, coz je ponekud neuspokojive.

TEAM72 - [23.03.13 09:05] •

Gödel definoval a odvodil nutnost existencie Boha, ako suhrn dobrych vlastnosti, teda dobra

http://stettner.blog.matfyz.sk/p2381-godelov-ontologicky-dokaz-boha

SNOP - [22.03.13 23:08] •

NUNQUAM - [22.03.13 22:35]: Uf, tak preji vse dobre! :-) Jinak tykani je zde dokonce spise vyzadovano :-)

ABELES - [22.03.13 23:07] •

NUNQUAM - [22.03.13 22:32]: Inu, dobro eliminující důchodce se asi s výměrem, který by použili ostatní debatující moc nepotkává :)
No na odpověď k přínosu je možná ještě brzy. Nevím, kde magii kolíkuješ ty a tuším, že to nebude stejně vyměřená oblast, o jaké bych vypovídal já. Takže pokud přihlédneš k tomu, že magie, o níž teď půjde, nemusí být to, co bys čekal, pak užitek obou věd je v usnadnění porozumění. Možná ne porozumění přímo magii, ačkoli přinejmenším ta teologie magii do jisté míry tematizuje, ale porozumění magikům. Magie ve svých středověkých podobách prvních grimoárů je takřka souputnicí teologie, o což se postarli především teologové. Magie se šířila a rozvíjela především mezi mnichy a kněžími, i pokud jde o šlechtické dvory - laický podíl byl zanedbatelný. Z toho pak plyne mnoho souvztažností mezi řeholními pravidly a způsobem života a mezi magickým životem (myslím přípravnou dobu rituálů). Blízkost rituálních postupů magiků a duchovních je ve všech grimoárech zřejmá. Možná právě naše odtržení od těchto obvyklých náboženských praktik prostupujících celý denní režim tehdejšího mága-teologa je důvodem pro nejistotu s uchopením kusých textů grimoárů. Samozřejmosti se nikdy nepoznamenávají - bohužel nám už dnes chybí. Jazyk magie a jazyk teologie byly téměř totožné, to jsme ve 13. století. Později renesance, antický řecký impuls, vnesl do teologické oblasti více filosofie a situace se opakuje. Porozumět Ficinovi, Agrippovi, Picovi je už věcí jisté filosofické průpravy. Tady máme důležitost k porozumění tradici, protože mluvit jen o historii by bylo zplošťující. A pak pro mou obvyklou magickou práci se opravdu bez jisté teologické výbavy neobejdu - potřebuji ji jako výkladový nástroj - intuice je dobrá věc, ale přes ten intelekt (aspoň trochu kultivovaný) to člověk raději prochroupe taky. A pak, jak řekl J.-L. Borges, s nímž bych vřele souhlasil: „každý vzdělaný člověk je v podstatě teolog, aniž k tomu potřebuje víru jako nezbytnou podmínku“, což jsou zadní vrátka, kterýma můžu k teologii utíkat tak dlouho, dokud neupřeš relevanci obecnému vzdělání ;-)

Takhle dlouhou odpověď tu máš asi za trest... ačkoli vyšší sazbu ti, jak koukám, udělil synovec, který má jistě vytříbený cit pro dobro.

SNOP - [22.03.13 23:07] •

NUNQUAM - [22.03.13 22:32]: Uprimne se vyznavam, ze nedelam magii z toho hlavniho duvodu, ze me bavi, ale proste z toho duvodu, ze je soucasti meho byti ve svete. Uprimne se vyznavam, ze dobro pro me neni zadna nabozenska abstrakce, ale je spojeno se zcela konkretnim pocitem/nahledem/vjemem/stavem vedomi.

Jinak, kdyz je magie mimo hmotu, tak kde je? Jak chapat, ze muze (magie? ne ja nebo ty, ale magie?) vse mozne a pritom nic? Ale neodpovedels na otazku: Co jsou to ty entitty?

K poslednimu odstavci - je mozne, ze proste zijeme v jinem svete. Z meho pohledu jsi jeste dobro nenasel, z Tveho se asi proste mylim nebo si objektivizuji sve predstavy. Pokud bys chtel nahlednout do meho sveta, zkus na to jit pres abstrakci a rozsirovani predmetu lasky - pokuds nekdy blaznive miloval tak, ze by ses pro druhou osobu rozdal, zkus si na to vzpomenout, jemne too utlumit a rozsirit na cely svet, na kazdou jednotlivou castecku, na sebe a vsechny sve ciny i ciny jinych. Po urcitem cviceni by ti melo vyjit neco mezi krasou, sladkosti, laskou, svetlem a tak podobne... a pak tohle jeste trochu vycistit doptavanim se po tom, odkud tohle roste, co je toho principem, a cvicenim rozeznavani bytosti a situaci a cinu, ktere maji ke svetu nebo manifestuji stejny vztah. A pak nahlednes do meho sveta a muzes rict, jestli je to jenom predstava, nebo omyl, nebo co to je.

K tomu, co pises Abelesovi: Bezne uzivani pojmu dobro je fajn, ale je zjevne, ze daleko spise nez absolutne se o dobru mluvi jako o dobru pro neco (napriklad pro ekonomiku). Pokud se bavime o dobru absolutne, musime jit tam, kde se opravdu bezne jako pojem uziva, a to jsou holt duchovedy.
Jinak teologie ma pochopitelne ten vyznam, ze pojednava o Bohu, a popravde projdi si zdejsi knihovnu - slovo "magie" ma mene vyskytu, nez slovo "Buh". Co se tyce filosofie, jde o to, zda pripustis, ze minimalne cast magicka praxe souvisi se schopnosti veci nahlizet mentalnimi organy. Pokud ano, tak filosofie je proste cviceni techto organu, schopnosti jemne rozlisovat, videt veci v celkovosti jejich sire, schopnosti kultivovat svoje podvedomi.
Nakonec mi dovol jeste jednu otazku: Co je magie sama o sobe?

NUNQUAM - [22.03.13 22:35] •

Pár věcí jsem opomněl, promiňte, mizím na pohotovost, synovec mi dál do salátu mušli. Doufám, že vám tu nikomu nevadilo týkání z mé strany? Dobrou noc

NUNQUAM - [22.03.13 22:32] •

SNOP - [22.03.13 20:35]: Tak magie je smysluplna stejně jako sbírání známek, ale může mít praktičtější užitek. Třeba když potřebuji někoho sehnat a normální cestou to nejde. Jinak je to samozřejmě zábava. Hlavní důvod proč všichni děláme magii je, že nás baví. Zajímá tě původ entit atd.? Ikdyž je módní se v magii oprostit od racionálna a vše odsouvat do manicheistického duchovna a rozporu:magie může ovlivnit hmotu, ale přitom je mimo hmotu, může sice vše možné, ale přitom nic a nelze to snad ani změřit a zvážit apod.
Pak ale mluvíte o nějaké abstraktní náboženské verzi dobra.
ABELES - [22.03.13 20:39]: Dobro jsem bral z hlediska běžného užívání tohoto pojmu. Třeba podle spisovatele J.Cucuiho, že v zájmu dobra by měli být eliminováni všichni důchodci, protože být důchodcem je zločin a důchodci škodí ekonomice. Ale ano, sekl jsem se, teologie a filosofie mají určitou hodnotu pro magii, která je třeba ve vztahu k jiným vědním oborům (nemyslím magii jako nějaký proud, ale to co beru za magii samu o sobě) ne až tak důležitá a pro leckoho zanedbatelná. Stříbrná niť tu není. Rád bych seale upřímně a bez jízlivostí nebo sarkasmu zeptal, jaké konkrétní přínosy mohou magii přinést tyto dvě vědy?
SNOP - [22.03.13 20:44]: tušil jsem ba dokonce jsem se bál, že na tohle přijde řeč. Orgasmus byla reakce na tvou definici dobra, které je mi poněkud stále záhadou. Další část obsahovala vztažné soustavy a logika a osobní pocit z toho by mě přiměl k relativizaci.

SNOP - [22.03.13 22:17] •

KUATO - [22.03.13 21:10]: Ja myslim, ze to vnimas velmi podobne :-) Pokud nedokazes odlisit prostredek od cile, a neni to Tvoje neschopnost odliseni, ale proto, ze to je to same, jsi svaty muz :-) Ale holt jeste furt slapeme (tedy aspon ja) na nohy a z nepozornosti ci unavy delame z lidi veci a z veci nastroje...

Co se tyce Tve otazky - no, to je holt tak, ze svet neni manifestaci Boha, svet si tvorime sami a zadni dva lide neziji v tomtez svete. A my si tam holt muzeme stvorit i neco, co neni proste jednoduchy Buh, ale je i z nas, neosvicenych.

ZUZANA_AA - [22.03.13 21:56] •

Přečetl někdo z přítomných poslední knihu DŽB Tajemný svět pravěku? Nějaký postřeh, názor?

KUATO - [22.03.13 21:11] •

SNOP - [22.03.13 20:44]: pekne :o)

KUATO - [22.03.13 21:10] •

SNOP - [22.03.13 20:03]: aha, ja to slovo tak nepouzivam (v absolutni rovine), ale chapu jak to myslis. mi je tezko takto s tim pracovat, jako to delas Ty, protoze zatimco Ty se jakoby od toho abstrahujes a "z venku" to analyzujes a konstatujes, ja se jakoby do "sveta" vpijim/vpletam a pak se ridim citem, tedy intelekt (ve smyslu souboru vyhodnocovacich a analytickych funkci nebo mysli treba, pac tusim, ze Ty zase pro to slovo mas nejaky svuj vyznam odlisny od toho, jak to pouzivam ja :o) mi do toho skoro nevstupuje. tedy je mi tezko odlisit prostredek od cile, protoze ja ten prostredek (svet a jeho promeny) vnimam jako propojene s cilem (Bohem). mozna bych rekl - svet tanci na nejakou melodii a ja tancim s nim. a kdyz jsem spravne sladeny, tak neslapu na nohy ostatnim tanecnikum na nasem parketu. vlastne nekdy mam i problem rozlisit jaka noha je ci :o).

jeste se Te zeptam (vlastne to souvisi s tim, co niz pisu NUNQUAMovi) - vnimam-li svet jako manifestaci Boha, neni nic, co by Jim nebylo, tedy ciny, ktere Ty nazyvas zlem jak mohou byt zlem? Bytosti maji svobodnou vuli a maji pravo hresit. Ba musi mit zkusenost hrichu, jinak by nemohly vedome volit nehresit (at uz je to cokoliv). Tedy mi prijde, te tato (nutna) etapa jejich "mladi", kdy nabyvaji zkusenosti (a vic hresi) tezko muze byt nazvana "zlem". je to nutnost.

NUNQUAM - [22.03.13 20:19]: agitka? to ne, imho vlastne prirozeny dusledek monoteistickeho pohledu na svet (tedy aspon v mem prostem chapani, Snop by tam mozna dohledal nejaky rozpor, ale ja jsem jednoduchy clovek :o).

SNOP - [22.03.13 20:44] •

NUNQUAM - [22.03.13 20:24]: Jinak jeste k tomu orgasmu - toto uvazovani vede k hedonismu a k epikureismu. Ale prave uz Epikuros si uvedomil, ze jako uvaha je to dobre, ale ma to problem, ze clovek nemuze byt v neustalem orgasmu, a ze taky nezije osamocene, takze holt lze tezko zadat, aby vsichni konali za ucelem meho neustaleho ograsmu (chce sam svuj orgasmus). Takze to vede ke kultivaci a transcendenci slasti, a slastny je nakonec nikoli orgasmus (protoze ten s sebou vzdy nutne nese i komparativni strast posleze), ale v zasade cokoli, ba prave ty nejjednodussi veci, jako treba piti vody... a o to vic, cim to prispiva ke slasti vsech. At jsou vsechny bytosti stastny.

ABELES - [22.03.13 20:39] •

NUNQUAM - [22.03.13 20:19]: Nemyslel jsem, že se zapojím, ale nedá mi to :) Byl bych zvědavý na ty výstižnější názvy zde prezentovaného dobra. Ne, že by mě žádné nenapadly, ale lépe si porozumíme, když každý vytasí svou terminologii. Ta se pak protahne k pojmům, pojmy ke konceptům - i kdyby mělo jít o koncepty střídmě užívané pro vyjádření úzké oblasti idejí - a pravděpodobnost domluvy valem vzroste. Povídej. Zatím mě hodně upoutalo to nejsoucí dobro a pak podstatnou odlišnost magie od filosofie a teologie. Uměl bych ta stanoviska s čistým svědomím hájit, ale ze stanovisek, kterým zrovna teď nedávám velkou váhu. Oponoval bych jim také bez výčitek, a skoro si myslím, že to s tebou nebude moc jiné.
Ohledně magické literatury je to nepochybné, kolik autorů, tolik magií - ačkoli možná i čtyřnásobek.
Dobro jako forma víry je třeba podstatně něco jiného než „dobro, jehož nápodobou je harmonie“, jak to napsal SNOP. Užitek nebo neužitek A (dobra) pro B (magii) si nejlíp proberem až bude jasnější co pod těmi A a B kdo vidíme.

SNOP - [22.03.13 20:35] •

NUNQUAM - [22.03.13 20:19]: Nejde mi primarne o smysluplnost "pro me", ale o smysluplnost jako takovou. Jde o to - co jsou to ty entity a kde se vzaly a jakym zpusobem jsou?
Jinak te vyzve na konci - a proc by clovek mel delat magii? Pro by se mel bavit o entitach? Je to konicek na stejne urovni jako sbirani znamek, hrani fotbalu nebo lepeni modelu?

NUNQUAM - [22.03.13 20:24]: Hele, samozrejme neni, ale samozrejme, ze je dobry :-) Prijemnost vskutku je nejakym hodne vzdalenym odrazem dobra, ktery je zde proto, aby nas k dobru obratil, jako stopa, ukazatel.

NUNQUAM - [22.03.13 20:24] •

SNOP - [22.03.13 20:03]: Takže dobro je například orgasmus při masturbaci?

NUNQUAM - [22.03.13 20:19] •

Já prostě nechápu dobro. Pro mě to je jako Mexická liberárně demokratická katolická strana. Tedy spíš na úrovni pojmů, abyste chápali, třeba ještírek. Je to velmi cizí věc.
KUATO - [22.03.13 18:49]: ten konec je žert nebo agitka nějaké sluníčkářské církve?:-)
SNOP - [22.03.13 19:44]: také mám pocit nějakého hlubokého vzájemného neporozumění. Smysluplný svět je něco jiného, než fakt, že dobro je jen nějaká forma víry. Ten svět musí být hlavně smysluplný jeho majiteli. Prakticky každý magický postoj vůči světu dle zde přítomných spisů je hodně mimo realitu a svět běžných lidí. Některé ty věci jsou poměrně dost šílené a mají logické trhliny, přesto dotyční provozovali magii. Mám za sebou celkem slušnou magickou praxi, ale beru se za začátečníka. S entitami mám zkušeností habaděj. Tudíž je to jednoduché, zřejmě neumím konverzovat.
OTAKAR - [22.03.13 18:10]: Přesah a na brýle mi opraví v pondělí. Ale co zde má vlastně co dělat taková emoční rovina? Jestli chceš slovíčkařit, tak mě naštveš!!!! :-)

Tedy promiňte, ale jaký prakticky užitek má to vaše dobro pro magii a proč tu tolik debatíme o dobru a jiných takových věcech, když můžeme spíš k entitám jako takovým.
Dobro, co zde prezentujete, tak pro to se hodí i lepší názvy, které jej více vystihují a nejsou tak zprofanované. Spíš než magikové hovořící o neexistenci dobra, tu jsou tisíce lidí, kteří používají pojem dobro místo zubní pasty a ústní vody.

SNOP - [22.03.13 20:03] •

KUATO - [22.03.13 18:49]: Existuje velmi dobra definice dobra: Dobro je to, co ma smysl samo v sobe. Tedy to, co je cilem, ale nikoli prostredkem.
Coz je ostatne to, co napadam na utilitarismu: Proc by clovek mel pouzit to ci ono tak ci onak? Aby neceho dosahl? Ale proc by toho mel dosahnout? Atd.
Pokud v kazdem cinu cloveka neni i ten ohled, ze je cin delan pro nej sam a pro vsechny, kteri do cinu vstupuji a v nich specificky pro to, co je v nich pro sebe (v cloveku lidskost, napriklad), tak nekde selhavame v dobru. Coz zajiste neznamena, ze to nakonec k dobru muze (a bude) vest, ale v konkretnich cinech proste ten momentalni smer (zda jde o prostredek, nebo o cil, tedy de facto zvěcnění nebo zduchovnění) urcuje, zda o nich mluvime jako o dobrych nebo o zlych (a totez i o lidech a bytostech - zla je ta, ve ktere prevazuje vule ke zlym cinum, nedejboze je jedina).

SNOP - [22.03.13 19:44] •

NUNQUAM - [22.03.13 15:56]: Asi je nutne vznest ty otazky, ktere vznesl Locki. Rozumej, me proste nejde na rozum, jak bys mohl zaroven verit na - ci dokonce mit zkusenost s - astralnimi entitami, a pritom nemit svet, ktery je smysluplny. Ostatne pokud akceptujes harmonii, tak proste dobro je to, ceho je harmonie napodobou.

KUATO - [22.03.13 18:49] •

LOCKI - [22.03.13 17:08]: ja myslim (po jeho vyjadreni, ze akceptuje harmonii), ze on narazi na to, ze "dobro" jako hodnoceni nemuze byt objektivni, kdyz existuje spousta ruznych subjektivnich cilu. Tedy bys mel pravdu, pokud bychom prijali za svuj nejaky "bozsky nej-cil", coz je osidna vec - jednak nevime, jestli neco takoveho vubec je. a pokud je, nevime, zda nase chapani toho cile je spravne. tedy pokud dobre rozumim, NUNQUAM se jen cuka, kdyz ma hodnoceni dobro/zlo presunout ze subjektivniho pomocnika v orientaci (zda nejaka dana vec je pro me uzitecna pro dosazeni meho cile) do objektivni roviny (je zde bod, ke kteremu se vsichni vztahujeme, ten budiz dobrem, Buh je veliky!).

i kdyz existuji modely, kde je vse dobrem, protoze Spase nemuzes uniknout, jen se tady muzes o par milionu let dele mrcosit, chces-li. pak by i dychani azbestoveho prachu bylo v dlouhodobe perspektive dobrem, protoze by ti dalo zkusenost (nad utrpenim z postupujici rakoviny plic), ze delat nektere veci natruc je posetile :o).

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [22.03.13 17:08] •

NUNQUAM - [22.03.13 15:56]: No super, ze neexistuje dobro. Jak je to ale mysleno? Nejsi schopen chapat, co to dobro je, nevidis ho? Prekracujes tim tvrzenim nejak dualitu dobro/zlo? Z jakeho duvodu? Objevil jsi, ze veci mohou byt z ruznych uhlu pohledu a pouziti ruzne a prijde Ti to vyznamne? Spocivas ve stavu vedomi nad rozlisovanim dobro/zlo a povazujes za vhodne to sdelit? Zda se Ti, ze svet je prilis dobry, nebo snad prilis zatizeny na to dobro, ktere je iluzorni a neni? A nebo jinak? Nebo jeste jinak? :-) Promin, ze u toho trochu zertuju, ale v posledni dobe zacinam propadat dojmu, ze kazdy mag musi mit triko s napisem "neexistuje dobro" a rad bych se jako "stara skola" pripravil na dobu, kdy se budu muset oblikat stejne. :-)

TEAM72 - [22.03.13 17:08] •

Ak neexistuje dobro, tak mozno ani Boh (ani zlo ani svetlo ani tma iba sede odtiene)

NUNQUAM - [22.03.13 15:56] •

SNOP - [22.03.13 14:43]: Cožpak jsem tyran nebo diktátor? Jako tu někdo říká, že existuje bílá magie, já říkám, že neexistuje dobro. Argumentuj jak chceš, ale počítej, že já budu také.
KUATO - [22.03.13 14:59]: Harmonie, symbióza a další podobné formulace a pojetí, ta koneckonců lze nalézt a stěží vyvrátit, bez nějaké hrozivé relativizace mamutích rozměrů. Tomu se nebráním, toho koneckonců užívám.

KUATO - [22.03.13 14:59] •

NUNQUAM - [22.03.13 14:21]: a neco jako "harmonii" - tedy vyvazenost milosti a prisnosti (vedouci k dlouhodobe udrzitelne existenci v nejakych podminkach, nebo v podminkach lepsich, at se bavime konkretneji) bys uznal?

SNOP - [22.03.13 14:43] •

NUNQUAM - [22.03.13 14:21]: Tak jak mluvis, kdyz rikas, ze dobro objektivne neexistuje? Je to s prominutim plk, nebo je to vec, s kterou mohu nesouhlasit? A jakou metodu argumentace mi povolis?

NUNQUAM - [22.03.13 14:21] •

SNOP - [22.03.13 13:46]: Takže to je nepodstatné, když uvážíme, že dobro objektivně neexistujete. Teď mluvím mimo filosofie a nechci se dostat do nějakých debat na úrovni filosofie nebo teologie, přece jen obojí má k magii hodně daleko.

SNOP - [22.03.13 13:46] •

NUNQUAM - [22.03.13 12:57]: Ono popravde problemem je prave utilitaristicke pojeti sveta. Neni vhodne se ptat, k cemu je neco uzitecne, ale k cemu je to dobre. Drobny, lec podstatny rozdil (ktery se v bezne reci smyva, uznavam), protoze ackoli vsechny entity mohou byt k necemu uzitecne, ne kazda je k necemu dobra, ve smyslu sledovani dobra jako posledniho cile.

NUNQUAM - [22.03.13 13:04] •

Původně jsem se chtěl zeptat na něco zcela odlišného od zdejší debaty, ale debata se mi docela líbí, takže mi prosím někdo připomeňte, že jsem nechtěl diskutovat, jen se na něco zeptat, vážně prosím.
Otakare, jsi pro mě poměrně záhada, protože z toho, co píšeš, poznávám prvky takových věcí jako je Quintscher-Bardonism (na anglickém grimoaru jsou mimochodem různé spisy Rah-Omira)a kult, magie chaosu, tradicionalismus a buddhismus s přesahy do New Age, ikdyž tohle je asi možná špatný termín. Je ale příjemné se tu bavit.

NUNQUAM - [22.03.13 12:57] •

LOCKI - [22.03.13 09:34]: Jo, to je jasné. Přemíra relatizování a relatizování absolutní, tak to si můžeme dovolit, když budeme v nějaké univerzitní debatní místnosti univerzity vědokultních. Působení azbestu je minimálně individuální ve směru patogeneze, ale jenom idiot (bohužel jich je v magii dost, kteří přesně něco takového dělají a proti čemu je nekritický obdiv k Bardonovi a fanatické provozování praxe s jeho soustavou nebo duchy hoodoo celkem fajn)jej bude vdechovat, jíst a rochnit se v něm. Azbest není zlo, má na světě svoje místo a člověk jej může použít a používá.
Ano, však to tak je s těmi bytostmi, vždyť to mají v popisu práce a jsou užitečné jiným způsobem. Když s provádíme jejich invokace a jiné formy kontaktu s nimi, tak to obvykle je tak, že se do nich nepotopime a nenecháme se rozložit. Je to nebezpečné, ale když to přežijeme, tak to má přínos. Sice subjektivní, ale na duševní úrovni hmatatelný.
Předpokládám, že máte s tímto též zkušenosti a že jste to prakticky všichni zkoušeli, tak víte o čem mluvím.
Václav IV.měl užíval symbol ledňáčka, jeho symbolika na to platí. Ponoříme se do vody a nakonec se vynoříme z hlubin s rybou. Jsou zážitky, kdy se doopravdy dostaneme na dno, myslíme, že jdeme správnou cestou (tou, kterou přežijeme) a jsme v koncích, pak je na našich schopnostech a úsilí se z toho vyhrabat. Jsou to sice krajní zážitky, ale patří k těm nejvíce užitečným, co mě posunuly nejdále. Je možné dělat i normální průzkumy a nemusíte ihned riskovat smrt a zkázu.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [22.03.13 09:34] •

NUNQUAM - [22.03.13 07:14]: Jasne...pusobeni azbestu je taky individualni, jen proste zpusobi rakovinu a clovek zdechne. Samozrejme se da pak mlet i o tom, ze co je jako spatnyho byt nemocen a bolestivym zpusobem zdechnout, ze? :-) Podobne je to s temi bytostmi, o kterych psal Otakar. Proste nektere rozkladne a patologicky pusobi na cloveka. S tim, ze ucelove prvni, co to pusobeni sebere je prave schopnost rozliseni, ze to cele jde do prdele. :-)

Aby bylo jasno, mne nevadi ta samotna relativizace. Jen si dovoluju pochybovat, ze je z praktickeho hlediska nejak uzitecna. Jsou to takovy salonni kecy. Kdyz prijde na vec(materialni, nebo duchovni), tak je velmi dobre videt co jak pusobi. Jsi clovek a stejnetak, jako mas dve nohy, dve ruce, a jednu hlavu, tak jsi taky uplne stejnej k urcitym vlivum. Individualni je tak trochu mira, ale v pripade opravdu negativnich veci Te poskodi stejne, jako kazdeho. Analogicky jako kyanid zabije a premira chlastu nakonec zdeformuje kazdyho cloveka. A hrat si na pohledy a perspektivy nelidske, dokud je jeden jakkoliv clovekem(telem, dusi, duchem, socialne...) je sice mozne, ale...:-)

Položky 2963-3062 z 36900 nalezených.

Na stránku zobrazit: 5102050100

Vyhledat: